Největší chorobou, kterou svět trpí, není síla zlých, ale slabost dobrých. (Romain Rolland)
Četa vám daruje příležitost nahlédnout do vlastního svědomí a sami si určit, kde se nachází hranice mezi dobrem a zlem. Zda je tato hranice tlustou zdí, pomyslnou čarou a zda vůbec existuje.
Vietnam, 1967. Hlavní postavou je zde mladý voják Taylor (Charlie Sheen), který zanechal studií, aby mohl bojovat za zájmy své země ve válce, o které neví vůbec nic. Cítí svou občanskou povinnost, avšak brzy po příjezdu do Vietnamu začíná ztrácet iluze o svém přesvědčení. Do reality ho velice rychle probudí již ostřílení hoši, se kterými se zde setkává. Sleduje vojáky zlomené tíhou bezmoci a věčného strachu. V tomto filmu není hrdinů.
Příběh je prokládán postupně měnícími se myšlenkami mladého vojáka, který nehybně vstřebává situaci, do které se dostal. Divák cítí nutkání pomoci mu rozhodnout se, ke které osobnosti se přiklonit. Mezi výrazné postavy zde patří nelítostný seržant Barnes (Tom Berenger), který ztělesňuje dopad války na psychiku člověka a ztvárňuje hříchy, kterých se armáda dopouští. Jizva přes půl obličeje dokazuje, že to není žádný nováček a zabít jej není jednoduché. Eliase, bojovníka za spravedlnost, jež nastavuje tvář všemu příkoří a marně se pokouší o útěk z reality prostřednictvím drog, ztvárnil Willem Dafoe. Ve filmu si jednu z vedlejších rolí zahrál i mladý Johnny Depp a dále se setkáme s Bunnym (Kevin Dillon), vyděšeným klukem, který se postupně stává narušeným a nebezpečným. Četa nás zavede až k obyčejným vietnamským civilistům, trpícím nedostatkem rozumu vojáků, jazykovou bariérou a krutostí oněch dní, kdy člověk nebyl člověkem. Sledujeme, jak se strach rychle proměňuje ve hněv a hněv v násilí.
U válečných snímků se často setkáme s přehnaně dojemnou hudbou, zde vás však pohltí ohlušující zvuky vietnamské džungle, které vás přenesou daleko z pohodlí vašeho obývacího pokoje. Budete promočení až na kost, po celém těle poštípaní od všetečného hmyzu a vyděšení z každého zvuku, jež vybočuje z nekonečné vřavy pralesa.
Od ostatních válečných filmů se Četa liší také pojetím zaběhnutého statutu americké armády. Nevykresluje ji jako prince na bílém koni, nýbrž jako bandu obyčejných zmatených lidí, bojujících nejen na válečném poli, ale převážně se svými vlastními démony. Tímto se snímek blíží starší Apokalypse (1979), ve které účinkoval otec Charlieho Sheena. Boj se odehrává v samotném nitru jednotlivých „hrdinů“ a díky výbornému zpracování filmu, i ve vás samotných. Oliver Stone do čety promítl vlastní zkušenost z této války, včetně rozpolcenosti v posuzování toho co je správné. Hodnotu tohoto snímku pozvedl na novou úroveň především reálným obrazem války. Přenesl k nám jeho vzpomínky a pojetí války tak, jak ji viděl on sám. Nekrmí nás žádnými metaforami ani zkreslenými představami.
Herecké výkony jsou precizní a snadno uvěříte faktu, že herci při natáčení skutečně trpěli. Každý z nich musel před natáčením podstoupit dvoutýdenní výcvik v táboře pro nováčky na Filipínách. Příděly jídel dostávali stejně jako vojáci, neměli dovoleno se sprchovat, nocovali v džungli a drželi noční hlídky. Tom Berenger při výcviku shodil 13 kilogramů.
Film doporučuji každému, kdo si rád připomene tento skvost a těm, kdo už viděli dost „amerických pohádek“ 😉
Zajímavosti
- Americké Ministerstvo obrany odmítlo na filmu spolupracovat. Vojenská výstroj byla zapůjčena u filipínských ozbrojených sil.
- Film byl ve Vietnamu kvůli jeho zobrazení Vietnamců zakázaný.
- Někteří filmoví Vietnamci byli ve skutečnosti turisté, kteří v době natáčení trávili na Filipínách dovolenou.
- Filmovou četu Stone postavil z lidí, které osobně potkal ve dvou různých jednotkách, kde sloužil.
- Johnny Depp se díky tomuto snímku, který se točil na Filipínách, ve svých 22 letech poprvé podíval za hranice Spojených států amerických.