10. ročník festivalu LA PELÍCULA představí ceněné novinky i perličky s Banderasem

Provokativní a aktuální témata, naturalistické pohledy na současnou společnost i odhalování historie, bláznivé komedie, dramata, autorské snímky, ale i hudební film či dokumentární road movie, to vše je festival španělských filmů LA PELÍCULA.

1741

Program nabízí vedle aktuálních španělských filmů sekci zaměřenou na Latinskou Ameriku, která představí výrazné snímky chilské, kubánské, argentinské či venezuelské provenience. Dále láká na cyklus věnovaný letošnímu držiteli čestného ocenění Goya Antoniu Banderasovi. Diváci se mohou těšit na filmové perličky, které představí známého španělského umělce v době jeho hereckých začátků, či snímek Letní déšť, kde se sám posadil na režisérské křeslo.

Pražské kino Světozor otevře své sály filmovým nadšencům od 17. do 22. února, od 19. do 22. února proběhne přehlídka v brněnském kině Scala. Od 23. do 25. února si vybrané filmy budou moci vychutnat diváci ostravského Minikina a na závěr, od 26. do 28. února, bude španělština znít v Bio Central v Hradci Králové. Festival pořádají Velvyslanectví Španělska v Praze, Institut Cervantes a kino Světozor.

Slavnostní zahájení desátého ročníku bude v úterý 17. února patřit ceněnému filmu Arktida režiséra Gabriela Velázqueze. Tento portrét mladých lidí, ztracených ve světě zasaženém ekonomickou recesí, získal zvláštní ocenění na festivalu v Berlíně v sekci Generation. Příkladem soudobého španělského autorského filmu je také psychologický snímek Stockhom režiséra Rodriga Sorogoyena, který nutí své diváky k zamyšlením nad způsobem uvažování a o záměrech protagonistů i jich samotných.

Celkem deset nominací na výroční španělské filmové ceny Goya si odnesl film 10.000km. Taková je vzdálenost dvou hlavních hrdinů, kteří se za pomoci moderních technologií snaží udržet vztah. Vzdálenosti geografické i kulturní musí překonávat také hrdinové dramatu Černé diamanty, jež divákům ukáže odvrácenou stranu světa fotbalu.

neznm

Zákulisí politických vyjednávání s teroristy poodhalí film Vyjednávač. Děj vychází ze skutečných událostí, k nimž došlo v letech 2005-06, kdy předseda baskické socialistické strany PSE přistoupil na dialog s organizací ETA. Reálný základ má také válečné drama Budapešťský anděl o španělském velvyslanci v Budapešti Ángelu Sanz Brizovi, který během 2. Světové války zachránil více než 5 000 Židů před odsunem do vyhlazovacích táborů.

Na spanilou jízdu na traktoru napříč Španělskem zve road movie Blesk a pohled Španělů na odchod do zahraničí nastíní režisérka Icíar Bollainová v dokumentu V podivné zemi. Divadelní představení ve stylu některých prací Larse von Triera pak připomíná snímek Hlupáci a pitomci.

Antonio Banderas patří k nejznámějším španělským hercům. Dramaturgie festivalu při přípravě zabrousila do minulosti, aby tuzemskému publiku slavného herce představila v době jeho začátků. Těšit se můžeme například na muzikálovou komedii z doby frankismu Faraonův dvůr, u nás téměř neznámý snímek Kdyby ti řekli, že jsem padl či Slast ze zabíjení, kde se Banderas představí v netypické roli krutého zabijáka vraždícího pro radost. Chybět nebude ani jeden z jeho novějších filmů Kůže, kterou nosím.

Festival letos láká i do zemí Latinské Ameriky. Diváky i odbornou kritikou po celém světě si podmanil argentinský snímek Divoké historky, koprodukovaný bratry Almodóvarovými. Chytrá černá komedie se zařadila na seznam nejnavštěvovanějších filmů v Argentině, získala nominaci na Oscara za nejlepší zahraniční film a nádavkem si odnesla deset argentinských filmových výročních cen Condor. Dalším dílkem mozaiky je příběh stárnoucího vdovce, který po smrti své manželky zjistí, že jeho žena zřejmě vedla dvojí život – Kde je Esther?. Psí maso patří k úspěšným a oceňovaným filmům chilské kinematografie a vypovídá o osudu člověka, který byl v minulosti zatažen do struktur chilské diktatury a podílel se na represích. Poslední film Přišerné vlasy reprezentuje venezuelskou kinematografii.