Nejlepší mysteriózní filmy všech dob

Filmovou tvorbu lze škatulkovat do rozličných kategorií. A právě jednou z nich jsou takové filmy, které váš zrak přišpendlí k obrazovce, a vy jej neodtrhnete, dokud pohyblivé obrázky neskončí. Filmy, jež jsou natolik komplikované, zvláštní, či zkrátka komplexní, že pouze jedna projekce nestačí. Pojďme se tedy podívat na výčet snímků, jejichž mozaika do sebe zapadne třeba až v poslední minutě. A nebo vůbec…

10) Vrána / The Crow (1994)

Na počátku tohoto výčtu ční komiksová adaptace o pomstě ze záhrobí s Brandonem Lee v hlavní roli. Pokud je vám jméno hlavního protagonisty povědomé, tak vězte, že ne náhodou. Jde totiž o syna slavného mistra bojových umění: Bruce Leeho. Snímek samotný není příliš záhadný ani mysteriózní, nicméně se stal kultem nejen díky svým kvalitám. Ona mysterióznost, jež se příliš neodehrávala na plátně, totiž vkročila do reálného světa. Během natáčení došlo k několika zvláštním nehodám, jež bohužel nakonec vyvrcholily smrtí právě samotného Brandona Lee. Stalo se tak ve okamžiku, kdy mělo dojít k výstřelu na postavu. V pistoli byly ale namísto slepých nábojů ostré a herec si na sebe na natáčení scény nevzal neprůstřelnou vestu, protože mu překážela v pohybu. Scéna, při níž zemřel se dotočila, a až v okamžiku, kdy se herec nezvedal, bylo ostatním členům štábu zřejmé, co se stalo. Film byl ale přesto dokončen za pomoci speciálních efektů a dvojníků.  Brandon Lee tak opustil svět podobně jako jeho otec: při natáčení svého největšího projektu.

9) Inception / Počátek (2010)

Co kdyby bylo možné vstoupit do lidských snů? Budovat cokoli, co si je fantazie schopná vybavit? Zbořit zdivo reality a budovat vlastní, snovou a iluzorní…  A co víc, co kdyby šlo nejen do snu vstoupit a synchronně snít s hostitelem, ale i ovlivňovat tak osobnost onoho člověka? Podsunout mu myšlenku, kterou subjekt přijme za vlastní a udělá pak to, co si přejete vy? Počátek je dílem režiséra Christophera Nolana a v tomto žebříčku má své právoplatné místo nejen díky perfektně natočené koncepci snů, podkreslené atmosférickou hudbou Hanse Zimmera. Ale též i díky samotnému závěru, po jehož uplynutí se nejeden divák zarazil, a chvíli si nebyl jistý, zda finální sekvence byla realitou, či snem…

8) Seven / Sedm (1995)

Na první pohled jen „obyčejná“ detektivka, která však, jak u filmů Davida Finchera bývá zvykem, skýtá mnohem víc, než by se mohlo zdát. Téměř celý film se odehrává v dešti, což dodává zvláštní melancholickou atmosféru. Když k tomu připočteme šíleného vraha, který své oběti vybírá dle biblických sedmi největších hříchů a možná až příliš horlivého policistu, který mu společně se starším, podstatně zkušenějším a rozvážnějším parťákem neúnavně šlape na paty, získáme tak detektivní thriller s pořádnou dávkou tajemna. A to vše proto, abychom nakonec dospěli k naprosto nečekanému zvratu, kdy vrah nejen sám sebe, ale jistou měrou i ostatní začlení do seznamu a završí tak své pokřivené dílo. V konečném rozuzlení si tak člověk nevyhnutelně položí otázku, jak by se zachoval on, a tím vlastně spadne do sítě Sedmi…

7) Hra / The Game (1997)

Opět Fincher a opět film s hutnou atmosférou, schopnou přikovat k židli. Pocit paranoie a vlivu nějaké neznámé třetí strany, sledující každý váš krok a čekající na jakékoli škobrtnutí, je věc v určitém smyslu známá snad každému. A když dostane apatický multimilionář k narozeninám od bratra dárek na jakousi „Hru“ od záhadné společnosti CRS, je velmi snadné vžít se do jeho pocitů. Poté, co s ní podepíše smlouvu, začne se jeho život obracet naruby v honu, kde je štvanou zvěří on. V sérii znepokojivých náhod přerůstajících v „nehody,“ usilující nejen o jeho postavení, bohatství a svobodu, ale i život. Přesto se rozhodne bojovat a dospět až k odhalení pravdy o spiknutí kolem něj, a toho, kdo za tím vším stojí. A ono odhalení, stejně jako jeho pozadí a důvody, je víc než nečekané.

6) Osvícení / The Shining (1980)

Pomalý pád vyléčeného alkoholika do šílenství, vedoucímu k touze zavraždit manželku a dítě… Ponorkový efekt v odlehlém hotelu s tajemstvím zahalenou historií, kde jediným spojením s vnějším světem je vysílačka… Jeden z nejlepších psychologických hororů, natočený podle stejnojmenné knihy Stephena Kinga. Nelze se proto vyhnout určitému srovnání knihy s tímto snímkem režiséra Stanleyho Kubricka. Nutno podotknout, že navzdory úspěchu, který film zaznamenal, s ním autor předlohy nebyl spokojen, a to natolik, že se rozhodl r. 1997 natočit vlastní verzi. A ač se v případě Kubrickova snímku jedná vskutku o nepříliš přesnou adaptaci knihy, nelze říci, že by byla nástupcem, pod nějž se King podepsal, překonána. Film je na rozdíl od knižní předlohy dosti mlhavý ve vysvětleních, a na mnoha místech tak diváku ponechává jen náznaky, z nichž si je třeba udělat vlastní obrázek. Člověk tak při sledování filmu dosti přemýšlí, domnívá se, co to či ono znamení mělo vlastně znamenat, zatímco při čtení knihy se každý zaměří na to, jak by za daných okolností uvažoval on. Přesto se jedná o neskutečně silný a vskutku mrazivý filmový zážitek, po němž každý jistě zaváhá, zda je odlehlý hotel v horách to pravé místo pro dovolenou…

5) Prokletý ostrov / Shutter island (2010)

Dramatický thriller režiséra Scorseseho o dvou detektivech, jenž přijeli na léčebnu, umístěnou na ostrově Shutter vyšetřovat zmizení šílené vražedkyně. Ženy, která údajně utekla ze své cely v místní psychiatrické léčebně. Film se odehrává v padesátých letech a je tak obestřen strachem z komunismu a další války, čímž je značně poznamenán i hlavní hrdina: detektiv a válečný veterán. Ten na ostrově postupně začne odhalovat zvláštní okolnosti a pojme podezření, že celá léčebna může být něčím jiným, než místem skýtající pomoc a útěchu psychicky nemocným pacientům. Čím více toho postupně odhaluje z temné historie ústavu a praktik jeho zaměstnanců, tím spíš je mu zřejmé, že nelze nikomu věřit, ani vlastnímu parťákovi. A když nakonec stane v opuštěném majáku tváří v tvář řediteli ústavu, dozví se možná víc, než by bylo zdrávo vědět…

4) 2001: Vesmírná odysea / 2001: A Space Odyssey (1968)

Natočeno Stanleym Kubrickem dle scénáře a knihy Arthura C. Clarka. Už to zaručuje, že rozhodně nepůjde o obyčejné dílo. Kultovní scifi, nabité dnes už legendárními praktickými efekty, zabývající se zejména otázkami, jež v průběhu času provází snad každého lidského jedince. Jako například: Jsme ve vesmíru opravdu sami? Jak vůbec došlo k našemu stvoření? A co přesně se nachází na samé hranici kosmu?

Film, zahalený tíživou, pohlcující atmosférou kosmické samoty navíc nabízí jednoho z nejděsivějších filmových záporáků všech dob, umělou inteligenci a palubní počítač, nesoucí označení HAL 9000. Snímek, nesoucí přízvisko „Filosofická filmová opera“ určitě stojí za zhlédnutí a navzdory svému stáří neztratil nic z vlastního poselství, ani vizuálního vizionářství, které i v současnosti vypadá úchvatně. Nabízí tak výmluvný protipól k nadužívání cgi a ukazuje, že i v dnešní době perfektních počítačových triků je nutné hledat občas zastřenou zlatou střední cestu. Někomu však může o stáří tohoto snímku svědčit statičnost některých scén a celkové pozvolné tempo, kterým film spěje ke svému závěru…

3) Psycho (1960)

Tento seznam by nebyl úplný, kdybych zde neuvedl legendární Hitchkokův horor, který se dočkal řady více či méně úspěšných pokračování a remaků. Je skutečně třeba cokoli dodávat? Psychicky nemocný, přesto charismatický a podmanivý Norman Bates a jeho motel… Známá, často parodovaná vražedná scéna ve sprše, šokující pointa…

2) Zmizelá / Gone Girl (2014)

Do třetice všeho dobrého je tu opět David Fincher a jeho nejnovější snímek. Sledujeme manžela, pátrajícího po své ženě, jež zmizela v den pátého výročí jejich svatby. Muž tak realizuje rozsáhlé pátrání, společně s policií, která zároveň mezi podezřelé zahrnuje i jeho. A nemá ji skutečně na svědomí?

1) 12 opic / 12 Monkeys

„Začalo to už na konci dvacátého století, kdy během dvou let (1996 a 1997) zemřelo přičiněním neznámého bídáka, který vypustil do ovzduší nebezpečný vir, pět miliard obyvatel zeměkoule. Zůstalo jen jedno procento lidí, kteří se teď krčí jako krtci pod zemí. Hrstka lidí se s tím ale nehodlá jenom tak smířit, a proto vysílá do minulosti prostřednictvím stroje času „nedobrovolné dobrovolníky“ z řad vězňů. Jejich úkolem v podstatě není spasit svět a odvrátit neštěstí – co se stalo, nejde odestát. Mají jen pozorovat, sbírat vzorky a odhalit zdroj nákazy, původ všeho zla. Vědci už pak zajistí vše ostatní, vyvinou protilátku a zařídí, aby se lidstvo jednadvacátého století mohlo vrátit zpátky na povrch zemský…“

Tolik z citace textu distributora. Scifi o postapokalyptickém cyberpunkovém světě, cestování v čase a paradoxech… Jeho režisérem není nikdo jiný, než jeden z legendární skupiny umělců Monty Python, Terry Gilliam. Na první pohled film skýtá celkem prostý děj s pochopitelnou premisou, který je ale daleko složitější, než vypadá. A to zejména díky spletitým alternativním časovým liniím, které při cestování časem vzniknou.