Recenze: [REC] 3 Genesis (2012)

Jaume Balagueró a Paco Plaza. Dva španělští borci, kteří spojili své síly a v roce 2007 a natočili první film ze série [REC]. A zaznamenali veliký úspěch nejenom u domácího publika. Po ještě úspěšnějším pokračování se zdatná dvojka režisérů rozdělila a rozhodla se, že do zbylých dvou dílů série půjde každý na vlastní pěst.

Třetí pokračování s rafinovaným podtitulem Genesis (počátek, zrod) nám mělo objasnit původ viru. Film dostal do svých rukou Paco Plaza a jak tahle režisérská sólovka dopadla?

Trailer

Děj prvních dvou filmů se odehrával v panelákovém domě. Pro tentokrát se zvolilo příjemné prostředí zámku, kde se odehrává velká svatba hlavní dvojice Clary a Koldy. Je zde hodně veselo, ale jeden z pozvaných hostů má nepříjemně poraněnou ruku a postupem času se z radostných oslav stanou krvavé jatka a z příjemného prostředí hodně nepříjemné. Novomanželům jde doslova o krk.

Hned na začátek musím zmínit, že podtitul Genesis je sám o sobě dost zavádějící a kdo od filmu čeká pořádný prequel, který objasní hodně otazníků a ukáže často zmiňovanou holčičku Tristanu Medeiros, tak ten se pravděpodobně bude cítit ochuzen, protože děj se neodehrává před událostmi z prvních dvou filmů, ale spíše současně s nimi, konkrétně s prvním filmem. Samozřejmě to není žádný důvod k tomu házet flintu do žita a poslat celou sérii do kopru. Režisér si film zkrátka natočil svým vlastním stylem, ale zachoval původní šablonu minulých dílů, takže žádné logické kiksy, které by vůbec nebyli zmíněny v minulých dílech, zde nečekejte. Přesto, že informační vložka je dost strohá, tak především se stále jedná o kvalitní zombie horror, u kterého se budete dobře bavit.

Paco Plaza přesně ví, co chce točit a to nám taky ukazuje víceméně celou stopáž. Cestu, kterou se druhý díl série vydal, to znamená křesťanství, posedlost ďáblem a všechno kolem toho spojené, prošlapal ještě o něco víc a k tomu vytvořil ještě jiné, nové cestičky, ale také si i některé vyškrtl ze své mapy. Jeden z hlavních taháků z minula bylo točení ruční kamerou. Tenhle styl se tady po dvaceti minutách úplně vypustí a rázem jste svědky klasicky točeného horroru. Obětí tohoto rozhodnutí se stává napětí, které díky tomu není tak gradující jako před tím a ani zámeček nedosahuje takové děsivosti, jako by mohl mít z pohledu ruční kamery, nebo jako měl panelový dům z minula. Tady se ale ukazuje hlavní doména a Pacova pevná režisérská ruka v odlišných aspektech filmu. Také je tu vidět snaha o vytvoření nových věcí. Paco Plaza se nezaměřuje na budování strašlivé atmosféry (netvrdím, že tu žádná atmosféra není), ale do popředí chce dosadit jiné věci a to je místo napětí a hutné atmosféry, práce s krvavými scénami, hlavními postavami (svatební dvojici) a odlehčení filmu humorem, který mu v jistých chvílích dává úplně odlišnou tvář.

Krve v této sérii bylo vždycky dost a je jí i tady, dokonce si myslím, že i víc než kdy jindy. Navíc fanoušci originálních zabití si v určitých momentech některé smrti vychutnají, ovšem daleko lepší a originálnější je vtip (o ten se stará pár velmi dobře vybraných postav), který se v lehkých porcích dávkuje ve vhodný moment a velmi dobře funguje. Jedná se o dobrý krok, ale přesto je nejsilnější stránkou filmu hlavní dvojice novomanželů. Nic proti postavám z minulých dílů, ale oproti této dvojici jsou to jenom bezduché postavičky, utíkající před smrtí, kterým jsme se nedostali pořádně pod kůži. Zde se tak konečně děje. Sice ne tak radikálně, protože u horroru to není zas až tak důležité, ale i přesto potěší fakt, že režisér zde přidal trochu živější, možná i víc sympatické hlavní postavy a soustředí se přímo na ně. Navíc je zde nepohání pouze strach, ale také laská a odhodlání se k sobě zase dostat a přesto, že je zamilovaný pár ihned po masakru rozdělen, kamera se stále střídá mezi nimi a je i slušně vidět přerod hlavní dvojice (především nevěsty). K tomu všemu jsou před ně stavěny hrůzné překážky osobního rázu. Při takových scénách se může jít i Balagueró se svojí atmosférou bodnout, protože i tohle má svoje kouzlo.

Závěr

Třetí pokračování slavné série není prequel a je točeno pouze jedním režisérem, který ze série sebral ruční kameru, ale také přidal nové neokoukané věci, které v minulých dvou dílech nebyly a vnikla tak hororová romance s kapkou vtipu, ale rozhodně ne špatné pokračování. Na finální rozuzlení a víc informací o původu viru si budeme muset ještě počkat.

Hodnocení: 80%

P.S. Ve filmu si střihne malou roli i samotný režisér. Není těžké si ho nevšimnout.

Dojmy od Tekat00

Jejich tempo je vražedné. To je věta, která vystihuje první dva díly španělské série REC a můžu s klidem říci, že je tato fráze aplikovatelná i na díl třetí i když s trochu menší rezervou. První a druhý REC si vystačil s jedním domem a různorodou skupinkou lidí, kteří se začali navzájem požírat/střílet/mlátit. Všechno v brutálním tempu, krátké stopáži, skvěle budované atmosféře a nějakému tomu explicitnímu násilí. Díky těmto atributům si dvojice moderních evropských hororů vybudovala solidní fanouškovskou základnu a pravděpodobně se z ní během několika let vyklube kult. A to právem. Ale my jsme tu kvůli [REC]³ Génesis.

Třetí REC mi potvrdil to, proč mám tuhle sérii tak strašně rád. První díl byl čistokrevný, brutální a rychlý horor, dvojka přidala na tempu (i když se to zprvu zdálo nemožné) a ukázala nám ještě brutálnější a rychlejší atmosférickou akční pecku. Třetí díl bych zařadil znovu do jiné škatulky, a to dosti neočekávané. Třetí REC je totiž jako rytířský příběh popř. balada. Ono to zní divně, ale hned předložím argumenty. Nebudu se odvolávat jen na brnění a meč, ale popíšu proč na mě tak Génesis působil. REC 3 je prostě romantický příběh rytíře, který jde pro svou princeznu (a vice versa). Ruční kamerou je točena zhruba třetina filmu a zbytek je klasický, tak jak ho známe z ostatních filmů. Celé je to pěkně barevné a zběsilé. V prvních momentech jakoby Plaza tápal a nevěděl co a jak (hlavně s hudebním doprovodem), ale během pár minut se vše srovná a film funguje. A funguje výborně. Ve trojce krásně spolupracuje nadsázka s vážnějšími scénami a vůbec všechno v tom filmu pracuje tak, jak má. Hlavní hrdina je sympaťák (a k tomu Diego Martín vypadá jako kříženec Colina Firtha a Patricka Dempseyho) a jeho partnerka jakbysmet. Celé je to pohádkově barevné, přes kameru se netahají žádné výrazné filtry, které by ponořily záběr do nějaké hluboké deprese a všechno to spoluutváří krásně pohádkový zážitek plný absurdního násilí a jedné osudové lásky.

Ano, vážně mi třetí REC přijde jako romantické pohádka odehrávající se ve světě, který postihla zombie epidemie. Provázanost s minulými díly série také potěší, ať už jde o drobnosti nebo o podstatné příběhové dialogy. Kamera kupodivu snímá všechno přehledně a nechá diváky, ať se kochají spoustou „juicy“ záběrů. Ovšem Génesis není srovnatelný se skoro žádným jiným zombie filmem. Když vynecháme první dva díly a přejdeme dál (přeskočíme zbytečná béčka), tak se nám možná vybaví 28 Days Later Dannyho Boyla, který se ale daleko více zaobíral podstatou lidskosti, stejně jako není moc dobré srovnávat španělskou pecku s Romerem, který měl ve svých filmech tempo záměrně pomalejší a dával také větší prostor sociálně-kulturní kritice. Jediný adept na srovnání je tedy Zack Snyder a jeho remake Dawn of the Dead, který sice zabil všechno, co chtěl Romero předlohou říci, ale předhodil divákům výtečný film. Avšak pořád mi tu něco nesedí, pořád mi ta srovnání nepřijdou správná. Třetí REC se tak trochu vymyká. Opravdu je to daleko víc pohádkové, romantické a narvané nadsázkou než by mohl ne-zrovna-přístupný divák snést. Každopádně scény, ve kterých figuruje motorová pila, jazyk, meč, mixér atd. jsou výborné. A hudební doprovod je v druhé půlce také na jedničku s hvězdičkou.

Závěrem třetí REC doporučím. Potěšil mě tím, že nezůstal ve škatulce, ve které jsem ho očekával, ale že Plaza přehodil výhybku a poslal svůj sólový projekt úplně jiným směrem. [REC]³ Génesis mi zlepšil náladu a z celé série se stal můj osobní kult a kdykoliv se podívám na jakýkoliv díl moc rád. Španělé i napotřetí skórují.

Hodnocení: 85%