Nechce se tomu věřit, když uvážíme, jak výjimečné snímky letos Hollywood produkoval (Na hraně zítřka, Strážci galaxie, X-Men: Budoucí minulost a další), bohužel čísla mluví jasně. Letošní léto bylo nejslabší v posledních letech co do výdělků kin týče, nejinak na tom bylo i září, kdy výdělky oproti loňsku klesly o celých 11 procent, což z něj dělá nejslabší září za posledních šest let.
Celkově za třetí čtvrtletí roku 2014 tržby klesly o 13 procent oproti předchozímu roku, historicky šlo o nejslabší čtvrtletí za posledních 8 (!) let. Co je skutečně alarmující, je však skutečnost, že problém se netýká jen amerického trhu, podobně je na tom i trh zahraniční, včetně Česka. O tom, jaké příčiny tato smutná skutečnost má a potažmo jaké důsledky bude mít, můžeme zatím jen spekulovat. Pokusím se shrnout, co by mohlo mít na svědomí aktuální nepříznivý stav. V závorce udávám procento, nakolik zásadní vliv se domnívám, že má ten daný aspekt. Podotýkám, že se nejedná o kategorický soud, pouze o shrnutí určitých domněnek, které by mohly napomoct při uvažování, co situaci zapříčinilo.
1. Nedostatečná motivace diváků (25%)
Není to klišé, ač to tak může znít. Je třeba si připustit dvě zásadní skutečnosti, které mají v posledních letech stále silnější význam a bude tomu tak i nadále. Jednak s vzrůstajícím vlivem technologií na běžný každodenní život a zároveň v návaznosti na trend zjednodušování různých činností (o čemž ještě bude řeč) jsou dnes, oproti dobám dřívějším, daleko širší možnosti zábavy a využitelnosti volného času, přičemž řada lidí, kteří by dříve šli do kina, zvolí něco, co jim je z hlediska emocionálního bližší, než film. Do kina tak nakonec přijdou jen opravdu skalní filmoví fanoušci, kterých je hodně, ale ne tolik, aby zaplnili vznikající finanční mezeru.
Druhým faktem je, že marná snaha intenzivně omezovat na základě autorských práv možnost stahování multimédií pochopitelně nepřispívá k tomu, aby lidé více chodili do kina, ba naopak neustálá medializace boje proti nelegálnímu sdílení dělá stahování filmů spíše reklamu. Dá tedy rozum, i v souvislosti s body 2. a 3., že si lidé na film raději počkají, než aby navštívili kino.
2. Finanční situace diváků (25%)
Ať si to chceme připustit nebo ne, finanční krize – a nemám namysli jen důsledky recese z roku 2008, ale obecně celosvětově se zhoršující finanční situace nižší a střední třídy v důsledku různých ekonomických změn – má dopad i na množství peněz, které jsou lidé ochotni utrácet za přidanou hodnotu, tzn. za zábavu. A v případě finančních potíží je právě tou úplně první věcí, kterou omezíte, abyste s penězi vystačili, například kino.
3. Stagnující ceny vstupenek (15%)
S předchozím bodem jde ruku v ruce i bod další – stagnující relativně vysoké ceny vstupenek. Dnešní doba je dobou slev a akcí, trend naznačuje, že lidé všude ve světě prahnou po zlevněných věcech. Pokud se lidé ocitnou v nějaké finanční tísni, slyší na zlevňování, toho ale kina nejsou příliš schopná a ceny vesměs drží už dlouhá léta na standardních hodnotách, až na výjimečné akce, které jsou pak divácky velmi oblíbené (a není divu). I mírné zlevnění cen vstupenek v kinech by tak mohlo paradoxně přispět k výraznému zvýšení tržeb.
4. Nároky diváků na filmy (20%)
Trend zjednodušování lidského života a každodenních činností, o němž jsme mluvili, souvisí i s rostoucími nároky lidí víceméně na všechno, film nevyjímaje. Mainstream, dříve téměř jednoznačně definovatelný pojem, je už dnes daleko složitějším a sofistikovanějším formátem, naopak nároky diváků na film jsou na vůbec nejvyšší úrovni v historii. Dává to smysl, ale pochopitelně to má velký vliv např. na návštěvu kina (synopse je pro potenciálního diváka nedostatečně zajímavá, herecký ansámbl to sám nezachrání) nebo osobní doporučení, jejichž počet klesá a s ním logicky i návštěvnost a potažmo tržby.
5. Pomalá evoluce (5%)
Tento bod asi nemá tak hluboký význam, ale opět navazuje na bod předchozí a souvisí s tím, že kinematografie se nyní nachází v jisté „nečinné“ mezeře, co se týče revolučních technologických formátů, a tak v podstatě nefunguje taková přirozená reklama filmu, kterou pamatujeme třeba s příchodem 3D technologií (cca 10 let zpátky). U domácího sledování filmů nyní probíhá jistá malá revoluce přechodu z rozlišení 1080p na 4K, v rámci stříbrného plátna však dlouho žádná tak převratná novinka nebyla a to má vliv jak na tvůrce, tak na diváky.
6. Nároky studií na tvůrce (5%)
Další bod, který přímo souvisí s tím předchozím. Vzhledem k tomu, že stagnující kinematografie nemá příliš co nabídnout, existuje jistý zvýšený tlak na tvůrce, který má nesporný vliv na kvalitu filmů a přímo úměrně i na výdělky z návštěvnosti kin.
7. Náhoda (5%)
Nepatrnou roli v nižších výdělcích hraje i náhoda, resp. desítky menších, ne tak významných, ale ve výsledku se projevujících aspektů. Tento faktor však může hrát roli spíše v rámci měsíců, nikoli však v rámci celého roku.