Letošní květnový festival v Cannes zažil zajímavou diskuzi věnovanou dvěma snímkům uvedeným v hlavní soutěži. Oba se věnují mladým dospívajícím dívkám, které řeší vlastní sexualitu a partnerské vztahy a obě se paradoxně dostávají do podobné situace, přestože jim jejich ekonomicky i kulturně odlišné světy nabízejí různé výchozí pozice. Dvanáctiletá Estela, hrdinka mexického snímku Heli, žije v chudých poměrech, které neskýtají mnoho možností či pozitivních výhledů do budoucna. Sedmnáctiletá Isabelle, ústřední představitelka francouzského Jen 17, pochází z dobře situované pařížské rodiny, studuje, žije svobodně a volně.
Nejnovější snímek francouzského režiséra Françoise Ozona sleduje mladičkou Isabelle během dvanácti měsíců, čtyř ročních období a čtyř písní, které je ve vztahu k vývoji postavy charakterizují. Příběh otevírá letní dovolená u moře, která nabídne příležitostí pro dívčinu první sexuální zkušenost. Tento ne zrovna krásný či vzrušující zážitek vede Isabelle k novému uvažování o sobě samé. Se svým novým já si neví rady. Proměna v ženu ji neinspiruje k nevázanému promiskuitnímu životu, natož k budování partnerských vztahů. Dospívající žena po návratu do Paříže systematicky pracuje na kariéře luxusní prostitutky, která se schází s muži v drahých hotelech a účtuje si za několik společných okamžiků tři sta euro.
Melancholický portrét zasněné dívky, která se jako příslušnice středostavovské rodiny nudí a neví, jak se vyrovnat se svou probuzenou sexualitou. Kontroverzní téma není lehce stravitelné a přináší mnohé výzvy a otázky k zamyšlení. Klíčová je i pozice diváka vůči otázkám morálky a etiky. Prostituující se nezletilá dívka se může stát snadno terčem opovržení, její nádherné mladistvé tělo provokujícím a vzrušujícím objektem fascinace a spouštěčem sexuálních fantazií a její ztracená a bloudící mysl zase důvodem k lítosti. Erotické napětí visí ve vzduchu stejně jako nejrůznější témata spojená se sexuální oblastí – nevěra, incest, sebeukájení, mateřství… Všechny tyto oblasti stojí vedle sebe v křehké rovnováze i v tajemném hávu nevyřčeného i nepoznaného. Některé otázky zůstanou nezodpovězeny a pomáhají tak udržovat nastavené napětí a elektrizující vzrušení. Explicitní rovina prostituce a sexu však neustále tvoří paralelu k vnitřnímu prožívání mladé hrdinky. Její subjektivní pocity si domýšlíme spíše z náznaků, ale i z nich se podaří vnímavému pozorovateli vyčíst, čím vším si dívka prochází.
Vysoká, štíhlá, krásná, dlouhovlasá Marine Vacth, představitelka hlavní role, je typickou šarmantní Francouzkou, byť dosud mladičkou. Ve své roli je naprosto přesvědčivá i uhrančivá – nádherná, svůdná, přitažlivá a přitom křehká, osamělá, toužící po lásce i pochopení, balancující na hranici dětství a dospělosti. Isabelle má blízký, až intimní vztah s mladším bratrem, pro svůj věk typicky odtažitý až pohrdavý vztah s matkou a ambivalentní vztah k jejímu partnerovi, nevlastnímu otci. Biologický je zřejmě dlouho mimo dosah. Portrét jednotlivých postav je natolik přesvědčivý, že umožňuje identifikaci i pochopení z různých úhlů pohledu – rodiči či teenagerovi. Hlavní hrdinka prochází tolik situacemi, změnami i výzvami, že není lehké ji snadno hodnotit, natož odsoudit. Divák si musí dát pozor na unáhlené závěry. Klíčem je nechat snímek plynout, rozehrát a působit. Dívčina kariéra prostitutky je poučná v sexuální oblasti i objevná v otázce citů. Isabelle si utvoří bližší vztah k jednomu z klientů a jeho náhlá smrt spustí řetězec událostí, které problematizují dívčinu pozici v rodině i společnosti. Příchod jara přináší nečekané setkání (působivé cameo vždy charizmatické Charlotte Rampling) i katarzi.
Odchod z kina vám přirozeně vnutí mnohá zamyšlení, která se budou odvíjet od predispozic daných konkrétnímu segmentu publika. V případě takto nekonvenčního příběhu se jistě ukážou velmi různorodé pozice. Šokující a kontroverzní téma určitě připomene téměř půl století starý snímek Kráska dne Luise Buñuela, v němž okouzlila Catherine Deneuve. Séverine a Isabelle jsou obě mladé Francouzky, měšťačky, které jsou dostatečně samostatné a emancipované k tomu, aby převzaly kontrolu nad svým životem i sexualitou. Motivace k prostituci jsou obdobné – ani jedna z žen nedokáže vést přirozený a zdravý vztah s partnerem. Krátká setkání s víceméně náhodnými klienty jsou jednoduchá – bez závazků a sexuálně uspokojující. Jeden rok v životě mladé dívky ukazuje, jak náročné může být v moderní západní společnosti zaujmout stanoviska vůči základním životním momentům a jakou nerovnováhu to může přinést. Tradiční model rodiny je v troskách, sexuální revoluce ženu osamostatnila v jejím rozhodování a počínání, ale svoboda může znamenat i nejistotu a smutné tápání. Fascinující snímek nabízí mnohé – potěšení z vizuální krásy i vzrušujících momentů i hloubání nad smyslem a rolí rodiny i výchovy.
httpv://youtu.be/k3cpyGP81t4
- Jen 17 / Jeune et jolie
- Drama / Komedie
- Stopáž: 95 minut
- Původ: Francie
- Režie: François Ozon
- Scénář: François Ozon
- Hudba: Philippe Rombi
- Hrají: Marine Vacth, Charlotte Rampling, Frédéric Pierrot, Géraldine Pailhas, Fantin Ravat, Nathalie Richard, Jeanne Ruff a další
- FanMovie.cz – Nářez ze světa filmu
- Autor recenze: Marie Barešová