(Nejen) o videoherních adaptacích na vzestupu

Tento článek se v podstatě píše sám a určitě jeho téma napadlo i leckoho z vás. Není tomu tak dávno, co filmovým světem otřásla novinka o dalším osudu Spider-Mana a jeho přítomnosti ve filmové stáji Marvel. Pojďme si tedy chvíli zauvažovat nad budoucností letních blockbusterů pro teenagery a zamyslet se, jaké možnosti ještě skrývají. Jak už ti bystřejší z vás pochopili, primárně zde nebudeme mluvit o komiksech, nýbrž o počítačových hrách.

Již třetí facelift Spider-Mana v tomto tisíciletí indikuje přinejmenším dvě věci: 1) komiksové adaptace jsou momentálně na vrcholu potravního řetězce – sequely, rebooty, spin-offy, crossovery… to vše nás ještě čeká a nemine. Marvel dosáhl jedinečného vítězství se svým pospojovaným vesmírem a nyní sklízí zasloužené ov(a)oce. DC Comics na sebe nenechal dlouho čekat a taktéž nám zveřejnil plán svých budoucích projektů. Řečí čísel: do roku 2020 nás čeká celkem 35 (!) komiksových adaptací, které jsou již potvrzeny. 2) Hollywood je na tom s náměty bídně. Tam, kde se již slavná literární díla dočkala několika verzí (Drákula, Bídníci apod.), je nyní komiksový svět primárním zdrojem nových příběhů (snad poslední originální, myšleno skutečně originální, film je Počátek). Tímto se tak dostáváme k jádru celého článku: kdy se komiksové adaptace omrzí? Kdy nám bude jedno, že se setká Superman s Batmanem počtvrté? Že Spider-Mana bude hrát sedmý herec v řadě a že libovolná týmovka bude čítat dvanáct superhrdinů v jednom záběru? Budete se možná divit, ale zřejmě brzo.

Vzpomeňte si na dvě obrovské značky, které paradoxně vydělávají miliardy, ale defacto se již obsahově vyčerpaly. Jedná se o Transformers a Piráty z Karibiku. Jejich čtvrté díly jsou velmi úspěšné (1,087 a 1,045 miliardy dolarů), ale přesto se jedná pouze o vršení atrakcí a efektních akčních scén za sebou. Čím je tedy způsoben onen finanční úspěch? Předlohou. Transformers spolupracují s firmou Hasbro a v každém filmu představí několik nových modelů hraček. Piráti z Karibiku jsou zase reinkarnací slavné horské dráhy v Disneylandu. Ať tak či onak, už před premiérami jednotlivých filmů mají tyto značky obrovské zástupy fanoušků. Přesně to se nyní děje s komiksovými filmy. Technická stránka filmu nyní může naplno využívat velkolepých komiksových zápletek a přetavit je v atraktivním balení na plátno. Jedno se Marvelu musí uznat. Zvolil skvělou strategii a hlavně se zaměřil na obsahovou část svých filmů, kdy propojuje postavy a světy v jeden ultimátní celek. Kdy nás ovšem přestane komiksový svět bavit?

Počátkem nového tisíciletí nás na marvelovskou, potažmo dccomicsovou smršť stihlo připravit hned několik kvalitních sérií – X-Men, Spider-Man či Nolanův Batman. Komiksové filmy dostávaly vyšší rozpočty, prvotřídnější péči a ty nejzajímavější sloty v letních termínech. Pomyslným vrcholem se staly Avengers – film, který zakončil první marvelovskou fázi, utržil přes 1,5 miliardy dolarů a definitivně pohnul s plány konkurenčního DC Comics, který vzápětí odpověděl crossoverem Batman v Superman a formování Justice League. Nyní jsou komiksové adaptace v hledáčku a troufám si tvrdit, že tomu tak bude až do roku 2020, kdy se nám zrealizují veškeré plány všech studií. Co ale bude potom? Bude nás zajímat, kam se uberou příběhy superhrdinů? Dojit se bude stále, ale nebudou spíše v popředí seriály a nízkorozpočtové filmy se specifičtějšími hrdiny? S jídlem totiž roste chuť a o platech herců to platí dvojnásob. Vždyť je to několik měsíců stará kauza, kdy se začal ošívat klíčový muž Iron Mana a Avengers – Robert Downey Jr. Jak by studio vyřešilo tuto patálii? Přeobsadilo by herce? Restartovalo by celou sérii? Pokud ano, ruku na srdce: zajímal by nový Iron Man někoho z vás?

Samozřejmě, že ne. Herci s tváří superhrdinů jsou alfou a omegou úspěchu a jednak si říkají více peněz a jednak stárnou, což znamená, že dříve nebo později se bude měnit obsazení nebo přímo celá série (a jsme zpátky u Spider-Mana). Hollywood však nelení a přirozenou cestou k němu přichází lukrativní alternativa. Až totiž začnou komiksové adaptace vyčerpávat a ubíjet diváky po celém světě, nastoupí na jejich místo adaptace herní. Adaptace, které jsou zde s námi již několik desetiletí a čekají na svou příležitost. A věřte, že ta příležitost je již za dveřmi.

Konkrétněji tedy vše směřuje k roku 2016. Roku, který na plátna kin uvede několik herních adaptací v čele s posledním Resident Evilem. Tento závěrečný díl předá žezlo nové generaci herních adaptací a rozloučí se jako průkopnická série v této nelehké disciplíně. Resident Evil totiž jako jediný vydělal poměrně slušné množství peněz a vstřebal filmové zákony po svém.  Výsledkem je šest dílů a čtrnáct let existence značky. Ani takové velké herní série jako Silent Hill, Prince of Persia nebo Lara Croft nedokázaly prolomit prokletí herních adaptací a především trpěly jednou nevýhodou – lidé z herní branže se k těmto značkám příliš nehlásili a filmoví tvůrci buď a) esenci filmu nepochopili (Hitman), b) esenci filmu převedli jalově (Doom) nebo c) esenci filmu téměř ignorovali (Max Payne). S receptem na úspěch nyní přišla herní společnost Ubisoft, která začala razit heslo „udělej si sám“ a založila pobočku Ubisoft Motion Pictures.

Jako první se z této stáje dočká realizace Assassin’s Creed – série, která má na různých platformách již čtrnáct (!) her a tudíž dostatečný prostor pro vytvoření filmového příběhu čerpající z těchto předloh. A co víc – v hlavní roli se představí Michael Fassbender, scénář píše Scott Frank (Minority Report, Mezi náhrobními kameny) a premiéra filmu je stanovena na 21. 12. 2016, tedy datum určené pro megafilmy typu Avatar či Hobit. Studio má v plánu dohlížet na projekt od preprodukce přes produkci až po distribuci a v případě úspěchu první vlaštovky se ihned zaměřit na další slavné série – Splinter Cell, Ghost Recon, Uncharted (datum premiéry 10.6. 2016 nevypadá příliš nadějně, stále se dává dohromady scénář) nebo Far Cry (které se bohužel již adaptace dočkalo… a ano, natočil ji Uwe Boll). Tohle by mohla být ta cesta, která by herním adaptacím ukázala zelenou – opečovávání značky od těch nejpovolanějších – herních vývojářů.

Tahounem nového věku herních adaptací a klíčovým hráčem bude zfilmování kultovní série Warcraft. Film je již téměř rok v postuprodukci a své slávy se dočká v březnu příštího roku. Režíruje Duncan Jones (Moon, Zdrojový kód) a scénář sepsal Charles Leavitt (Svět podle Prota, Krvavý diamant). Přestože se může jednat o průměrný film, úspěch je takřka zaručený. Proč? 1) Warcraft je silná značka, která má desítky miliónů fanoušků po celém světě, 2) Je z čeho vybírat – konkrétně tedy z třinácti počítačových her, pěti deskových her, dvou karetních her, téměř třiceti románů a dvaceti komiksů. Svět je rozsáhlý, postav nespočet a příběhy stále narůstají. 3) Blizzard je studio známé svým perfekcionismem a kvalitními herními filmečky. Samozřejmě se zúčastnilo natáčení a hrálo velkou roli jako konzultant. 4) Warcraft vyplní díru po skončeném Hobitovi a zároveň se sveze na úspěchu seriálu Hry o trůny. Pokud si sečtete tyto body, logicky vám vychází jasný hit příštího jara.

Rok 2016 vypadá pro herní adaptace velice slibně. První generace v čele s Resident Evilem úspěšně nakousla filmový trh a zdá se, že až pomine vlna nadšení z komiksových adaptací, Hollywood sáhne právě k videohrám. A jsou to nepřekvapivě obří studia, co se chytají této velké příležitosti a chtějí být hned u koryta – Blizzard a Ubisoft začnou již od příštího roku diktovat směr herních adaptací a je jen na divácích, zda se jim budou předložené produkty líbit a odstartují další mánii. Filmová technika opět urazila kus cesty, efekty jsou na prvotřídní úrovni a filmový svět s tím herním se den ode dne stále k sobě přibližují (3D technologie, motion capture, vzájemná inspirace příběhy atd.) Je tedy čas, aby se konečně nějaká herní adaptace stala úspěšnou a odstartovala druhou, úspěšnější a vlivnější, generaci videoherních adaptací. Otázkou jen zůstává, zda-li to bude Warcraft či Assassin’s Creed. Co myslíte? Odpověď můžete formovat třeba během sledování zrestartovaného Hitmana na konci prázdnin.