Do kin za chvíli vtrhne Upgrade, který spadá do více žánrů. Tato australská rubanice je hlavně akční bojovkou, ale nechybí jí ani hororové prvky. Kinematografii napadla od svého vzniku nespočet sci-fi, které spadaly právě do kolonky horor. Které jsou z nich ty nejznámější?
Doom (2005)
Vzdálená a izolovaná laboratoř na planetě Mars ztratila spojení s matičkou Zemí. Na rudou planetu je tak vyslaný speciální tým s cílem zjistit, co se stalo se všemi vědci a proč se nikdo nehlásí. Když dorazí na místo, zjistí, že se pokusy v oné laboratoři poněkud zvrhly. Pekelné nestvůry pronikající na svět díky experimentům rozhodně nepřišly na kus řeči… Adaptace slavné herní střílečky spadá do lehkého nadprůměru. Ničím nevyniká, ale rovněž ničím výrazně nenaštve. Na to, jak dopadá většina filmových snah o oživení nějaké slavné hry, to dopadlo ještě dobře. Nicméně co postrádá scénář, nahrazují povedené akční scény, sympatické obsazení s velkými jmény (Rosamund Pike, Dwayne Johnson a Karl Urban) a jeden pozdrav všem fanouškům předlohy. Filmu totiž nechyběla stylová scéna z pohledu první osoby. Každý hráč tak radostí zaplesal a nostalgicky zavzpomínal na své momenty z chodeb plných nejrůznějších stvůr. Doom je béčko, ale nevadí mu to a roli hrdě přijal.
Sliz (1988)
V jednom typickém americkém městečku jde život přesně tak, jak byste čekali. Nikdo nikam nespěchá, všichni se znají a nikoho nečeká žádná velká změna. Ovšem to se změní, když nedaleko dopadne družice. Ta totiž ukrývá podivný fialový sliz, původem vládní experiment. Ten vše absorbuje a díky tomu roste. Film je především ódou na drastické smrti a na svou dobu znepokojivé záběry.
Černočerná tma (2000)
Vina Diesela si dnes většina spojí s nekončící sérií Rychle a zběsile či marveláckými Strážci Galaxie. Nicméně předtím na sebe upozornil jako Riddick. Ten je vrahem, který má zvláštní schopnost – vidí ve tmě. To se mu začne opravdu hodit, když loď, která ho dopravuje do vězení, ztroskotá na neznámé planetě. Ta je obydlená podivnými stvůrami, které jsou aktivní během tmy. Jako na potvoru se zrovna dostane planeta do stavu úplné tmy a Riddickovi plus zbylým členům posádky zbývá pramálo šancí, že přežijí. Následují jatka, při kterých jsou postupně zabíjeni členové posádky. Při sledování jen čekáte, zda monstra přilétnou z pravé nebo levé strany, jelikož je v plno záběrech skutečně vidět jen tma. O lekačky není nouze a než vypuknou samotná jatka, dostaneme i sci-fi nádech.
Věc (1982)
Mimozemský život zde má vskutku nepravidelné tvary. Na naší planetu se totiž dostane vir, který upravuje DNA všeho, s čím přijde do styku. Své hostitele si upravuje podle potřeby tak, aby byl ještě dokonalejším strojem na zabíjení. Film není pro slabé povahy. Oběti mimozemského viru totiž mění podobu do hrůzných tvarů, z kterých naskočí husí kůže. Obludáriu nasazuje pomyslnou korunu zmutovaný pavouk s lidskou hlavou.
Horizont události (1997)
V roce 2040 se vydala kosmická loď Horizont na dlouhou cestu za účelem probádat dosud neznámé kouty vesmíru. Za planetou Neptun však zmizela beze stopy. Po sedmi letech však náhle začala vydávat signál. Na záchranou misi byl vyslaný speciální tým, na jehož palubě byl mimo jiné i konstruktér lodi Horizont. Po příletu na ztracené vesmírné plavidlo se začaly dít různé nevysvětlitelné a hrůzné události. Posádka pomalu, ale dochází k vysvětlení, kam Horizont na sedm let zmizel…. Paul W.S. Anderson, režisér snímku, chtěl vytvořit velkolepý sci-fi horor, který se zapíše do dějin. Nicméně pod nátlakem do všeho kecajících producentů a studia zůstal tento sen nenaplněn. Výsledná podoba Horizontu událostí i s velkými jmény jako Sam Neill či Laurence Fishburne dosáhla spíše béčkové úrovně. Snímku nechybí patřičná dávka napětí a fanoušci vesmírných lodí si patřičně radostí zamlaskají, ale mohlo to být mnohem lepší. Dialogy nejsou vrcholem scénaristiky a směšné repliky beroucí se vážně potápějí celkovou kvalitu filmu. Ovšem i přesto si film užijete, pokud ho budete brát z nadsázkou.
Monstrum (2008)
J.J. Abrams, navždy zapsaný do dějin televize za Ztracené, v roli producenta divákům představil mysteriozní thriller s hororovými prvky. V režii Matta Reevese (Úsvit planety opic a Válka o planetu opic) vznikl pseudodokument zachycující prožitky obyčejných lidí při katastrofě. New York je totiž napadený neznámými bytostmi. Vybraný styl filmu ve stylu dokumentu prohloubil intenzivnější prožitky a autenticitu. Po chvíli zapomenete, že je to jen film a některé záběry jsou s trhavou kamerou, vystrašenými protagonisty a vypadávajícím obrazem tak reálné, že tomu budete věřit.
Fakulta (1998)
Na jedné střední škole v Ohiu začne řádit mimozemský parazit, který se zmocnil učitele tělocviku Willise a ovládl jeho tělo. Postupně se zmocňuje také dalších členů profesorského sboru, jejichž chování zcela zásadním způsobem mění. V tu dobu nastupuje do školy nesmělá studentka Marybeth, která se postupně setkává s hlavními aktéry příběhu. Krásnou šéfredaktorkou školního časopisu Delilah, hvězdou školního fotbalového týmu Stanem, odbojnou samotářkou Stokely, ušlápnutého Caseyho Connora a rebelantského propadlíka Zeka, který si přivydělává prodejem drog. Casey a Delilah se stanou svědky toho, jak se parazitem ovládaní profesoři zmocní školní ošetřovatelky, vyslechnou jejich plán na ovládnutí školy a všímají podivných změn v chování nakažených profesorů i studentů a také jejich enormní spotřeby vody.
Mlha (2007)
Režisér a scénárista Frank Darabont, známý především filmovým zpracováním románů Stephena Kinga Vykoupení z věznice Shawshank a Zelená míle divákům nyní představí další zpracování povídky Mistra hororů. Výtvarník David Drayton (Thomas Jane) se společně se svým synem Billym (Nathan Gamble) a nepříjemným sousedem Nortonem (Andre Braugher) ráno po neobvykle silné bouři vydávají do nedalekého městečka nakoupit zásoby. Krátce po jejich příjezdu supermarket obklopí hustá a tajuplná mlha, která, jak se zdá, v sobě ukrývá cosi vražedného a děsivého… Ještě větší zlo se ale ukrývá v duších obyčejných lidí, kteří jsou postaveni tváří v tvář zoufalé situaci. Hrůza se pozvolna ale jistě prodírá na povrch…
Kostka (1997)
Šestice cizinců s různých kulturních prostředí a s různými zaměstnáními se probudí v tajemné věznici. Ta je celé složená z cel ve tvaru kostek. Aby se dostali ven, musí pro sebe neznámí lidé spolupracovat a hlavně si důvěřovat. S rostoucím napětím a stále novými vyvstávajícími otázkami není vězení tím jediným, co přináší stres do života protagonistů. Vznikají mezi nimi konflikty, které však musí stranou, aby se všichni mohli dostat bezpečně z tajemného bludiště. Kostka byla ve své době něčím podobným jako Záhada Blair Witch nebo Paranormal Activity. Náklady na vytvoření snímku byly malé a zisky obrovské. Co k tomu bylo potřeba? Vincenzo Natali, režisér a spoluscénárista, vytvořil originální zápletku a vizuálně napínavou podívanou. Divák se bál a neustále řešil, co se to vlastně děje a kdo je oním záhadným tvůrcem celé věznice. Kostka je důkazem, že k filmu nepotřebujete miliony. Stačí chytrý nápad.
Moucha (1986)
Seth Brundle (Jeff Goldblum) je mladý úspěšný vědec, který pracuje na převratném projektu. Vyvíjí sadu takzvaných „telepodů“ – teleportů, které umožní přenést předměty z jednoho podu do druhého. Sblíží se s novinářkou Veronicou (Geena Davis), která se o jeho práci zajímá a dohodnou se, že jeho výzkum zdokumentuje. Vše postupuje podle plánu, až do chvíle, kdy se Seth rozhodne telepody vyzkoušet sám na sobě. Jeho pozornosti při pokusu unikne jedna maličkost – do telepodu se s ním dostane i moucha. Přístoj při teleportování smíchá vědcovu DNA s DNA mouchy. Dojde k nejhoršímu, Seth se postupně začíná měnit v mouchu.
Vetřelec 3 (1992)
V prvním díle na nás bafal ze tmy, v pokračování si přivedl desítky kamarádů. Vetřelec si v třetím díle, režírovaném Davidem Fincherem, připravil zase něco jiného. Jeho krátkodobým domovem se mu stala vězeňská planeta, její obyvatelé jeho obětmi. Nejdepresivnější díl série, který světu přinesl boj o vlastní život, jeden obrovský příběhový twist a legendární scénu, při kterém se opravdu zblízka koukneme Vetřelci na zoubek. Na téhle planetě byste nechtěli být ani minutu.
28 dní poté (2002)
Sci-fi se nemusí odehrávat jen v hlubokém vesmíru. Hororová zombie Dannyho Boylea je toho důkazem. Skupina aktivistů vtrhne do laboratoře, kde se zkoumají opice nakažené vzteklinou. Jeden z pokusných objektů unikne a infikuje jednoho z aktivistů. Na světě tak vypukne epidemie nedozírných důsledků. Nakažení se mění v jakési zombie, které se však od těch klasických liší jednou důležitou věcí – dokážou běhat. Je proto velice těžké jim uniknout. Danny Boyle zde ukázal depresivní postapokalyptickou vizi zničeného a opuštěného Londýna. hrstky přeživších musí překonat ztráty svých blízkých i vzrůstající otupělost emocí, pokud chtějí přežít. Film rezignoval na klasické potoky krve a soustředil se spíše na vnitřní prožitky všech zúčastněných. Intenzivní divácký prožitek podtrhují skvělí herci v čele se Cillianem Murphym. Díky tomu se nám dostalo pohled na vnitřní konflikty protagonistů na pozadí smrtelného nebezpečí. Film slavil úspěch a nedlouho poté vznikl volně navazující druhý díl s názvem 28 týdnů poté.
1) Vetřelec (1979)
O prvním místě nemohlo být sporu. Kultovní klasika sci-fi žánru. Potemnělost, technická udělátka a tíživá atmosféra, která by se dala krájet. I když sympatickou potvůrku zas tak často ve filmu nevidíme, vůbec to nevadí. Podobně jako Spielberg v Čelistech i zde Scott pracoval především s divákovou představivostí. Ta je totiž tou nejsilnější zbraní. V našich hlavách se tak tvořily zajímavé obrázky prapodivného monstra skákajícího z lidského hrudníku, lezoucího po stěnách a bafajícího ze tmy. Ridley Scott vytvořil klenot kinematografie, na který navazovala řada tvůrců ještě několik desítek let poté.