Už brzy bude mít premiéru snímek Lék na život, jenž vznikl pod taktovkou známého režiséra Gore Verbinskiho. Jedná se o mysteriózní thriller, zasazený do prostředí psychiatrické léčebny. Při této příhodné příležitosti vám přinášíme výběr sedmi filmových blázinců, v nichž byste se opravdu nechtěli octnout. A že v leckterém z nich nezvoní hrana jen chovancům, je pouze jeden z důvodů…
Ať už jde o dramata, horory, či vědeckofantastické spektákly, skýtá toto téma četné inspirace, jež zkrátka pramení z onoho nepříčetného hnutí mysli, jistě přímo pobízející fantazii tvůrců kupředu…
Prokletý ostrov
Leonardo DiCaprio se v znepokojivě mrazivém mysteriózním snímku režiséra Martina Scorseseho vydává, jakožto detektiv pátrat po šílené vražedkyni na izolovaný ostrov, v jehož vnitrozemí je umístěna psychiatrická léčebna Ashecliffe. Spolu s parťákem, kterého si zahrál Mark Ruffalo, ale brzy zjistí, že jsou jen kolečkem v jakémsi obrovském, nezastavitelném soukolí, které je hrozí oba zahubit. DiCapriův hrdina navíc sám není zrovna duševně nejvyrovnanější a v prostředí, v němž se octne, dostane otázka jeho vlastní příčetnosti osudnou ránu. Nic není jak se zdá a vše sahá mnohem hlouběji, než by se zprvu dalo vůbec předpokládat… Nitky celého případu se postupně rozplétají, doprovázeny děsivými halucinacemi a paranoiou, jež vyústí v překvapivé rozuzlení, při němž se budete v prozření chytat za hlavu. To je bezprostředně následované zrovna tak dechberoucím zvratem v samotném nepříznivém, i když pro zdrceného muže vlastně vykoupení přinášejícím závěru. Ponurá, tísnivě depresivní atmosféra, záhadnost, nejistota a fakt, že si s vámi snímek po celou dobu pohrává a nechává vám drobty celého příběhu přímo pod nosem, si v kombinaci s prostředím ústavu, v němž se odehrává, rozhodně zaslouží pozornost. A k tomu vlastně i jakousi „rozstřelovou“ pozici v tomto žebříčku…
E. A. Poe: Podivný experiment
„Proč bychom se měli snažit udělat nešťastného člověka z naprosto šťastného koně?“
V příběhu, zasazeném do viktoriánské éry, sledujeme mladého, sotva vystudovaného lékaře Edwarda, který se teprve seznamuje s úskalími svého řemesla… Jeho praxe jej zavede do psychiatrického ústavu pro choromyslné, ležícího v mlžném, odlehlém koutě hor. Ačkoli jsou metody tamního ředitele a tedy i ošetřovatelů překvapivě osvícené, stále jsme v době, kdy zkrátka péče o duševně nemocné nebyla ničím… Utěšeným. A je to právě neutěšenost a touha pacientů po troše oné elementární lidské důstojnosti, na čem film staví. Cosi se zvrtne a kontrolu tentokrát získají chovanci… Poměrně nový thriller z roku 2014 se co do děje inspiruje příběhem z pera už v samotném názvu zmíněného mistra hororu. Jedná se o povídku, jež v češtině vyšla pod názvem „Metoda doktora Téra a profesora Péra“ a jejím ústředním motivem je právě nadvláda chorých pacientů nad jejich „vězniteli,“ což je v odlehlém zařízení celkem prekérní situace… Napínavý příběh plný překvapivých zvratů je dílem režiséra Brada Andersona.
12 opic
Bruce Willis si zahrál v nesmírně komplexním, dnes absolutně kultovním postapokalyptickém cyberpunkovém sci fi filmu muže jménem James Cole, který strávil většinu svého života pod zemí. Píše se totiž rok 2025 a lidstvo do zkázy vehnal nebezpečný virus. Dojde na cestování časem, vznik celé řady paradoxů, pararelní dimenze, tím pádem následované i vedlejšími dějovými linkami, a samozřejmě na nějaké to šílenství. Návštěva blázince a jeho následná prohlídka, vedená úžasně šíleným Bradem Pittem pak také stojí za to. Ostatně jako celý zbytek tohoto počinu, vyznačujícího se nejen perfektním příběhem a hereckými výkony, ale i atmosférickou hudbou. Režisér Terry Gilliam se v tomto svém vrcholném díle skutečně překonal a snímek se stal po právu legendou.
Svěrací kazajka
Vedle 12 Opic se jedná o další mysteriózní sci fi snímek, zaobírající se mimo jiné i cestováním v čase. To zde podnikne postava jménem Jack Stars (Adrien Brody). Jedná se o veterána, obviněného z vraždy a spočinuvšího tak následně v péči psychiatrů v rodném Vermontu. Zde se tento charakter vlivem experimentálních léků shledá právě se zvláštní nově nabytou schopností cestovat v prostoru a čase. To mu pomáhá mírnit utrpení, jež mu jinak působí vnitřně i na povrchu svíravý a nepříliš pohyblivý pobyt ve čest svému jménu činící svěrací kazajce. Problém nastává ve chvíli, kdy odhalí okolnosti své vlastní smrti… Cestování v prostoru a čase může být někdy… Tak trochu šílené. Syrovost a opět nelichotivé prostředí psychiatrické léčebny jsou jednoduše až příliš silnými činiteli…
Narušení
James Mangold má za sebou celou rozmanitou řadu filmových projektů. Od komiksového Wolverina, přes moderní western 3:10 Vlak do Yumy, až kupříkladu k životopisnému medailonu ze života písničkáře Johnnyho Cashe; Walk the Line. Není proto divu že při takovéto bohatosti autorova repertoáru se mezi jeho staršími díly našel i příspěvek do tohoto žebříčku. V rovněž životopisném dramatu, natočeném na přelomu století, dějově však zasazeném do konce šedesátých let sledujeme hlavní hrdinku, kterou je Susanna Kaysen. Tato nejistá a zmatená dospívající dívka se po rodiči iniciované schůzce s psychiatrem dozvídá nepříjemnou věc… A sice že trpí narušením osobnosti, jež se projevuje právě nejistotou o vlastní osobnost, žebříček hodnot a dlouhodobé záměry. Její další kroky tak vedou rovnou do léčebny. Tam nalezne nové přátele, kteří jí možná pomohou nalézt cestu zpět k sobě samé… V hlavních rolích se zde blýskly Winona Ryder a Angelina Jolie.
Requiem pro panenku
Nu a nyní něco, jak se říkává, pocházející z našich luhů a hájů. Jedná se o nesmírně úspěšný debut (v roce, kdy byl uveden do kin se jednalo o nejnavštěvovanější český film) režiséra a scénáristy Filipa Renče, který dodnes zůstává pomyslným vrcholem jeho filmové tvorby. Krom toho znamenal tento počin i první větší roli a úspěch pro talentovanou, tehdy šestnáctiletou herečku Aňu Geislerovou, jež se zde zhostila hlavní role. V adaptaci povídky Josefa Klímy se sledujeme osud mladičké, psychicky zcela zdravé hlavní hrdinky, která se díky administrativnímu omylu dostane do léčebny, z níž už není úniku… Drastické metody ošetřovatelek a bezvýchodnost celé situace ji doženou k zoufalému činu… Requiem pro panenku se zakládá na skutečných událostech a je nejen co do způsobu vyprávění nepopiratelně inspirováno následujícím filmem, který je rovněž dílem českého režiséra…
Přelet nad kukaččím hnízdem
Jedna z největších perel světové filmografie. Snímek oskarového režiséra Miloše Formana je adaptací románu Vyhoďme ho z kola ven od spisovatele Kena Keseye. Ten při psaní vycházel z vlastních zkušeností, které získal v době, kdy pracoval jako ošetřovatel. Ačkoli se způsob vyprávění filmu od předlohy v mnoha ohledech liší, stále velmi věrně předkládá myšlenku, že ne všichni blázni jsou vlastně tak úplně blázni. Ve filmu zazářil především Jack Nicholson v roli vychytralého McMurphyho, který, jakkoli je duševně silný a zdánlivě v očích ostatních pacientů nezničitelný, narazí na zeď v podobě ďábla s andělským vzezřením; Velké sestry Ratchedové (Louise Fletcher). Ta má celý areál pevně v rukou. Jeho rebelie a snaha vrátit ostatním pacientům chuť do života narušováním vykonstruovaného psychického deptání chovanců je časem zadupána do země a završena nepřímo zaviněnou sebevraždou jednoho z nich… Syrová a bezvýchodná atmosféra je jen podpořena autenticitou, kterou celému projektu dodal fakt, že se natáčelo ve skutečném blázinci, kde se herci pohybovali mezi duševně nemocnými pacienty. Krom dvou zmíněných titulních postav zde zazářila celá řada vedlejších charakterů, z nichž velký indián, přezdívaný Náčelník (Will Sampson), který je v knize vypravěčem, byl zde spíše v ústraní a jen na konci převzal pomyslné žezlo hlavního hrdiny… Ústav v tomto filmu není možná na první pohled vůbec tak děsivý, jako zchátralé a krví zbrocené budovy v nejednom hororu, to ale jen potvrzuje, že skutečné hrůzy se leckdy skrývají pod povrchem…
