Rok 2015 musel být pro japonského solitéra Šiona Sona dost náročný, připravil totiž šest filmů, což je tak trochu šílené číslo. Drama z prostředí velkoměstského podsvětí Shinjuku suwan, hudební komedii Love & Peace, jeden televizní speciál, bláznivou akční komedii The Virgin Psychics, na festival v Torontu dovezl meditativní drama Whispering Star a hlavně konečně vyšel film Tag (v originále Riaru Onigokko). Tedy poměrně krátké (trvá něco málo přes osmdesát minut) genderové osvobození v chytré akční exploataci.
V úvodu dívka Mitsuko přežije záhadný útok, který (doslova) rozpůlí všechny její spolužáky (což je mimochodem solidní gore porcovačka). Vyděšená utíká od místa masakru a následně zjistí, že je vše v pořádku a její spolužáci žijí. Útoky se stupňují, lidé umírají, objevují se obří příšery, rotačáky i raketomety. Mitsuko není tím, kým se zdá být. Nebo kým si myslí, že je. Příběh nelze bez spoilerů a finální pointy odvyprávět, ale on v podstatě není důležitý. Ve skutečnosti ani není důležité, jak Sono manipuluje s jednotlivými žánry. V osmdesáti minutách není čas na nějaké sofistikované žánrové hrátky, Tag se spíše obrací k moderním japonským exploatacím a rychle pravidla střídá, od mysteriózního thrilleru odbíhá ke gore vyvražďovačce, školnímu dramatu a tak dále.
Začnu trochu obecněji. Zhruba od sedmdesátých let se japonská kultura k ženám trochu více obrací a například čtenářek mangy přibývá (především od vydání hitu The Rose of Versailles), proměňuje se vyobrazení ženských postav a přicházejí tak i silnější ženské hrdinky. Avšak mnoho oblastí kultury (vlastně většina) zůstává věrná stereotypům. Na ty Sono míří. Tedy na vykreslení žen v konkrétním okruhu děl, určených především pro mužské publikum, rozprostírajících se napříč filmy, seriály, anime i mangou. Ať už jde o konkrétní motivy, jako jsou záběry pod sukně (což důkladně tematizuje ve svém čtyřhodinovém filmu Pod vlivem lásky), fetišizování dívčích těl a násilí (moderní japonské „exploatace“ Girls Rebel Force of Competitive Swimmers či Mutant Girls Squad) nebo motiv ecchi v anime a mangách obecně. Ženy jsou v těchto příbězích objektivizovány, podřízeny mužům a v deformovaném fikčním světě nemají šanci se bránit. Jsou to charaktery vytvořené k tomu, aby přinesly mužům uspokojení. Tento přístup Tag obrací a dává dívkám do rukou zbraně (doslova). Film je poměrně uvědomělý a neklade důraz na celistvý příběh, spíše se soustředí na vztahy mezi jednotlivými úrovněmi fikčního světa a postup hrdinky k jeho špičce (každá úroveň je reprezentována jinou hrozbou a identitou). Mitsuko prochází úrovněmi až dojde na vrchol, kde stojí muž, který je (poprvé) konfrontován s dívkou, která nejenže dokázala vystoupit z „jeho“ světa, ale zároveň nad ní nemá žádnou moc a nemůže ji exploatovat (jako pasivní postavy filmů/anime/mangy). Jednotlivé fáze také respektují vývoj hrdinky, která postupně „stárne“ a v každé další úrovni nepostupuje jen výše v hierarchii fikčního světa, ale také v životě (škola -> svatba).
Samotný odklon k výrazně kritické feministické satiře přichází převážně až v Sonově filmové adaptaci. Původní novela Real Onigokko (napsal ji Yusuke Yamada) a stejně tak její předchozí adaptace (pět filmů The Chasing World a seriál The Chasing World: The Origin) nepředstavují takto genderově (záměrně) nevyvážená jatka, jsou zabíjeni lidé se stejným příjmením a jejich smrt má o něco konkrétnější podobu. Daleko více se soustředí na politickou satiru.
Sono využívá několik žánrů, které v jednotlivých segmentech filmu spojuje. Konfrontuje příběh ze školního prostředí i drama o dospělosti s mysteriózním survival hororem. Nejdříve ustanoví prostředí, ze kterého vychází (škola, svatba, maraton = ty často reprezentují žánrové stereotypy), aby ho následně narušil (příšera, neviditelná síla, útok učitelů, muž s maskou = hrozby jsou iracionální, neukotvené v „tradiční“ realitě). Postup pravidelně opakuje, ostatní postavy umírají a Mitsuko se dostává stále do vyšších úrovní a (spolu s divákem) zjišťuje, co se kolem ní vlastně děje. A pomalu se také začíná bránit.
- Tag / Riaru Onigokko
- Trailer
- Japonsko
- Drama / Horor / Komedie
- Režie: Šion Sono
- Hrají: Reina Triendl, Erina Mano, Mariko Šinoda, Mearídžun Takahaši a další