In brightest day, in blackest night. No evil shall escape my sight. Let those who worship evil’s might, beware my power… Green Lantern’s light!
Komiksy už nějakou chvilku čtu, ale Green Lantern mi dlouho unikal. Vím o koho se jedná, v čem je jeho síla, znám jeho kostým, jméno a dokonce znám výše napsanou přísahu. Jenom jsem si nikdy nenašel čas, abych se pročetl jeho komiksovou historií. Unikly mi dokonce i dva animáky, takže když se mi do rukou dostala Campbellova adaptace, nemohl jsem říci ne.
Hal Jordan je skvělý pilot, pro kterého je stíhačka druhým domovem. Zvládá svou práci dokonale, jen je celkem nedochvilný a vůbec lehkovážný. To se má všechno změnit, když si ho vybere prsten umírajícího mimozemšťana Abina Sura. K prstenu dostane Hal jako bonus i lucernu. Zní to divně? Vysvětlím. Vesmír stráží „policie“ zvaná Green Lantern Corps. Každý sektor vesmíru je hlídán strážcem, který má k dispozici právě prsten a lucernu. Prsten je pro ně zdrojem síly. Síly vůle. Může zhmotnit cokoliv, ale jen pokud tomu dotyčný opravdu věří. Takže prsten je limitován jen představivostí svého nositele. A také se musí jednou za dvacet čtyři hodin dobít v lucerně. Tímto strážcem se má stát právě nezodpovědný Hal Jordan a uchránit Zemi před záporákem se jménem Parallax. Uff, to by bylo k příběhu.
Green Lantern má problém (on jich má tedy víc, ale tenhle je nejviditelnější) a tím problémem je vizuál. Ten je skvělý, ohromující. Tak ohromující až si Martin Campbell myslel, že se může vykašlat na všechno okolo. Pokud se bojuje nebo Hal objevuje schopnosti prstenu, je vše v pořádku, ale pak se začne mluvit. Možná je to tím, že Campbell neodvedl zrovna nejlepší práci na režisérské židli, tím že scénář stojí za starou bačkoru a možná je to také tím, že krom Reynoldse působí všichni herci tak nějak mrtvolně. Ale díky těmhle věcem působí film napůl prázdný. Ovšem když se na film podívám z druhé stránky, sklenice je přeci jenom spíše poloplná a ne poloprázdná. Film se nezadrhával, souboje vypadaly skvěle a Reynolds hláškoval jako o život. Bojový výcvik byl poněkud krátký (některé povídací pasáže zase moc dlouhé), vzpomínkové scény neobratně natočené a vůbec měl Lantern hodně hluchých míst. Postavy jednoduše špatně napsané a celkově nezábavné. Všechny scény, které mají měnit povahu hlavního hrdiny působí až moc nuceně a nepřirozeně, stejně jako ostatní herci v nich.
Cítil jsem zklamání, protože všechny ty barevné Marvelovky působí daleko více stylově a Batmana nemá snad cenu ani zmiňovat. Jenže po skončení titulků ve mně vyhrály pocity kladné. Nikdy jsem neměl rád filmy typu vypnout mozek a sledovat (Třístovku snad nikdy nepřekousnu) u Lanterna jsem na pravidla hry přistoupil a byl jsem spokojen.
Příště ubrat na snaze vyrazit dech divákům vizuálem a trošku víc se zamyslet na obsahem. Asi mám hodně dobrou náladu, ale i když nebyl Green Lantern schopen vzbudit ty správné emoce ani podat byť jen trošku kvalitní příběh, jsem spokojený. Film utekl jako voda a já se můžu vesele pustit do dohánění komiksů a animáků. 6/10
PS: Ať si kdo chce říká co chce, autodráha, stíhačky a obří pěsti jsou super!