V Komiksovém okénku si dnes uzavřeme jednu z nejlepších komiksových sérií s Batmanem, co u nás doposud vyšly. Poslední, desátý svazek runu Scotta Snydera se nese ve znamení několika nálad a krátkých příběhů, v nichž série jako celek doznívá. V zásadě se při čtení lze jen stěží ubránit dojmu, že se vše důležité (pokud vůbec), odehrálo v knize předchozí. Tato je tak jen navnaděním na nový run. Jakýmsi vyprázdněním hřiště, uvedením toho hlavního do statutu quo předtím, než se žezla ujme někdo jiný, nový. Tento Epilog skutečně dostává svému jménu a i když vás nevytrhne, čte se celkem příjemně a je docela důstojným zakončením runu, který začal revolučně, zatímco ke konci se už opakoval a ztrácel dech. Stojí tedy vlastně vůbec za to po tomto svazku sáhnout?
Samozřejmě ano, pokud jste četli knihy předchozí a chcete mít run kompletní. Jde opravdu spíše o jakousi obohacující tečku za celou řadou. Epilog je sbírkou celkem čtyř krátkých příběhů a jednoho bonusového, který už připravuje na DC Rebirth (tedy alespoň co se Batmana týče), který bude u nás vycházet jako Znovuzrození ve spolupráci nakladatelství BB art a Crew. Celkově se zde pracuje s tradičními motivy, jako je Batmanova podstata a jeho budoucnost. V prvním příběhu „Konec budoucnosti: Co zbývá,“ se tak trochu navazuje na vedlejší linii, přítomnou v minulé knize, tedy alternativní Batmany. Alfou i omegou tohoto krátkého střípku je myšlenka, že Batman, jediný a nepozměněný, tu musí být vždycky. Děj se co děj. Dojde zde na klonování, loupež, střet s umělým Supermanem i stínovou přítomnost Lexe Luthora. Celkem dost věcí najednou, přesto se to jako jednohubka čte celkem dobře a má to spád. I když tu není nic, co bychom už neviděli jinde. Kresba umělce, který si říká ACO v této části není špatná, má možná o něco hlubší a výraznější linku, ale v porovnání s Capullem podle mne trochu zaostává.
Následuje příběh „Blázinec,“ v němž je hlavním hrdinou Bruce Wayne, trpící ztrátou paměti, ne Batman. Odehrává se tedy pravděpodobně někde mezi osmou a devátou knihou. Bruce zde čelí Batmanovým ikonickým nepřátelům, kteří z neblahých událostí, jež je v posledních knihách potkaly a na něž odkazují, viní nikoliv netopýřího strážce, ale právě Waynea, který přece Temného rytíře financuje a v jejich očích do něj promýtl své vlastní šílenství, když mu poskytl prostředky, aby se bil se zločinci, kterým zkřížil plány a zničil je. To vše se symbolicky odehrává ve starobylém sídle rodiny Wayneů, které donedávna sloužilo jako alternativa k Arkham Asylum. Bruce se se svou nastávající rozhodl do sídla vrátit a všichni chovanci tak museli být převezeni. Samozřejmě ovšem zdaleka ne všichni. Tato část už je poněkud delší, kresba, kterou má zde na svědomí Roge Antonio se pak už více blíží Capullovi a hlavně design postav z něj hodně vychází. Přesto je dostatečně odlišná a nedá se říci, že by nějak kopírovala. Boří se zde hranice mezi Brucem a jeho alter egem, aniž by samozřejmě docházelo k nějakému zásahu do kontinuity série. Wayne pak rozhodně není žádné ořezávátko, i bez Batmana.
Další, třetí příběh „Gotham je“ se mi líbil asi nejvíce. A nejen pro to, že se nám na něm podílelo ústřední duo. Tedy Snyder a Capullo (jehož kresbu jsem si už za těch deset knih dokonale zamiloval a mám ji prostě s Batmanem velmi úzce spjatou). Celkově se mi nesmírně líbí nálada, v jaké se celý tenhle střípek nese. Není to příběh, kde by se děly nějaké velkolepé události, naopak je nesmírně komorní. Ve výsledku ani nedojde na žádnou akci. Jde o jednu výjimečně klidnou noc, kdy není třeba Batmana. Máme tu tradiční rozhovor mezi Brucem a Alfredem (jejichž suché názorové výměny prostě neomrzí) a poté sledujeme Batmana, jak cestuje za Batsignálem, hovoří s Gordonem a pozoruje Gotham, jsou zde typické monology a vše se nese v jakémsi poklidném očekávání, kdy je město bez proudu a největší detektiv pátrá po tom, kdo to zapříčinil. Ukazuje se že celé město je plné dalších lidí a zlosynů, kteří uvažují podobně a čekají na svou chvíli. Protože když je v Gothamu klid, je to klid před bouřkou. Oklikou se pak vracíme k běžným lidem, kteří Temného rytíře vnímají jako svého neúnavného ochránce a doufají, že si alespoň sem tam zaslouží jeho důvěru. Na první pohled to není zas tak zajímavý příběh, ale čte se velmi lehce a má přesně tu esenci, jaká posledním knihám této série chyběla. Možná proto mi „Gotham je“ sedl z celé sbírky nejvíce. Batman, Gotham a lidé v něm…
Čtvrtý kousek sbírky, nazvaný „Seznam,“ nás zase jednou zavede do Bruceova dětství a dojde na určité prohloubení jeho vztahu s Alfredem, jakož i náznak toho, co ho vedlo k tomu, že se vydal na cestu maskovaného strážce. Krom motivací hlavního hrdiny dojde i na osobní střet s béčkovým záporákem, který slídil tam kde neměl. Nic významného, ale také se to čte hezky. Navíc opět trochu odlišná kresba v podání Riley Rossmo dodává knize na určité variabilitě. Následuje pak onen bonusový sešit, který už vyklízí pole pro zcela nové a nejnovější pojetí Batmana. Po Snyderovi totiž hlavní řadu v rámci DC Znovuzrození převzal rovněž chválený Tom King. Batmanovo Znovuzrození pochopitelně neukáže nic moc zásadního, jen předvede Calendar Mana (toto jeho nové pojetí, kde se jeho tělo mění reinkarnuje podle ročních období je podle mne hodně zajímavé), a nového Batmanova sidekicka, který až tak nový vlastně není, protože už ho známe ze Snyderova runu.
Rozhodně se je nač těšit. Nu a to je tedy vše, co se nám v rámci desáté knihy s názvem Epilog představilo. Scott Snyder a Greg Capullo nasadili hlavně první polovinou svého runu laťku dosti vysoko a je tak rozhodně co překonávat a čemu se vyrovnat. Od Toma Kinga osobně čekám trochu méně velikášských příběhů, v nichž jde o vše (ke kterým sklouzl Snyder) a naopak více temnoty, vyšetřování a jisté komornosti. Protože takový Batman mi prostě sedí víc. Přece jen, zachraňování světa a neporazitelnost jsou spíš výsadou Supermana. Batman se mi líbí více, když se drží obrazně řečeno při zemi… Závěrem také oceňuji již tradiční a tentokrát i celkem bohatou galerii obálek, jimiž je opravdu radost se kochat a jsou skutečně pastvou pro oči.
Verdikt
Tato poslední, desátá kniha rozhodně není špatná. Jen zkrátka celkem průměrná. Cením si hlavně vyváženosti jednotlivých epizod, což bývá často u jakýchkoli sborníků problémem. Zde tomu tak není. Možná proto, že na většině komiksů zde se podíleli buď Scott Snyder, či James Tynion IV., kteří mají celý run tak nějak na svědomí. Ačkoli jsem to trochu tušil, to „pravé“ zakončení už nastalo v knize deváté. Batman: Epilog tak nemá být nějakým velkolepým komiksem, ale spíše poklidným uzavřením jedné kapitoly, jež byla naopak velkými událostmi napěchovaná. Což se, vzato kol a kolem povedlo. Projevuje se zde jistá trpkost superhrdinského mainstreamového komiksu, spočívající zejména v tom, že jsou zde pevně vymezená pravidla a mantinely, v jakých se tvůrci smějí pohybovat. Teď už nezbývá než se těšit a být zvědavi na to, jak se toho zhostí Tom King, který sérii po Scottu Snyderovi převzal. Jeho Batman se odehrává v rámci DC Rebirthu, který u nás nedávno začala vydávat Crew ve spolupráci s BB artem. A právě (a z té řady sérií alespoň) na něj se v rámci našeho Komiksového okénka, jak jsem již avizoval v recenzi na Květy zla, v budoucnu zaměřím. Mimo jiné.
Recenze na všechny předcházející knihy Snyderova runu na našem webu naleznete tady. Nu a pokud si jeden z těchto výborných komiksů pořídíte a přečtete, rozhodně jej nezapomeňte ohodnotit na ComicsDB. Dílo Batman: Epilog u nás vyšlo v roce 2018 pod hlavičkou nakladatelství Crew, jemuž děkujeme za poskytnutí recenzního výtisku. Zakoupit jej, stejně jako nejnovější komiksy z této Batmanovy série, můžete zde.
- Batman: Epilog
- USA, 200 stran, u nás vydala Crew v roce 2018
- Scénář: Scott Snyder, James Tynion IV, Ray Fawkes, Tom King
- Kresba: ACO, Roge Antonio, Greg Capullo, Mikel Janin, Riley Rossmo
- Vydání: 1.
- Vazba: paperback
- Formát: 170×255 mm
- Tisk: barevný
- Překlad: Darek Šmíd
- Žánr: akční, superhrdinský