Ach ty třetí díly, mají to těžké. Halloween 3 je považován za nejhorší díl série, Hellraiser III také nemá nejlepší jméno, třetí Scream byl zbytečně překombinovaný, Tajemství loňského léta 3 bylo strašné, Saw už ve třetím díle ztratilo všechny trumfy a stalo se také zbytečně překombinovanou nastavovanou kaší a takhle by se dalo pokračovat ještě nějaký ten pátek. Jak je na tom třetí Freddy a třetí Jason? Přesně naopak. V tomto díle si překvapivě budu stěžovat méně než u dvojek. Je tu třetí kolo!
Nightmare On Elm Street 3: Dream Warriors
Do třetice se nám to vydařilo. Ne, nemá cenu to protahovat, třetí Noční můra je daleko lepší než druhá a mnoha ohledech se vyrovná i té první. Hlavní hrdinku Kristen trápí noční můry a tak je přesunuta do ústavu, kde je takových dětí víc. Doktoři ignorují, že všem jejich pacientům se zdá o stejném kotelníkovi a jediná osoba, která si toho začne všímat je stará dobrá Nancy. Když nastoupí do léčebny jako odbornice na sny, začíná problémy dětí řešit. Freddy je totiž zpátky v plné polní.
Režie se tentokrát ujal Chuck Russell (Maska, Likvidátor a třeba i Král Škorpion), který je už o něco známější (a lepší) než jeho předchůdce Jack Sholder. Russell si v první polovině filmu pomalu a zlehka buduje atmosféru, kterou ve druhé půlce úplně smete ze stolu, ale o tom později. Všechno do sebe zapadá, sny nejsou děsivé, nýbrž mrazivé a šmrnc tomu dodává i hudba. Tu tentokrát dodal Angelo Badalamenti, který se zde činí, ale pořád je to jen něco mezi skvělým hudebním doprovodem v jedničce a šedým ničím ve dvojce. Jenže ač je v první půlce filmu atmosféra vystavěna dobře, něco se mi nezdálo. Celé to působí nějak moc „hezky“. Opravdu „hezky“ a „příjemně“. Člověk by čekal, že film o někom jako je Krueger, bude temný (jak tomu ostatně bylo v první Noční můře a snažila se o to i druhá), ale tady je to všechno až moc „friendly“. Tohle rozhodně neberte jako negativum, protože to co se rozjelo v druhé půlce filmu, mi to vše vysvětlilo. Poslední zbytky děsivé atmosféry roztrhá první vražda, u té se to všechno zlomí. Film přehodí výhybku a najednou je vše jinak. V té chvíli mi začalo docházet, o čem třetí Freddyho řádění bude. Snových sekvencí je ve filmu více než dost a všechny (kromě prvních, které se právě snaží budovat atmosféru) se berou neuvěřitelně s nadhledem. Vraždy jsou ještě více over-the-top než tomu bylo v prvním díle. Freddy si nebere servítky a zabíjí pacienty tak elegantně, jak to umí jen on. Abych to vysvětlil správně. Hororové atmosféra jde do kelu, na tu se tady ve druhém poločase prostě nehraje. Jak už jsem psal, není to negativum. Protože druhá půlka je neskutečně zábavná, originální a diváka jen tak nepustí. Postavy jsou sympatické a z jejich představitelů samozřejmě neumí nikdo hrát, nejvíce mě to iritovalo u Heather Langenkamp. Heather je moc hezká, ale jakmile promluví, je úplně někde jinde. Jedinou výjimkou je mladý a skvělý Laurence Fishburne.
Druhé polovině bych vytknul jen jediné, digitální efekty. Upřímně, kostlivci a kouzelníci jsou zábavní, ale je tu až moc přehnaná inspirace u fantasy žánru. Na druhou stranu to vlastně až tak nevadí, protože to podtrhne onu humornou rovinu filmu, která je už tak narvaná k prasknutí. Freddy vypouští z úst hlášky, které překonávají jedničku úplně s přehledem („Where’s the fucking bourbon“) a zabíjí děti takovým způsobem, že jsem se smál, až jsem se za břicho popadal. A ke všemu celí Dream Warriors působí na diváka neuvěřitelně sympaticky („Let’s go kick the motherfucker’s ass all over dreamland“). A nakonec se dozvíme také pár novinek o historii našeho zabijáka s rukavicí.
Škoda jen té rozestavěné a nedokončené hororové roviny a atmosféry, která byla lehce naznačena v první polovině filmu. Ale jak už jsem tu několikrát zmínil, ve výsledku to nevadí, protože ta porce zábavy, kterou třetí Noční můra z Elm Street nabízí, je neskutečná. Neskrývá se tu žádná alegorická linka, je to prostě čirá zábava. V minulém duelu jsem řešil, proč koukám na slashery a myslím, že tohle je přesně ten důvod. Můj nový oblíbený film. Díky Frede, dneska za jedna!
Friday the 13th Part III
Napotřetí Miner přesně pochopil, co se po něm chce. Děj nemá cenu popisovat, protože je to už potřetí to samé dokola. Akorát tu dnes máme kromě party teenagerů ještě dva hipíky a tři motorkáře. Všichni hlavní hrdinové mají už od začátku filmu na čele napsaný datum spotřeby, takže není vůbec těžké tipovat, kdo přežije a kdo půjde pod kudlu jako první. Zpátky k filmu samotnému. Jak už jsem zmínil, Miner se poučil ze všech chyb, které udělal ve druhém díle a trojkou se to očividně snažil odčinit. A celkem se mu to povedlo. Do třetí části jsem šel s tím, že rozjezd je pomalý a závěr utahaný. Zde musím nesouhlasit, protože film má skvělé střední tempo, které se za celou stopáž nemění. Nežene se kdovíjak rychle kupředu a ani nic zbytečně nenatahuje. Máme tu typicky seznamovací první půlhodinku, kde se nám představí všechny postavy a ukáží nějaké charakteristické znaky, podle kterých by je divák měl rozeznat (což se podařilo tak u dvou) a potom už se to rozjede.
Film nabere tempo rychleji než první dva díly na úkor ještě většího omezení záběrů z očí vraha. To už se tu nenosí. Vraždy vidíme pěkně přehledně a napřímo. A že se Jason snažil. Přesně v polovině trojky se konečně dostane ke své charakteristické masce a potom začne solidní masakr. Tenhle „postižený“ chlapák sundavá jednu postavu za druhou, jako na běžícím pásu. Trošku mě otravovaly „3D efekty“, někdo vám neustále něco strká před kameru. Ale na tohle se dá zvyknout. Jason tu používá harpunu, mačetu, sekeru a vůbec spousty zajímavého náčiní. Po technické stránce je vše jak má být. Hudba graduje děj a podporuje napětí, vraždy jsou morbidní jak se sluší a patří a Jason je pořád takové neohrabané hovado, které sundá většinu lidí během pěti vteřin a poslední přeživší nahání dvacet minut.
V prvních čtyřiceti minutách mě neuvěřitelně štvala jedna věc, falešné lekačky. Když začne hrát „zlá“ hudba a někdo vezme postavu za rameno a nakonec to je jenom její kamarád, to se v první půlce filmu objeví minimálně pětkrát a začne to trochu lézt na nervy. Ovšem to bude z negativ asi vše. Třetí Pátek třináctého není chytrý film. Není to ani kdovíjak strašidelný film. Ale Miner to zvládl natočit tak, aby diváka udržel před obrazovkou po celou stopáž a co víc, velkou část filmu v příjemném napětí. Neříkám, že tenhle díl je králem lekaček popř. napínavých scén, to v žádném případě, ale je to mile a příjemně natočený slasher, který večer určitě nezkazí.
Závěr
Povedlo se. Oba dva filmy jsem si užil a můžu je s čistým svědomím doporučit. Freddyho, pokud si chcete užít večer ve společnosti elegantního zabijáka, který na svých obětech fantazií nešetři a Jasona, pokud chcete vidět, jak má takový táborový slasher doopravdy vypadat. Jsem moc spokojen, ale o to horší bude vybrat vítěze. Po několikaminutovém přemýšlení pošlu na stupínek vítězů Freda. Pátek třináctého mě moc bavil, ale z třetí Noční můry se vyklubal vážně moc zábavný a napínavý film. A na závěr Vám znovu doporučím, sežeňte si oba filmy a pusťte si je na velké televizi a ideálně v noci. Stojí to za to. A pokud jste je viděli, kdo je Váš favorit?
Účastníci: Friday the 13th Part III (Pátek třináctého 3) vs Nightmare On Elm Street 3: Dream Warriors (Noční můra v Elm Street 3: Bojovníci ze sna)
Délka: 95 min vs 96 min
Počet vražd: Jason měl dobrý den, sundal tu celých 12 lidí. Freddy měl plné ruce práce s tím, aby jeho vraždy pěkně vypadaly, takže dostal “jen” 6 lidí.
Originalita/zábavnost vražd: Tuto kategorii jasně vyhrává Noční můra. Každá vražda byla zábavná. Doopravdy zábavná!
Nejlepší vražda: Pátek třináctého 3 = Tak tady mě zaujala jedna vražda hned napoprvé. Kluk, kterého Jason rozpůlil mačetou když šel po rukách. Vypadalo to hezky a ke všemu to bylo pěkně bizarre.
Noční můra = Tady to bylo jednoduché. Vraždy sice byly zábavné všechny, ale jedna byla prostě o úroveň výš. Takový malý kult ve filmu. Řeknu k tomu jenom jedno, loutka.