NaFilmu.cz – Filmová zklamání roku 2012

Přečtěte si

23 skvělých filmů s češtinou, které Netflix odstraní tento týden

Na konci února opustí Netflix více jak padesát filmů, přičemž polovina z nich není na službě uvedena s češtinou....

10 trailerů týdne: Jackman cestující časem a zrození Cruelly de Vil

Další únorový týden za námi a my vám přinášíme nášup nejlepších trailerů za posledních sedm dní. Naděloval Disney v...

10 nelegálně nejstahovanějších filmů za poslední týden

Mezi nejstahovanější filmy týdne se dostaly dvě novinky. Na Netflixu uvedený thriller Jako v bavlnce se skvělou Rosamund Pike...

Autor

Jan Barvíř
zakladatel magazínu

Nadešel čas, abychom uzavřeli minulý rok. V posledním žebříčku, který mapuje filmový rok 2012 redakce NaFilmu.cz, se mrkneme na největší zklamání.

Rok 2012 nabízel hned několik veleočekávaných snímků. To znamená, že se musela dostavit i nadmíra trpkých zklamání.

Barva

Diktátor: Všude se o něm psalo jako o skvělé komedii. Pravdou je, že Cohenův Diktátor nepřišel vůbec s ničím novým a oblíbený britský komik se tak už po několikáté opakoval. K tomu opět nasadil několik nechutných okamžiků, nad kterými jsem jen kroutil hlavou. U tohoto, že se všichni bavili?

Seeking a Friend for the End of the World: Černá komedie s Knightley a Carellem se objevila z čista jasna. Téma o konci světa bylo minulý rok velmi žhavé a tak jsem si ani tento film nemohl nechat ujít. Nakonec z toho vylezla nudná podívaná s několika povedenými situacemi, která po deseti minutách po zhlédnutí vyšumí do ztracena. Stejné zklamání, jako 21. prosince, kdy se naprosto nic nestalo.

The Tall Man: Mysteriózní thriller s Jessicou Biel přichází s několika zajímavými, neotřelými nápady a je docela tajemný. Nakonec to ale končí happy endem a mysterióznost je ta tam. Palec na horu za ďábelskou Jessicu, jinak je vše v průměru až podprůměru.

John Carter: Mezi dvěma světy: Je vidět, že to stálo hodně peněz. Andrew Stanton by ale měl zůstat raději u animáků a dělat srandu. Celé to působí, jako když vařila kočička s pejskem a nejspíše se na to už nikdy nepodívám.

Rebelka: Pixarovku Brave si nejvíce užijí děti. Pravdou ale je, že se mi líbí, jak se ve studiu nebojí experimentovat s divnými náměty. Možná to ovšem tentokrát trošku přehnali. Možná je to ale taky tím, že bych raději něco dospělejšího. Po technické stránce samozřejmě strhující!

Jandula

Rebelka: Když se řekne „nový film od Pixaru“ chtě nechtě prostě čekám další bombu typu Toy Story, Ratatouille nebo Vzhůru do oblak. Bohužel, Rebelka spíše inklinuje k typickým disneyovkám. Animaci nemůžu vytknout absolutně nic, po této stránce je film perfektní. Problém mám s příběhem, chybí mi zde typický pixarovský humor  a výraznější a charakterově propracovanější postavy. Rebelka je zkrátka jen na pohled hezká pohádka.

Prometheus: Po vizuální stránce tomu nelze vytknout nic, po scénáristické stránce lze vytknout prakticky všechno. Tohle bylo hodně hořké zklamání.

Okresní přebor: Poslední zápas Pepika Hnátka: Okresní přebor možná není ani tak zklamání, jako spíše naprosto zbytečný film. Seriál je – na české poměry – skvělý a film jeho kvalit prostě nedosahuje. Vyzdvihnout zde lze snad jen herecké výkony.

Temné stíny: Když forma zvítězí nad obsahem. A navíc mi už Johnny Depp začíná v těch svých roztodivných figurách lézt na nervy.

Argo: Pro mě bohužel jen průměrná dobovka. Když vezmu všechny Affleckovy filmy, vychází Argo jako ten nejméně povedený. A prosím tě, Bene, přestaň už sám sebe obsazovat.

Satan

Temné stíny: Hrozné zklamání a rozčarování. Burton tímhle kouskem šlápnul zatraceně vedle, když smíchal seriózní fantasy horor s historickým backgroundem a osudovou láskou s bizarní komedií o člověku v nehostinném prostředí. Vzniká tak maximálně pár povedených gagů, u kterých patrně Burton samou radostí ejakuloval, a potěší přítomnost Alice Coopera. Výsledkem je ale kočkopes, který nejen, že nevíte, jak u něho máte reagovat, ale navíc je narativně rozkouskovaný a nesoudržný. Vyloženě debilní finále už to jenom všechno posílá do kytek.

Prometheus: Nebyl jsem v tak velkých očekáváních jako někteří ostatní, ale měl jsem za to, že Scottův návrat do sci-fi vod zkrátka musí být velkým comebackem. Omyl. Prometheus selhává v naprosto debilním scénáři, ve kterém postavy jednají naprosto nelogicky, jejich motivace jsou děravé a často neopodstatněné…žánrově se film kompletně rozpadá a jediné, co stojí za vidění, je stoprocentní Fassbender + vytvořený a nasnímaný celý filmový fikční svět. Napraví dvojka tohle zklamání?

[REC]³ Génesis: Jako samostatný film tohle nikoho nezajímá a ani nemá šanci zabodovat. Po titulku = po 21. minutě = po zavedení klasické kamery se jedná o šablonovitý zombie survival horror, kde se místo headshotů káže z Bible. Opravdu jen sporadickými nápady (naslouchátko) Plaza „svůj“ díl neobhajuje a jeho vklad k této sérii je vyloženě mimo kolej. Od prvních minut totiž posílá veškerou atmosféru do kopru, situuje děj do krásného zámku, kde se odehrává pohádková svatba v ideální den bez mráčků. Dvojka byla geniální v tom, že vzala koncept z jedničky a stejnými nástroji ho obrátila o 180 stupňů. Ve trojce se sice o jakýsi nový rozměr Plaza snaží (černý humor? citace a odkazy? klasická kamera?), ale zoufale zakopává ve stimulech divákovi, v tíživé atmosféře a ve faktu, že existují dva díly předtím, které tuhle sérii definují úplně jiným způsobem. Tohle by mohlo fungovat za předpokladu, že by se název přejmenoval na Zombie Invasion: Massacre at the Wedding a over the top scén by bylo víc (motorovka). Sice by to byl jen další z mnoha zombie filmů ušitých horkou jehlou hraných na efekt, ale aspoň by to nezpůsobilo takovou bolest fanouškům série. Proč se Balagueró třetího dílu nezúčastnil mi není známo, každopádně to jako postup viru do ulic mohlo dopadnout daleko lépe. Závěrečná Apokalypsa může sérii buď spláchnout do sraček nebo jí dát důstojnou tečku. Cloverfieldovské pojetí se v tomto případě přímo nabízí.

Moje letní prázdniny: Nečekal jsem zázraky, ale bohužel ani takového kočkopsa, který zřejmě už totálně zabil kariéru Mela Gibsona, jenž od nynějška bude jako srandovní figurka hrát v nadnesených projektech projektující jeho momentálně společenské postavení (viz Machete zabíjí). Moje letní prázdniny neví, čím mají být, a tak se chtějí zavděčit všem – slepují několik filmů dohromady a stále přidávají nové postavy, na které si divák nemá čas zvyknout. Snadno zapomenutý pokus vzkřísit Gibsonovu kariéru a zklamání, protože jsem tohohle herce kdysi strašně žral.

Země bez zákona: Nenechte se zmýlit, Země bez zákona není vyloženě špatným filmem, jenže jsem si z trailerů představoval něco trochu jiného… LaBeoufova koktavost mě nevadila, celý mýtus kolem Hardovy postavy mě bavil a pěkně se na to dívalo, ale všechny postavy jsou tak hrozně karikované a šablonovité, až to kazí celkový dojem filmu. Hardy si pořád jen mručí pod fousem, Pearce slizkého záporáka nechutně přehrává a Oldman se bohužel objeví asi na 5 minut, ve kterých všechny ostatní hravě strčí do kapsy. Škoda, potenciál byl velký takže nezbývá nic jiného než u Gangster Squad hledat mírně zkaženou reputaci z gangsterek prohibičního období.

TekatOO

Cosmopolis: Po druhém shlédnutí a přečtení knihy ho sem prostě musím dát. Největší slabinu filmu vidím v minimálním osobním vkladu režiséra a v pouhém převedením DeLillových dialogů na plátno, ačkoliv Cronenbergův tým přidal většině konverzací napětí a celkem dobře ukázal Packerův osobnostní rozpad, problém bych viděl v tom, že pro „obyčejného“ diváka obsahuje film daleko více dialogů než je schopen strávit a pro „náročnějšího“ diváka je lepší sehnat si knihu, protože všechny ty rozhovory jsou protkány monology, kterých má Eric plnou hlavu, tím pádem mu toho psaná verze nabízí daleko víc (nehledě na to, že při čtení nejsme limitování stopáží, která brání divákům v důkladné interpretaci myšlenek). Cosmopolis je film, který nedonutí diváka zamyslet se, nýbrž vzít do ruky knižní předlohu, přečíst si jí a zamyslet se nad ní. A to pro adaptaci není žádná výhra.

Temný rytíř povstal: Ačkoliv se třetí Nolanův Batman objevuje většinou v jiných TOPkách, musím ho zařadit mezi zklamání. Ve výsledku dobrý film, kterému za zády funí předešlé dva díly a tím pádem solidní konkurence. Po obsahové stránce až zbytečně narvaný film, který na své předchůdce nedosahuje z důvodu takové menší rezignace na „reálný a dospělý“ komiks přemírou právě černobílých a jasně komiksových postav. Přesto, dobrý film.

Země bez zákona: Takový podvyživený gangsterský film. Plný celkem sympatických a plochých postav. Jasné rozvržení kladných a záporných charakterů, ačkoliv ty hodní jsou vlastně taky zlí, ale film je divákům předhazuje jako zastánce těch správných „rodinných“ hodnot a ve skutečnosti hodné postavy jsou zde buď rádoby zlou a ulízanou karikaturou nebo zbabělcem. Jo a někde jsem četl, že film nemá koule, takže asi tak.

Méďa: Já nevím. Mám rád sprosté vtipy a mám rád i Family Guye, ale Teda jsem prostě nepochopil. Hodina a čtyřicet minut nadávání, hulení a fekálních vtipů, z nichž funguje naprosté minimum. Už od trailerů jsem se těšil na říznou smršť gagů se sprostým medvídkem a já ji vlastně i dostal, jenom jsem jaksi ty gagy nezachytil. Promiň Marky, snad někdy jindy. Tohle byl jenom „pain“ a „gain“ se nedostavil.

Hunger Games: Jako milovník Battle Royale jsem se na Hunger Games vypravil neskutečně natěšený. Viděl jsem první trailer a slyšel o čem je kniha. K literatuře mířené primárně na teenagery se stavím skepticky, ale tady jsem byl na 99% přesvědčený, že to vyjde. Nó… nevyšlo. Je to vykastrovaný Battle Royale. A to nejen po akční stránce, ale hlavně po té společensko-kritické. Ono to vlastně po myšlenkové stránce nemělo se zmíněným japonským filmem vůbec nic společného. A ono to vlastně ani nebylo moc dobré.

Toupi

Útěk z MS-1: Tohle akční sci-fi drží nad vodou jenom hláškující Guy Pearce. I tak to není nic víc, než jen příjemné béčko, které se skoro nezaplatilo.

Ladíme!: Vtip zapomenutý někde v půlce dlouhé stopáže a to samé platí o většině postav. Z velkého množství postav zbyla výrazná jenom Anna Kendrick, zbytek se schoval do ústraní. Aspoň, že ty songy stály za to.

Méďa: Plyšový medvídek, který je vulgární až běda a navíc v jednom kuse zhulenej. Tenhle typ humoru mi vyloženě nevadí, ale tady toho bylo na můj vkus až moc a chytrých hlášek bylo pramálo.

Hunger Games: Vykastrovaný a trochu vykradený Battle Royale, ve kterém hlavní hrdinka věčně sedí na stromě a nakonec všechno dobře dopadne. Doufám, že sequel bude o dost lepší.

Prometheus: Vetřelec je kult a i tentokrát jsem od Ridleyho čekal něco, z čeho si úžasem sednu na zadek. Všechno ale skončilo u velkých řečí a na zadek jsem si sedl leda tak z toho, jak moc mě tenhle film zklamal a nemůže za to Ridley Scott. Ten se jenom snažil vytěžit něco lepšího ze špatného scénáře. Prvních dvacet minut je paráda. Po tomhle úseku se vizuální orgie a položené otázky o stvoření lidstva vypaří do ztracena, ze skupiny vědců je rázem parta blbců, která je postupně vyvražděna. Kdybych tenhle film vypustil, tak bych o nic zásadního nepřišel.

4 KOMENTÁŘE

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Čtěte také