Recenze #2: Interstellar (2014) – Preciznost na prvním místě

Přečtěte si

Autor

Jaroslav Thraumb
ČSFD: jerry12

Christopher Nolan v současnosti bez diskuzí sdílí, spolu s dalšími několika tvůrci, první příčku na žebříčku nejvlivnějších hollywoodských režisérů poslední dekády. Kdo měl možnost vidět v krátkém časovém odstupu nejprve jeho debut Following a posléze nový snímek Interstellar, musí být šokován tím, jak se od základů změnila Nolanova práce s vyprávěním, charaktery i se štábem z velmi slušné na téměř perfektní. A právě druhý zmíněný film bude předmětem této výjimečné krátké, zato však výstižné recenze.

inter1

Interstellar je často přirovnáván k tvorbě Stevena Spielberga, Stanleyho Kubricka či dokonce Alfonse Cuaróna. Rozhodně nesouhlasím, že by se Nolan snažil zmíněné tvůrce napodobovat, či dokonce kopírovat. Ne snad, že by filmu chyběl spielbergovský sentiment, kubrickovská vážnost nebo cuarónovská preciznost, ale Interstellar je v zásadě velmi originálním dílem, protože proplétá několik různých tvůrčích stylů a kombinuje formy, které v minulosti vždy fungovaly, fungují a vždycky fungovat budou. Inspirace se nezapře, ale i inspirované dílo se může dotýkat hvězd (i doslova). Jak je známo, i Vincent Van Gogh se pravidelně a rád nechával inspirovat.

Kdykoliv některý ze špičkových světových tvůrců připravuje nový snímek, těším se na něj měsíce dopředu, s čímž pak souvisí také očekávání, jehož důsledkem nezřídka bývá zklamání z výsledku. Tak to prostě je a zná to asi každý, ale ať hledám jak hledám, nemohu se dopátrat filmu, u kterého by zmíněné pravidlo platilo a zároveň by tak opojným způsobem má vysoká očekávání předčil. Když Interstellar začal, hleděl jsem na něj pochopitelně s rezervou. Netrvalo však dlouho a pohltil mě natolik, že v tu ránu šla (a zákonitě musela jít) veškerá objektivita stranou.

interstellar

Nolan v mnohém velmi dospěl. Jeho precizní práce s potenciálem příběhu (a zde především vesmírného prostoru) doslova bere dech. Ať je to působivá projekce absolutního ticha, krásná grafika nebo širokoúhlé nekončící scenérie, už jen síla vizuálu dělá své. Ta je pak doplněna stylovou interpretací kvantové fyziky, kde fakticky ani nemusíte znát její základy a přesto budete žasnout nad tím, jak si Nolanové poradili s vizualizací teseraktu či principu černých děr. Ať je to fascinující hudba nezvykle dokonale zapadající do dílčích narativních forem, Matthew McConaughey v dalším svém životním výkonu (a to jsem si myslel, že vyrovnat Rona Woodroofa nebo Rusta Cohlea už prostě nemůže), skvěle sekundující Anne Hathaway nebo důkladná scenáristická aplikace vyváženě formující jeho dramatickou, humornou a dojemnou složku, v každém bodě Interstellar vyhrává, dokážeme-li se odpoutat od nutnosti jakéhokoliv srovnávání, které vzhledem k rozsáhlé a synchronizované historii hollywoodské kinematografie prostě není na místě.

Co se týče práce s kamerou, ta sice není nijak zvlášť originální (ono už v dnešní době nelze příliš improvizovat, aniž by kritici nerýpali do narušované osy nebo kompozice a zároveň bylo možné realizovat nějaký koukatelný výsledek), ale vždycky přesně odpovídá atmosféře dané situace a to je přesně to, co z tohoto oboru dělá umění. Interstellar funguje především díky faktu, že v každém svém dílčím oboru vytváří silné kvality, které s nikým nechtějí soupeřit, a proto by ani neměly být s nikým a ničím srovnávány. Holistický celek tohoto snímku simuluje mistrovské umělecké dílo, kterým se může stát pro každého z vás; stačí jej pouze přijmout.

Interstellar-Matthew-McConaughey-850x560

Co do hloubky snímku, tady Interstellar silně působí na emoce a prezentuje svět nikoli takový, jaký je nebo jaký bychom ho chtěli mít, ale takový, jaký bude, nezměníme-li sebe sama. Citlivé zpracování ekologicko-společenských otázek, na něž nabízí i odpovědi, funguje jako určitá předzvěst událostí a preventivně predikuje budoucnost ve formě, která naší civilizaci ještě bude bolet. Zároveň dává vzpomenout na významné rodinné hodnoty, které jsou provázány s primárním příběhem hledání nové obyvatelné planety jako metafory k zmíněnému hledání sebe sama a způsobu, jakým přistupujeme k našemu přírodnímu bohatství. Nezvykle hluboké téma na Nolanovy zvyky, myslím. A jak jsem byl původně rozčarován, když od projektu upustil můj oblíbenec Steven Spielberg, nakonec jsem rád, že se ho nadobro neujal. Ne, že bych mu nedůvěřoval, ale Nolan si poradil víc, než by kdo jiný mohl – pracuje s hodnotami, s odpovědností, s touhami, s oběťmi, se vším, co vzbuzuje silné fixované emoce. Ve vší parádě.

Rád bych se ještě ve stručnosti vrátil k úloze Matthewa McConaugheyho ve filmu. Z pohledu hereckého jde jednoznačně o ryzí one-man-show, McConaughey jakoby těch několik let, kdy prakticky „mlčel“ (až na pár laciných béčkových slaďáků), šetřil síly na budoucí role (z aktuálního pohledu přítomné, ať se držíme tématu filmu) a teď všechny ty ztracené roky doháněl téměř nadpřirozenými výkony. Nebýt geniálních efektů, silného kombinovaného a pestrého děje, diamantové hudby a dalších aspektů, které konstantně zvyšují filmu procenta, byl by to právě on, kdo by to držel pohromadě, a skoro by to ke kladnému hodnocení stačilo. Neuvěřitelné, co ten člověk dokáže, když mu role sedne. A archetyp hrdiny promítnutý do role Coopera prostě chemicky funguje na sto procent.

interstellar-nolan

Mám ve zvyku psát nesmyslně dlouhé recenze, protože ze sebe obvykle potřebuji dostat všechny pocity s recenzovaným filmem související. Ne tak u Interstellaru, který mě zasáhl přímo, způsobem, jež je těžko stravitelný slovy. Rozhodně nejde o film převratný, a to ani z hlediska narativního, ani co do technologického zpracování. To bychom ale pak nemohli milovat většinu filmů, které kinematografii naruby nepřevrátily, ale přesto přinesly něco, co každý tvůrce a film neumí. Nemám ve zvyku plýtvat superlativy, ale člověk – a zvláště pak publicista – musí občas udělat výjimku, když to za to stojí. Interstellar se rozhodně nezavděčí všem a ne všichni jej ocení, ale kdo ho přijme bez pocitu nutnosti hledat na něm střípky pochybností, stane se pro něj Monou Lisou, stejně, jako se stal pro mě.

  • Interstellar
  • Trailer
  • Stopáž: 169 minut
  • Scénář: Jonathan Nolan, Christopher Nolan
  • Režie: Christopher Nolan
  • Hudba: Hans Zimmer
  • Hrají: Matthew McConaughey, Anne Hathaway, William Devane, Michael Caine, Wes Bentley, Jessica Chastain, Casey Affleck, John Lithgow, Ellen Burstyn, Elyes Gabel, Mackenzie Foy, Matt Damon a další
  • Hodnocení: 100%

2 KOMENTÁŘE

  1. kamera….
    Scott potřebuje záběry monstrózní lodi přistávající na LV426 ale Nolan (kamerama) si téměř celý film vystačil pouze s kamerou jakoby připevněnou na trupu vesmírné lodi doplněné zvukovými efekty… originální a možná lepší

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Čtěte také