„Nevěřte ničemu, co slyšíte, a jen polovině toho, co vidíte.“ Režisér Brad Anderson si vzal do parády jednu z povídek slavného mistra hororového a detektivního žánru Edgara Allana Poea a neservíroval divákům poměrně slušné mysteriózní dobrodružství. Recenze neobsahuje spoilery.
Knihy E. A. Poea jsou opravdu vděčným zdrojem inspirací po filmaře napříč celé historii kinematografie. Prozatím poslední adaptací se stal snímek E.A. Poe: Podivný experiment, který vypráví příběh mladého idealistického lékaře z Oxfordu (Jim Sturgess), jenž se v rámci získání odborné praxe vydá do tajemného ústavu pro choromyslné. Zde odhalí nejedno tajemství, které však není nic v porovnání s tím, jaké informace zamlčuje sám hlavní představitel. Předlohou snímku je povídka s názvem Metoda doktora Téra a profesora Péra (ano, opravdu se tak jmenuje), ze které si tvůrci vypůjčili pouze hlavní myšlenku a závěrečné rozuzlení.
Film si šikovně pohrává s myšlenkou, zda je větší šílenec pacient nebo psychiatr. V popředí pak pak stojí kontrast dvou forem léčení duševně nemocných lidí na konci devatenáctého století. Tou první je drsné a někdy až barbarské metody, které doslova otupují mysl jednotlivce. Na druhé straně pak „osvícenější“ postupy umožňují pacientům volně žít a to bez ohledu na jejich zdravotní poruchy. Divák však poměrně brzy odhalí prvotní zápletku ohledně odborného personálu ústavu (což pro mě naprosto nepochopitelně bylo vidět už v trailerech) a tajemná atmosféra se nešťastně změní v celkem obyčejnou lovestory. Precizně natočené a skvěle zahrané finále naštěstí zachraňuje celkový dojem z filmu i přes jeho díry ve scénáři.
Hlavní předností snímku jsou jednoznačně herecké výkony. Jim Sturges sice nebyl v roli, ve které by mohl naplno ukázat svůj nesporný talent, ale jeho zkušenější kolegové předvádějí skvělou podívanou. Ben Kingsley potvrzuje, že dokáže zahrát opravdu jakoukoliv postavu a vždy, když je na plátně, tak na sebe strhává všechnu pozornost. Kradení filmu v praxi. David Thewlis si přímo vychutnává roli zlého a drastického správce ústavu a dokonce i krásná tvář Kate Beckinsale ukazuje, že není ve filmu jen tak na ozdobu. Krátká účast Michaela Cainea je pak už jen třešničkou na dortu slušně upečeného mysteriózního dramatu.
Verdikt:
Tematicky podobných filmů jako Podivný experiment je opravdu spousta. Jmenujme například skvělý Prokletý ostrov z roku 2010 nebo horor Jana Švankmajera Šílení (2005). Dílo Brada Andersona nijak zásadně žánrově nevyčnívá, ale ani nespadá do podprůměru. Skvělé herecké obsazení a povedená finální zápletka tlačí hodnocení k tomu lepšímu, co šlo za poslední měsíce v kinech vidět. Někomu může vadit nevyužitý potenciál mysteriózního až hororového dramatu, ale pokud od filmu nic speciálního neočekáváte, budete spokojeni. Povedená oddychovka, která se snaží zaujmout v době, kdy v českých kinech řádí oscarové filmy.
- E.A. Poe: Podivný experiment / Stonehearst Asylum
- Trailer
- Stopáž: 112 minut
- Režie: Brad Anderson
- Scénář: Joe Gangemi podle předlohy Edgara Allana Poea
- Hrají: Kate Beckinsale, Ben Kingsley, Jim Sturgess, Michael Caine, Brendan Gleeson, Sophie Kennedy Clark, David Thewlis
Josef Eliáš cituji článek: "Předlohou snímku je povídka s názvem Metoda doktora Téra a profesora Péra (ano, opravdu se tak jmenuje), ze které si tvůrci vypůjčili pouze hlavní myšlenku a závěrečné rozuzlení."
v Odvážnejch palcích (Stream) říkali, že je to volně inspirovaný nějakou osmistránkovou povídkou od Poea
ne, je to čistě jenom českej výmysl. A aby se to nepletlo, tak v Americe se film promítal pod dvěma různými názvy – Stonehearst Asylum a Eliza Graves 😀
Hraje ve filmu nějakou roli ten českej název – "E.A. Poe" nebo je to stejný, jako kdyby u nás šlo Osvícení pod S. King: Osvícení? 😀