Recenze: Kniha džunglí (2016) – Epická adaptace Kiplingovy klasiky

Disney, zdá se, čím dál častěji důvěřuje hraným verzím klasických pohádek. Po úspěchu Branaghovy Popelky se na filmová plátna dostala i nejnovější verze 120 let staré klasiky – Kniha džunglí.

Mauglí, opuštěné lidské mládě, vyrůstá ve vlčí smečce po boku svých ‚bratrů‘, vlčí matky Rákši a vůdce smečky Akély. Od Mauglího narození mu mentora dělá panter Baghíra, jenž kdysi lidské mládě mezi vlky přinesl. Když se však v jejich teritoriu objeví zákeřný tygr Šér Chán, jenž touží po chlapcově krvi, musí Mauglí smečku opustit a vrátit se ke svému původnímu kmenu – k lidem. Na jeho cestě ho doprovází Baghíra a nový přítel, volnomyšlenkářský medvěd Balú, se kterým se v džungli seznámil. I když se malému chlapci z džungle nechce, Baghíra je neústupný.

Ambiciózního projektu se chopil režisér Jon Favreau (Iron Man, Šéf), jenž se výrazně inspiroval animovaným filmem z roku 1967. Slavná klasika, která byla posledním snímkem, na nějž dohlížel sám Walt Disney, si získala mnoho fanoušků po celém světě. Obavy byly proto namístě. Předělávky jsou v Hollywoodu národním sportem, a když už dochází i na klasické pohádky, na kterých vyrůstala nejedna generace, musí si být hlavouni z filmových studií setsakramentsky jisti, že se do tak odvážného projektu pustí.

Minulý rok se to hlavounům ze studia Disney povedlo. A zdá se, že díky loňskému úspěchu budou pokračovat v hraných snímcích podle animovaných pohádek neustále. Na začátku článku jsem zmínil Popelku. Ano, to je nejspíš ten důvod, proč dostala nová Kniha džunglí zelenou. Film režiséra Kennetha Branagha (Hamlet, Jack Ryan: V utajení) se rovněž inspiroval animovaným filmem, který vznikl, kde jinde, než pod záštitou studia Disney. Filmová verze, ve které zářily talentovaná Lily James jako Popelka a držitelka Oscara Cate Blanchett coby macecha, se dočkala příjemného uznání nejen od diváků, kteří v pokladnách kin nechali dohromady více jak půl miliardy dolarů, ale také od kritiků.

Jak dopadne nová verze Knihy džunglí, to předpovědět nedokážu. Ale přeji jí podobný úspěch, jaký sklidila Popelka. Proč? Nejedná se totiž vyloženě o remake v pravém slova smyslu. Záběr po záběru se animovaná klasika nekopíruje. Tvůrci vsadili zejména na odkazy, jež padesát let starou předlohu oslavují. Dočkáme se majestátního příchodu slonů, společného skotačení Mauglího a Balúa v řece nebo Mauglího únos opicemi korunami stromů. I vypravěč je stejný, neboť nás příběhem provází černý panter Baghíra. Motiv Šér Chána zůstává zhruba stejný, stejně tak jednání hlavní postavy. Stále je to nevinné, džunglí okouzlené dítě, které si svůj domov zamilovalo natolik, že ho zkrátka opustit nechce. V podání jedenáctiletého indického herce působí postava Mauglího přirozeně, jako správné malé dítě rádo dovádí, ale když dojde na emotivnější momenty, slzu dokáže udržet. Leckdo to možná bude vnímat jako neduhy začínajícího herce, avšak dle mého názoru je to účelné. Chlapce de facto vychovala džungle, ctí její zákony, proto dokáže být nad věcí. Oproti animované i knižní předloze je tu však trestuhodně nevyužitá krajta Ká, kterou v originále namluvila hvězda Scarlett Johansson (Avengers, Pod kůží). Dokonalý stroj na hypnózu se na plátně mihne jen kvůli tomu, aby Mauglímu sdělil veškerá fakta o jeho původu. Přestože její vyprávění bylo poutavé a sama krajta byla nádherně vyobrazena pomocí CGI, dojem to nespraví.

Nejen Ká je skvostným výtvorem kouzelníků z vizuálních efektů. Sázka na celé fotorealistické prostředí se tvůrcům povedla, jen co je pravda. Aby taky ne, když na filmu pracovaly kapacity, jež jsou podepsány pod snímky jako Gravitace, Avatar nebo Pí a jeho život. Což jsou mimochodem držitelé Oscara za vizuální efekty. Veškerá fauna a flóra působí realistickým dojmem a zasazení živého herce do tohoto prostředí filmu vůbec neubližuje. A když se k tomu přidá perfektní kamera Billa Popea (Spider-Man 2, Matrix) zprostředkovávající neskutečný zážitek z pobytu v džungli či sledování Mauglího kterak leze a skáče ve výškách korun stromů, je to slast pro divákovy oči. Bezpochyby snímek patřící do jednadvacátého století, který má šanci u široké škály diváků napříč věkovým spektrem.

019

Režisérovi se povedlo udržet balanc mezi dobrodružným spektáklem a rodinným filmem s mnoha emotivními momenty. Kniha džunglí od Kiplinga byla rovněž víceméně pohádka. Britskému autorovi indického původu šlo hlavně o vyobrazení života v džungli, který je nebezpečný. A když do tohoto prostředí umístíte mluvící zvířata a opuštěného malého chlapce, máte silné téma o civilizačním střetu a lidském velvyslanci v džungli, o němž pak musí vlčí smečka rozhodnout, jestli jako dospělý nebude stejně tak prohnilý, jako ostatní lidé. A právě to tvůrčí tým vystihl na jedničku. Pakliže se najdou jedinci, kteří čirou náhodou Knihu džunglí vůbec neznají, tak se mají na co těšit. Tím spíš se dokážou vcítit do hlavního hrdiny a chápat jeho lásku k džungli, která je pro něj domovem, byť nebezpečným.

Verdikt

Nejnovější filmová verze Knihy džunglí se nese ve stejném duchu jako animovaný film z roku 1967. Použití nejmodernějších technologií na převyprávění 120 let staré povídky snímku neublížilo, ba naopak. Pohádkový příběh o lidském mláděti vyrůstajícím v džungli neztratil nic na kouzlu a díky svému zpracování jistě dokáže oslovit diváka jakéhokoliv věku.

Kniha džunglí / The Jungle Book
Trailer
Stopáž: 105 minut
Režie: Jon Favreau
Hrají: Neel Sethi, Ben Kingsley, Idris Elba, Bill Murray, Lupita Nyong’o, Christopher Walken, Scarlett Johansson

V českém znění: Mauglí – Matěj Převrátil, Baghíra – Miloslav Mejzlík, Šér Chán – Marek Vašut, Balú – Miroslav Hanuš, Rakša – Radka Přibyslavská, Ká – Jitka Moučková

Na Knihu džunglí si můžete zajít i v kinech Premiere Cinemas (Praha, Olomouc, Teplice).

PŘEHLED RECENZE
Lukáš Vaněk
75 %
Předchozí článekTOP 10: Nejlepší filmy, které nikdy neovládly první místo box-office
Další článekRecenze: Kolonie (2015) – Milostný příběh z dob Pinochetova teroru
Lukáš Vaněk
Jsem velký milovník filmu jako takového. Romantická komedie nebo béčkový horor, to je jedno. Nejvíce však oceňuji audiovizuální stránku, která mnohdy leckteré snímky buďto povyšuje nebo drží nad propastí. I špatný film může mít své silné momenty.