
Komunistický režim nebyl ke spisovatelům a filmařům vůbec shovívavý. Řada knih vyšla buďto v exilu nebo v samizdatu. Podobně na tom byly i snímky, které se ihned po premiéře zamkly do trezoru, protože je komunisti považovali pro režim za nepřijatelné. Některé filmy se ani premiéry nedočkaly. Přinášíme vám proto TOP osm tzv. trezorových snímků, které se mohly opět promítat až po Sametové revoluci.
O slavnosti a hostech
Podobenství z roku 1966 se silně příčilo tehdejšímu prezidentovi Československa Antonínu Novotnému, jenž to považoval za urážku svého “panovnictví”. Skupina sedmi lidí je pozvaná na oslavu, uspořádanou blíže neurčenou významnou osobou. Cestou lesem je přepadne komando, kterému velí drzý, zákeřný a dětinský Rudolf. Přítomní jsou zaskočení a překvapivě přijímají ponižující pozici. Posléze se dozví, že to všechno byl jen žert.
Žert
Film na motivy románu Milana Kundery se mohl pyšnit skvělým obsazením v čele Josefem Somrem, Luďkem Munzarem nebo Janou Dítětovou. Příběh se točí okolo muže, který při stalinistických represích velmi trpěl a pokusil se pomstít tomu, kdo mohl za jeho pád. Jenže nová křivda nepřebije křivdu starou. Snímek byl uložen do trezoru v roce 1971. Uveden byl opět po devatenácti letech.
Ucho
Příběh náměstka ministra a jeho ženy byl ve své době natolik aktuální, že ihned putoval do trezoru. Ucho v tomto snímku z roku 1970 představuje odposlouchávací zařízení, která používala komunistická StB, aby mohla kontrolovat pro režim nepohodlné lidi. Jistě chápete, že takový film byl od začátku předurčen k tomu, že nebude veřejnosti přístupný. Diváci se památného filmu dočkali až po Sametové revoluci v roce 1990.
Všichni dobří rodáci
Patrně nejznámější český “trezorový” film natočil v roce 1968 Vojtěch Jasný. Sledujeme osudy lidí v moravské vesnici po konci druhé světové války, kdy se mají všichni dobře. O tři roky později však dojde k únorovému převratu a k moci se dostávají komunisté. Od té chvíle se vesnice rozdělila na dva nesmiřitelné tábory. Všichni dobří rodáci získali na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes v roce 1968 cenu za režii. Komunisty byl posléze zakázán.
Případ pro začínajícího kata
Předlohou pro tento film byly Gulliverovy cesty od Jonathana Swifta. Lemuel Gulliver se ve snímku ocitne v kraji Balnibardi, jehož hlavní město Laputa se vznáší v oblacích, třebaže to jeho obyvatelé vůbec neví. Když to Gulliver zjistí, vrátí se do Balnibardi, aby všem řekl pravdu. Nikdo však o ni nestojí, protože lidé nesnesou pomyšlení, že žijí ve lži. Komunistům se zdál i tento snímek nebezpečný, a proto jej rovněž uložili do trezoru.
Skřivánci na niti
Komunistickou cenzurou neprošli Skřivánci na niti od Jiřího Menzela a Bohumila Hrabala, kteří podle režimu až moc věrohodně popisovali dobu padesátých let. Děj známého filmu, který se obnovené premiéry dočkal až v roce 1990, se odehrává v kladenských ocelárnách, kam jsou posílání lidé, kteří režimu nevyhovovali. Ve snímku se objevili například Rudolf Hrušínský, Václav Neckář nebo Vlastimil Brodský.
Bílá paní
Pověstí o Bílé paní je několik. Jednu takovou má i ves Komonice, kde se snímek s názvem Bílá paní odehrává. Postava tu totiž díky nahlas pronesenému výroku vystoupí z obrazu a dělá ve vsi zázraky. To se však samozřejmě nelíbí MNV. Delegace z Prahy dokonce obraz vezme a uloží jej do depozitáře, protože je nežádoucí, aby nedostatky v práci řešila nějaká kouzelná paní v bílém hábitu. Snímek měl premiéru v roce 1965. Měl to štěstí, že si komunistický režim všiml protisocialistické satiry až o něco později, proto byl film do roku 1970 přístupný. Posléze byl na dvacet let uložen do trezoru a zakázán.
Spalovač mrtvol
Snímek Juraje Hertze viděl snad už úplně každý. Rudolfa Hrušínského, představitele hlavní role pracovníka krematoria, role proslavila neméně stejně jako Švejk. Avšak i tento film skončil v trezoru. Spalovač mrtvol se totiž promítal v době okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Zobrazení nacismu ve filmu si soudruzi nějak asociovali s tehdejší dobou. Do trezoru putoval snímek oficiálně kvůli jeho morbidním scénám.
Zajímalo by mně, zda je uchován film “ Postel s nebesy. Točený v roce 1977 nebo 1978. Je s prostředí pracovního německého tábora. Točený v Darkovičkách u Ostravy.
Ještě bych doplnil výborný film Vyloženě rodinná historie, která je podobenstvím zlovůle totality. A jen na okraj…Juraj se píše Herz, nikoliv Hertz.
To byla takova tajemna skratka VHS a kdo chtel ten zhledl i v roce1987.
A co film s paní Veškrnovou Je lepší být zdravý a bohatý než chudý a nemocný,ten je zakázaný dnes.
Film Ucho…papaláši jsou odposlouchávaní.Dnes to neni?Kdejaký papaláš je víc odposlouchávaný než za komunistů.Vy jste neslyšeli o kapřících nebo jaký měl Nečas rozhovory s paní co dřela jako kůň?Tento film je jen slabý odvar toho co se děje dnes.
Viděl jsem zmíněné filmy. Poučení kritici výše či níže nechť dál sledují svoje oblíbené Babovřesky, Kameňák 3 apod. ale ať především mlčí stran Chytilové, Herze apod.
Přesně tak.
všechny trezorové filmy jsem viděl některé šly do trzoru protože herec odešel nemo se komunistům něco nehodilo ale když se podívám na dnešní filmy tak by některé měli skončit v trezoru důvod je jiny prostě se na film NEDÁ DÍVAT
No mohli tam zůstat dále v tom trezoru.dnes vše zaplaveno americkým brakem a sračkami což je nekoukatelné.kvalitní filmy jsou kde? hodnotné.autor se vydává za znalce no potěš koště.viděl jsem tisice filmů cca od pol.60.let.tenkrát byly dobré i americké francouzské italské polské ruské.chodil jsem do filmového klubu.to byl matroš.dobrý film-Mechanický pomeranč a další podobné.české po roce 89.brak ideologie nenavist k době před.r 89.viděl jsem dva č.baroni a tank.prapor.28 let nesleduji.samé násilí vraždy.v televizi pošahané seriály policie modrava kde se v takový prdeli vraždí jak někde v new yorku??????kde je kvalitní komedie nebo dětské filmy.dnes pouze z ulož to.pokud tam ty filmy co hledám jsou.atelier.barandov v troskach.kde sr točilo za socialismu přes 60 filmů ročně????????a dnes???
Nesmíte čekat, co vám naservíruje TV, ta vysílá podle poptávky nikoliv kvality. V USA, Francii, Anglii se stále točí vynikající filmy a nedá to zase až tolik duševního vypětí si něco kvalitního vyhledat.
Škoda, že pro takové jako jste vy, neexistuje stroj času, ještě byste prstíčkem škrábali. 🙂 Stýská se vám po diktatuře proletariátu, viďte? To byly časy, v TV tak max. Azimut a zelinář, taxitář nebo zedník vydělával víc než lékař. :-/
Není ta druhá polovina komentu zbytečná? Pán nic špatnýho nenapsal.
všechny filmy jsem viděl ale vůbec se nedivím, že to nikdo nepromítal, stojí za ho…..
Vy jste tedy znalec… :O
Ty jsi chytrej jak rádio,čum na americký sračky otevři si lahváče a nekomentuj.
Ferda Mravenec je pro tebe, na to se dívej, trezorové filmy jsou pro znalce s intelektem!
Asi ty Einseine koukáš na Partičku A NEBO NA JINÉ SERIÁLY NA ÚROVNIdebility.A toco někteří,a to i ti dobří herci někdy předvád+ějí za peníze tak to j přímo,tragédie,a komedianti ve středověkua potom byli i když hráli za pár proti nim superherci,A to sei říkali komedianti,zatímco dneskka i když jsou to také komedianti tak si díky mědiím říkají celebrity a většina de tak i tv+6áří,hlVNĚ,ŽE TO SYPE A DNESKA JWE CLEBRITA KDEJAKÝ ŇOUMA NEBO I KURVIČKA CO VYSTRKUJE ZADNICI A NEBO I TAKOVÝ kAJÍNEK A MOHL BYCH POKRAČOVAT,sLOVO CLEBRITA DNESKA JE SPÍŠE HANLIVÉ OSLOVENÍ protořže to mědia zprofanovali a .udělali s toho spíše frašku než něco co by ty co se tak nazývají a jsou to skutečné celebroty měli býtiDneska se lidé baví tím,že se mluví sprostě,protože dnešní humor je na ůrovni idiocie a nemravnosti. ,tak jak to ve světě bysnysu v rádoby umění je.A bohužel už i lidé a není jich málo se řehtají když se řekne třeba hov*o nebo pr*–el.a jsou u vytržení.To jsme to dopracovali,že?
Důležité je také brát v potaz, že se na tyto „legendární“ tituly pro velmi náročné, do kin hromadě nechodilo a dnes by tuplem nebyly komerčně úspěšné. Divák se chce v biografu oddychnout, pobavit a né znechuceně sledovat zmatený děj, který nemá hlavu ani patu (tím se v 60 letech prezentovaly především filmy paní Chytilové nebo pana Jakubiska).
Co je té za hovadinu? Všechny tyto filmy jsem viděl 80tých letech.
jj, v osmdesátých letech jsem viděl spalovače mrtvol a snad i skřivánky na niti. Ale nejtrezorovatější film je v trezoru stále. Zavřen do trezoru byl po roce 1983 a je v trezoru dodnes!! Komusi nevyhovuje natolik, že film nechal takřka zmizet. Jmenuje se „Tisíc mil pro tatřičku“ a ukazuje šikovnost našeho národa – v tomto případě v automobilním průmyslu, který byl na světové úrovni a dodnes je Tatra světový pojem. Film vypráví příběh vítězství v závodech, je hvězdně obsazen a byl jeden jedinkrát v televizi. Kdekterý jiný národ by podobný film vyzvedával a chlubil se jim, potažmo našimi úspěchy doma i ve světě…jen my jaksi k chválení používáme politickou propagandu..
V osmdesátkách jst viděli tak leda kulový.
To bylo až po revoluci, soudruhu. 😉