Recenze: Takovej barevnej ocas letící komety (2015)

Přečtěte si

Autor

Tak se v jednom rozhovoru vyjádřil Filip Topol o postavení Psích vojáků na české hudební scéně. Tahle kapela vznikla v 80. letech a spadala do druhé vlny českého předrevolučního undergroundu. Psí vojáci ale nejsou ledajaká kapela. Je to kapela žánrově nezařaditelná, přesto oscilující mezi klasikou, šansonem, rockem a alternativou. Kapela, která skřížila The Doors s Mozartem, ovlivnila tři generace mladých lidí u nás, a která nikdy zcela nevylezla z undergroundu, kam byla bez svého přičinění vrhnuta tehdejším režimem. Tvůrcům, se podařilo, předložit ucelený životní příběh jejich náčelníka Filipa Topola bez zbytečné patetičnosti.

Jak říká producent filmu, bývalý manažer Psích vojáků Romek Hanzlík, dokument se rozhodl natočit krátce po bolestné zprávě o Filipově smrti, aby zaplnil díru, která v něm zůstala. Oslovil proto zkušeného režiséra hudebních dokumentů Václava Kučeru a započali tak dvouletou práci na tomto filmu, na který mohli finančně přispět i fanoušci.

Kromě Filipova životního příběhu, který je fanouškům dobře znám se dozvídáme zajímavosti od lidí, kteří byli s životem Filipa Topola úzce semknutí, jako například jeho bratr Jáchym, který se s lehce ironickým odstupem vyjadřuje o sebedestruktivním životě svého bratra, členové psích vojáků David Skála a Jirka Hazuka, nebo Filipova učitelka na varhany z dob kdy chodil na lidovou konzervatoř v Praze. Ta o Filipovi mluví jako o uzavřeném a zasmušilém hochovi, zatímco Filip už v té době excentricky a pod notnou dávkou alkoholu řádil na podiích.

Takovejbarevnejocas_1Snímek dále odkrývá Filipův vztah k hudbě, obrovskou lásku k Mozartovi, která byla jeho součástí po celý život, jeho problémy s alkoholem a lásku k literatuře a umění. Fanoušky nejvíce potěší archivní záběry z divokých koncertů, nebo nepublikované rozhovory s Filipem. Mezi nejsilnější momenty, bez debat, patří pasáže s Filipových deníků ze třinácti let, kdy až mrazivě předpovídá svou předčasnou smrt, nebo jeho kresby s téže doby na kterých jsou vyobrazeny jeho výslechy na StB. Hudba Psích vojáků je bolestivou výpovědí doby, nesmírně inteligentního, ale vnitrními běsy rozervaného génia, který dával svůj život všanc. A je škoda, že tento dokument nešel hlouběji do nitra tohoto českého Jima Morrisona.

Zatím jediný celovečerní dokumentární snímek o náčelníkovi Psích Vojáků Filipu Topolovi, je poněkud konvenční, i když na české poměry celkem zdařilý počin, za což ale může především sám Filip a jeho životní příběh, než zpracování filmařů. To je sice příjemně koukatelné a využívá filmové řeči, takže se nejedná pouze o mluvící hlavy, ale přece jen bych jako poctu tak mimořádně talentovanému umělci, očekával nápaditější a drásavější pohled na už tak dost rozdrásaný život tohoto našeho posledního prokletého básníka. A určitě tak zůstává prostor pro další podobná díla zabývající se kultem Psích Vojáků.

Konečné hodnocení

Adam Michlík
75 %

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Čtěte také

Recenze: Takovej barevnej ocas letící komety (2015)Celovečerní dokumentární film vypráví o Filipu Topolovi, skladateli, textaři, klavíristovi a zpěvákovi skupiny Psí vojáci, jehož tvorba zasáhla tři generace. Snímek odkrývá, jak se v životním osudu a postojích Filipa Topola odrážela doba před i po sametové revoluci, jeho posedlost hudbou a láska k Mozartovi, ale také jeho závažná nemoc. Celým filmem prostupují písně, které sám Filip Topol označoval za formu svých deníků, a jeho povídky, doplněné postřehy a vzpomínkami jeho životních souputníků a přátel. V neposlední řadě obsahuje záznamy rozhovorů s hlavním protagonistou v unikátních archivech, z nichž mnohé dosud nebyly publikovány.