Recenze: Bourne Legacy / Bourneův odkaz (2012)

Trilogie s Bournem byla jen špičkou ledovce. Tony Gilroy nám ukázal, že i další agenti kolem mají svůj příběh. Ovšem, je tento snímek důstojným pokračovatelem svých předchůdců, kteří nastavili laťku proklatě vysoko? Dostali jsme něco nového? Bourne Legacy bohužel není až tak skvělý film, jak se mohlo předpovídat.

A to možná jen proto, že Tony Gilroy je prakticky duchovním otcem celé trilogie, kterou napsal. Tentokrát se rozhodl, že si sedne na režisérskou židli sám. Výsledkem budiž solidní, dá se říct, spin-off, který universum Jasona Bourna rozšiřuje o dalšího agenta, Arona Crosse. Ten dostal do vínku zcela opačný osud, než jeho předchůdce v podání Matta Damona. Tento nápad byl sám o sobě perfektním, ale provedení již tolik vavřínů nedostane.

Bourne Legacy začíná tam, kde poslední díl trilogie nastavuje otáčky na maximum. Jason Bourne (ve filmu jej uvidíte pouze na fotkách) se vrátil do New Yorku, ohrožuje celou CIA a ta začíná konat. Ukončuje své všechny „programy“ jako Black Briar nebo Outcome, do kterého patří Aaron Cross. Agenti jeden po druhém jsou nemilosrdně a efektivně likvidováni. Zbývá poslední, náš Aaron. Ten je na tréninkové misi na Aljašce, kde se mu podaří uniknout z nutné popravy.

trailer

Jaký je rozdíl mezi Crossem a Bournem? Narozdíl od Bourna, Cross netrpí amnézií, ví přesně kdo a kým je. Ovšem potkává jej stejný osud jako jeho „kolegu“. Jeho zaměstnavatel (nyní je hlavním záporákem Eric Byer v podání Edwarda Nortona) se otáčí proti němu a on musí vynaložit veškeré úsilí a využít veškeré schopnosti k tomu, aby všemocnou tajnou organizaci překonal. Bourne se tak ocitá na útěku, je opět sledován nejmodernější technikou a musí kličkovat mezi sprchou smrtících kulek.

Cross se poté shledává s doktorkou Shearingovou, u které kdysi podstupoval léčbu jako agent. Té jediné (klasicky) může věřit, a tak se jí vydává najít. Oba dva se tak stávají pro agenturu nepohodlnými a po hodně pomalém úvodů se tak začínají misky vah naklánět na stranu akce. Té je ovšem málo. Více se však díváme do minulosti ve formě flashbacků, prostor dostávají události z předchozích dílů a tady nám to zase naopak krásně do sebe zapadá. Nostalgie plus účelové propojení nic nekazí a fajnšmekrovi této série se toto schéma musí líbit. Vidíme například spoustu postav z minula jako Noaha Vosena, Pamelu Landy nebo doktora Hirsche, který měl za úkol agenty rekrutovat a provádět na nich psychologické zkoušky a testy.

Film se poté dostává do ne zrovna atraktivních vod. Hodně přihlížejících nepřekousne, pro ně, nudný děj, kde by jeden mohl říct, že se „nic neděje“. Jak je zmíněno v úvodu, provedení není zrovna nejatraktivnější. Avšak Gilroy si prostě razí svou. Nikam se nehrne, sází na dynamiku střihu, efektní záběry a snímek vyloženě orientuje směrem k jeho skalním fanouškům. Dovolím si tvrdit, že jen ti dokáží film přijmout jako plnohodnotný „čtvrtý“ díl, protože jej, logicky, vidí jinak než ti ostatní.

Finále je bohužel největším zklamáním. Poslední fáze příběhu vyšumí až příliš rychle, nevidíme prostě žádné zajímavé rozuzlení. Je zrovna tak krátké, jako tenhle odstavec.

Jeremy Renner se i nadále stává populárnějším a přestože cítím, že film nebude mít úspěch, v jaký v Universalu doufali, on udělal zřejmě vše co mohl. Rachel Weisz umí být pěkná hysterka, její styl běhu je až nápadně podobná Danielu Craigovi. Že by ti dva po večerch spolu běhali na pláži? Z hereckého ansámblu jsem se nejvíc těšil na Eda Nortona. Bohužel zaprvé, na můj vkus, dostal málo prostoru na to, že to byl hlavní záporák a přímo z herce nečíšila ona aura jako ve filmech Klub rváčů nebo Rabín, kněz a krásná blondýnka. Samozřejmě jeho postava měla být chladná a poněkud stručná, ale i tak, bylo toho prostě málo.

Závěrečná myšlenka

Tony Gilroy se snaží jít ve šlepejích Paula Greengrase (Mýtus a Ultimátum), střídá rychlé záběry s těmi dlouhými a „vysvětlovacími“, ale stvořil pokračování, které ani náhodou nedosahuje kvalit svých předchůdců. V porovnání s němi, tento snímek zaostává ve skoro každém elementu, není dostatečně vygradovaný. Chybí však akce a údernější dialogy, které víří vodu kolem hlavní postavy. To jsou asi, dle mého, jedny z vážných problémů, které snímek okrádají o spoustu bodů. Tím největším je konec. Uspěchaný, nedodělaný, bez šťávy, prakticky bez konkluzního střetnutí Crosse ať už se zabijákem nebo nějakým bridgem v podobě „varovné“ zprávy pro CIA. Před premiérou jsem byl pevně přesvědčen, že budeme svědky nové trilogie (ne nutně s Crossem v dalších pokračováních), ale teď jsem pevně přesvědčen, že tímhle snímkem definitivně končí vše kolem Bourna, Treadstonu, Blackbriaru a vlastně i Crosse. Rád se však budu mýlit.

60%