Do kin dorazil filmový Jan Palach. Příběh tohoto mladého muže zná snad každý Čech, a tak asi není třeba popisovat události, kolem kterých se tento snímek točí. Je ale jasné, že dění roku 1968 jsou jedním z mnoha smutných momentů naší historie. Takové momenty nám připomínají i další filmy.
Milada
Začněme snímkem nejnovějším. Každému, kdo četl učebnici dějepisu, musí být jasné, o kom tento film z roku 2017 je. Tragický příběh političky Milady Horákové obletěl celý svět už v čase, kdy se odehrával. Tento životní příběh si zfilmování bezpochyby zasloužil. Milada Horáková byla za své názory pronásledována nejprve Gestapem a poté Komunistickou stranou. Jak její život skončil, asi není nutné dodávat.
Lidice
Ani osud Lidic není žádným tajemstvím, naopak i ten je zcela jistě obsahem učiva dějepisu ve školách. Jde o další tragický příběh, tentokrát z období Protektorátu. Po úspěšném atentátu na Heydricha hledali Němci marně viníka, někdo ale potrestán být musel. Film je spíše pro silné povahy, výkon Karla Rodena ale ocení každý.
Lída Baarová
Od druhé světové války se ještě neodpoutáme. Životopisný snímek krásné herečky Lídy Baarové určitě stojí za zhlédnutí. Nacistické Německo je zde ukázáno očima naprosto naivní mladé ženy, která se zamiluje. Má ale tu smůlu, že objektem její touhy je šéf nacistické propagandy. To vám po válce zrovna potlesk nepřinese, a tak se pro Lídu Baarovou stane návrat domů peklem na zemi.
Masaryk
Žít ve stínu svého otce jistě není snadné. To potvrzuje i další biografický film Masaryk. Přestože se Jan stal po vzoru otce předním českým politikem, nebyl šťastný. Trpěl depresemi a strávil část života v sanatoriu. Film je více než pochmurný, ale tvůrci se zde snaží opravdu věrně nastínit osud významného muže našich dějin. Ač ho možná na fotce nepoznáte, i zde vás uchvátí herecký talent Karla Rodena.
Tmavomodrý svět
Tmavomodrý svět tu rozhodně nesmí chybět. Je z dílny Jana a Zdeňka Svěrákových, což už samo o sobě naznačuje něco mimořádného. Přidejte si k tomu Ondřeje Vetchého v hlavní roli a skvělý film o českých letcích za druhé světové války je na světě. I přes smutné téma války je Tmavomodrý svět příběhem o přátelství a lásce. Snímek byl oceněn čtyřmi Českými lvy.
Tobruk
I tenhle film pojednává o druhé světové válce. A i tenhle film je o osudech českých vojáků. Tentokrát se ale podíváme do Afriky za 11. východním československým praporem. K televizi vás přibije příběh mladého vojáka plného naivních představ o světě a jeho fungování. Během války je ale o své iluze postupně připraven.
Anthropoid
Na tomhle filmu se sice česká produkce jen podílela, ale tento příběh si rozhodně snímek takového formátu zaslouží. Znovu se podíváme do doby Protektorátu. Tentokrát nás ale režisér Sean Ellis zavede přímo do odbojového dění. Operace Anthropoid vám možná tolik nenapoví, ale jména Gabčík a Kubiš už povědomá určitě jsou. Tito mladí muži totiž spáchali atentát na Heydricha.
Bathory
Z moderních dějin se přesuneme v čase o něco zpět. Za vznik tohoto filmu z roku 2008 se zasloužily celkem čtyři produkce – česká, maďarská, slovenská a britská. Českou hereckou školu zde opět zastoupil Karel Roden. A o čem film je? Ústřední postavou je Alžběta Bathory známá také jako čachtická paní. Šlo o uherskou hraběnku, která je pokládaná za největší masovou vražedkyní v dějinách, některé zdroje uvádějí až 2000 obětí. Její osoba je dodnes opředena báchorkami a pověstmi, z těch čerpal i filmový štáb.
Colette
Colette je opět z období druhé světové války. Tentokrát nám však bude nabídnut pohled na hrůzy nelidské povahy. Jde o milostný příběh z prostředí koncentračního tábora. Film je natočen podle knižní předlohy Arnošta Lustiga. Mladého vězně v Osvětimi si zde zahrál Jiří Mádl, Colette ztvárnila francouzská herečka Clémence Thioly.
Všichni moji blízcí
Téma holocaustu je spojeno i s filmem Všichni moji blízcí. Příběh začíná po podepsání Mnichovské smlouvy v září roku 1938. Událostmi předcházejícími druhé světové válce vás provede smyšlený příběh židovské rodiny Silbersteinových. Rodina zvažuje emigraci už delší dobu, když dostane od anglického bankéře nabídku poslat syna do Anglie. Skrze tento příběh si můžeme znovu připomenout Nicholase Wintona, zachránce nespočtu židovských dětí.
