KVIFF 2017: Den druhý – Johanka z Arku, duch, uprchlíci či bezmezná bratrská láska

Festivalové dny utíkají jako voda a s jedním končícím se všichni už netrpělivě těší na to, co přinese další. A dokud je pořád ještě menší počet dnů uběhlých než těch zbývajících, je osazenstvo plno elánu a nadšení. Takže co dalšího festival nabídl v pořadový den číslo dva?

Chlapi nepláčou (Muškarci ne plaču)

Necelých dvacet let po válce v Jugoslavii se v jednom horském hotelu ‚na konci světa‘ setkává skupina veteránů z různých táborů a různých vyznání, aby podstoupila několikadenní terapii. Souznění a vzájemnou náklonnost lze v takové skupině lidí primárně asi jen sotva čekat.

Verdikt: Film prezentuje trochu jiný pohled na válku a věci s ní spojené. Výborně zachycuje post-válečná traumata jednotlivých veteránů, jejich vrozenou nenávist vůči ‚cizincům‘ a cestu vedoucí k uvědomění si, že každý z nich je jedinec, každý je člověk, není to pouze ‚Chorvat‘ nebo ‚Muslim‘. Prospívá také jednoduché a uzavřené prostředí, kde se příběh odehrává.

Hodnocení: 7,5/10

Quality Time (Quality Time)

Mozaika složená z pěti příběhů pěti různých mužů. Všechny se liší nejen obsahově, jsou I diametrálně odlišné, co se provedení týče. Všechny se ale shodnou na tom, že ‚začínat žít‘, někdy v tom období okolo třicítky, není vůbec snadné.

Verdikt: Pro svou strukturu není snadné film hodnotit jako celek. Většina příběhů potěšila buď formou nebo obsahem, nemnoho však obojím. Dvě z povídek byly dle mého názoru velmi dobré po obou stránkách, dvě mi přišly průměrné, no a ta poslední…

Hodnocení: 5/10

Janička (Jeannette, l’enfance de Jeanne d’Arc)

Malá Janička zpěvem prosí milovaného boha, aby zachránil Francii a pomohl vojsku porazit Angličany. Ano, píše se rok 1425 a Janička není nikdo jiný než budoucí Johanka z Arku. Ve filmu začíná jako osmiletá, vyznává se z lásky k bohu a pase ovce. Zvrat nastane, když se jí zjeví svatí a sdělí jí její poslání.

Verdikt: Bruno Dumont není karlovarským divákům neznámý. Loni byla na festival uvedena (s rozličným přijetím) jeho groteska Líná zátoka. Tentokrát autor sází na jinou formu a jiné výrazové prostředky. Bohužel, ačkoli v prvních chvílích působí kombinace tolik známého příběhu s rockovou hudbou a dobovými výrazovými prostředky v kombinaci s Janičkou ‚hrozící‘ a máchající vlasy zábavně a jako ten příjemný typ šoku, na dvouhodinový film to nestačí. Tyhle šokové prvky se rychle přejí, přestanou bavit a opakují se.

Hodnocení: 3/10

Přízrak (A Ghost Story)

Nový snímek Davida Loweryho, který na místním festivalu předvedl čtyři roky zpět svou lyrickou krimi romanci Ain’t Them Bodies Saints láká jmény hlavních představitelů – Rooney Mara a Casey Affleck. Tito dva hrají zamilovaný pár, jejichž život je narušen nečekanou tragédií. Poté divák sleduje meditaci o lásce, vyrovnávání se se ztrátou milované osoby či s pocitem neviditelnosti, ba i bezmoci.

Verdikt: Rozhodně jde o zajímavé a výjimečně zpracované téma. Tvůrci se podívali na celý fenomén přízraků, duchů či prostě čehosi, co po člověku zůstane po smrti, trochu jinou optikou. Snímek bohužel někdy působí zdlouhavě a nějaké scény zbytečně. Nicméně závěr je bezesporu působivý, celému filmu přidá, zároveň ovšem v jeho kontextu výborně funguje.

Hodnocení: 6,5/10

Druhá strana naděje (Toivon tuolla puolen)

The Other Side of Hope je třetím filmem Kaurismäkiho tzv. volné trilogie z přístavu (předcházejí mu Světla v soumraku a Le Havre), kterou sám Kaurismäki nazval trilogií o uprchlících. Aktuální téma zde zpracovává skrz příběh dvou mužů – postaršího Fina Wikströma, který opustil svou ženu a práci obchodníka a chce si otevřít restauraci, amladíka Khaleda, syrského uprchlíka snažícího se dostat ve Finsku azyl – a toho, jak se jejich vzájemné osudy protnou.

Verdikt: Další snímek, který zaujal už v rámci letošního Berlinale (nejen nás, ale i porotu, která mu udělila cenu za nejlepší režii). Tiše a svým tempem líčí příběh dvou hrdinů, jejichž cesty se skoro jako zázrakem protnou. Umně se soustředí na otázku ohledně uprchlíků ne jako na problém politický, koncentruje se na jednotlivce, na nichž výborně ilustruje situaci.

Hodnocení: 8/10

Dobrý časy (Good Time)

Kriminálka která je především o lásce dvou bratrů. Poté, co spolu bratři Nick a Connie vyloupí banku, ocitá se slabomyslný Nick v rukou policie. Connie, kterému se podařilo uniknout, odmítá situaci nechat ta, jak je, a je odhodlaný bratra z vězení dostat. Začíná tak jeho zběsilá jízda nočním New Yorkem, kdy už už mu něco vyjde, zdá se, že se pokazí něco mnohem závažnějšího.

Verdikt: Nezávislý film, kterému vyloženě sluší festivalové prostředí. První polovinu jsem byla vyloženě nadšená. Ta druhá byla místy možná trochu překombinovaná, někdy to ale působilo vlastně i trochu jako úmysl. Tak jako tak, odcházela jsem spokojená a film bych s čistým srdcem doporučila, byť bych možná dodala dovětek, že je vhodné něco brát s rezervou.

Hodnocení: 7/10