Tak už je to za námi. Galifrey, kterou se na víkend stala jedna brněnská škola, opět zmizela a všechny whoviany donutila čekat na její znovuobjevení se další rok. Čím letošní oslava nejlepšího doktora galaxie letos zaujala?

I když se celý con jmenuje po něm, Doktor zde nebyl jedinou hvězdou. O tom ostatně vypovídá celý blok přednášek a debat ze sekce SHERLOCON či CYCON. Z názvu prvního jmenovaného vyplývá, že hlavní pozornost byla upínána na slavného Doylova detektiva. Oproti tomu CYCON nabídl možnost dozvědět se zajímavosti o dalších hrdinech a hrdinkách, především ze žánru sci-fi.

A právě CYCON začal mou letošní cestu napříč WHOCONEM. První přednáška totiž věnovala svůj čas Rickovi a Mortymu. Nesmírně vtipný, sprostý a ujetý animovaný seriál získal po celém světě neuvěřitelnou popularitu. Není tak divu, že si Rick odskočil se svými příběhy právě do Brna. Byly tu rozebrány všechny ústřední postavy, ale došlo i na srovnání s Návratem do budoucnosti a spekulacemi, co přinese nadcházející řada. Z Ameriky jsem se poté přesunul na starý kontinent, konkrétně do Velké Británie. Tato královská země je dobře známá svou kvalitní seriálovou produkcí a právě ta dostala šanci zazářit. Bylo totiž představeno deset britských seriálů, které by nikdo neměl minout. Povídání o všech členech žebříčku by bylo na déle, ale kromě méně známých fláků došlo i na pro mě srdeční záležitost – Misfits. Brity vystřídala extravagance a bizarnost. První den zakončila bláznivá Rocky Horror Picture Show. Tento atypický muzikál skončil málem v propadlišti dějin, ale postupem času si vypracoval kultovní status. Ne však svou kvalitou, nýbrž úrovní zábavnosti. Jeho každou projekci totiž provází originální nápady vyžadující interakci všech diváků v sále.

V sobotu už konečně proslovil ten, jehož jméno neznáme. O TARDIS, šroubováku a dvou srdcích jsme mohli dosyta slyšet na přednášce zabývající se filmovými a seriálovými narážkami na Pána času. Člověk až s podivem koukal, kolikrát se na obrazovce objevily zmínky o modré budce. Obrazovku vystřídala živá interakce. Další program totiž nabídl pohled do zákulisí a mimo kameru. Vyvolení fanoušci totiž občas zažili nějakou vtipnou příhodu s někým z hereckého ansámblu a právě takovým příhodám byl věnován další blok. Kupříkladu John Barrowman (Jack Harness) byl vděčným hrdinou takových setkání.

Pohled za kameru nahradil později reproduktor a soutěživý duch. Má další návštěva totiž směřovala na kvíz. A o co v něm šlo? Poznat soundtracky, ale i nejrůznější hlášky nejen z kultovního Pána času, ale dalších i klenotů.  Některé zvukové kusy byly skutečně mnohdy oříšek. Kvíz nahradila komplexní analýza. Rozbor jednotlivých řad dostal pod mikroskop nejen všechny epizody, ale rovněž tří showrunnerů – Russela T. Davise, Stevena Moffata a Chrise Chibnalla. Hodnocení práce zmíněných pánů ustoupilo a na světlo reflektoru se dostaly blízké záběry na oči. Poznání jejich majitelů totiž bylo jedním z mnoha úkolů v rámci nejrůznějších whovianských hádanek.

Moje mozkové závity dostaly prostor k odpočinku, jelikož přišel čas na jeden z tradičních aktérů programu – cosplay soutěž. Na celém WHOCONU bylo možné vidět krásné a rozmanité kostýmy. Ve třídách se tak naskytl zajímavý pohled – vedle sebe seděli kupříkladu jedenáctý Doktor, Cumerbatchův Sherlock a Castiel ze Supernatural. A hrdí majitelé kostýmů měli nyní možnost zazářit v klasické soutěži. Leč popravdě, má očekávání byla poněkud vyšší než realita. Kostýmy odvážlivců byly sice krásné (všechna čest), nicméně Cosplay soutěž působila svou strukturou a vedením až moc amatérsky a dokonale by na ní sedělo anglické slovo “cringy”. Zkrátka nebyli jsme v San Diegu. Chuť jsem si šel spravit na srovnání severské mytologie a Marvelu. Komiksové studio totiž ve filmech (a předtím v komiksech) postavilo do prvních řad boha Thora. Jak jsme se během povídání dozvěděli, komiksoví šéfové měli mytologii trochu na háku. V pauzách jsem nakrmil hračičku v sobě – zahrál jsem si několik deskovek a vyřádil jsem se u Beat Saber. Kdo tuto českou VR hru nezná, měl by rychle napravit. Intenzivní den plný přednášek, ale i nejrůznějších soutěží zakončilo promítání dobře známé epizody Pána času –  Blink. Ta je všeobecně považována za tu vůbec nejlepší a není se čemu divit.

V neděli nastala chvíle, kterou každý správný fanoušek vyhlíží se slzami v očích a nechutí. Celý WHOCON pomalu, ale jistě směřoval do své cílové rovinky. Rozloučení však nemohlo být naplánované lépe. Můj letošní poslední zážitek byl totiž spjatý s výroční speciální epizodou Pána času – Den Doktora. A tak zatímco na plátně dávali vale Klára, 10., 11. a válečný Doktor, na rozloučenou jsem celému WHOCONU mával i já. Rychle sedám do TARDIS a už nastavuji cílovou destinaci – Brno 2019. Protože rok čekat fakt nebudu…

Jsem filmový fanoušek, který je žánrový všežravec. Svého diváckého ducha krmím psychologickými sondami i komiksovými akčními adaptacemi. Preferuji snímky od Wese Andersona, Quentina Tarantina, Seria Leoneho či Miloše Formana.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here