
Ebenezer: Vánoční koleda pro mě osobně znamenal po několika letech nejen první velkou roli pro oblíbeného herce, ale i potenciál pro zbrusu nový, neortodoxní přístup k známé látce. Přeci jen Ti West je režisér známý zejména pro netradiční hororovou tvorbu v čele s MaXXXine. Je tedy Ebenezer víc, než jen jakousi vějičkou na návrat Johnnyho Deppa do Hollywoodu? A přináší tato již těžko říci kolikátá adaptace Dickensovy Vánoční koledy pokud ne neotřelý, tak alespoň v něčem nový pohled na literární a notoricky známou klasiku?
Ano i ne. Ebenezer je rozhodně dobrý film a těch několik málo nových nápadů, které přináší, jsou do děje zapracovány velice obratně a citlivě. Ti West servíruje vydařenou, i když místy možná zbytečně temnou (ve smyslu, že toho není moc vidět) atmosféru, v níž kulisy viktoriánského Londýna fungují opravdu skvěle. Přesto jde o adaptaci místy až zbytečně otrockou, která vlastně nepřináší příliš mnoho nového. Což je na jednu stranu dobře, na stranu druhou jde o stokrát převyprávěný příběh, jenž notoricky známe.

Pravda, příběh nadčasový a v základu skvělý. Já si třeba každý rok o svátcích dopřávám animovanou Vánoční koledu Roberta Zemeckise, v níž Jim Carrey nezapomenutelně ztvárnil jak Ebenezera, tak všechny tři duchy. A musím říci, že po zhlédnutí této nejnovější verze pro mne ta z roku 2009 asi nadále zůstane tou ultimátní. Deppův Ebenezer není špatný, ale místy je méně přesvědčivý a na můj vkus se možná až příliš pitvoří, jako by pro něj herec měl problém najít vhodnou polohu. To je ale možná jen můj pocit…

Navíc se zde prostě nedá hovořit o nějakém napětí nebo překvapení, či sekvenci, jež by vám vyloženě utkvěla v paměti. Hraje se zkrátka až příliš na jistotu a jaksi tu chybí nějaký výraznější tvůrčí rukopis. Nechápejme se špatně, nečekal jsem rozhodně nějakou odlehčenou komedii, pohádku, nebo snad naopak hororovou brutalitu, ale přeci jen možná drobet víc kreativity. West se zde zdaleka nejvíce “vyřádil” snad jen na maskách a vzhledu jednotlivých duchů Vánoc, které působí zajímavě, patřičně děsivě a značně se v nich odráží filmařovo původní žánrové zasazení. A jen co je pravda, jednotlivé nadpřirozené bytosti vypadají opravdu vydařeně. Zároveň však do příběhu zapadají a nepůsobí jako pěst na oko.

Vrcholem celého snímku pro mě jsou asi scény s Duchem minulých Vánoc, který se asi nejvíce odchyluje od předlohy, je zde naznačeno v čem spočívá jeho prokletí a jeho dialogy s Ebenezerem jsou zdaleka nejlépe napsané. Dokonale tak skrze jejich společné scény a flashbacky minulosti pochopíme, proč se Ebenezer stal tím, kým se stal. Což je důležité, protože pak hrdina nepůsobí jako nějaká zlá karikatura zahořklého lakomce, ale coby člověk z masa a kostí, který měl své sny a naděje, které vystřídal cynismus a chorobná láska k penězům. Naopak mírné zklamání je pro mě finále filmu, jež mi přišlo maličko uspěchané a Ebenezerova proměna v dobráka nebyla prodána zdaleka tak dobře a přesvědčivě, jak jsem čekal.
Verdikt
Ebenezer: Vánoční koleda je vydařeným zpracováním notoricky známého příběhu o lakomci, hnaném touhou po mamomu, kterému je cizí jakákoli empatie nebo štědrost, a naprosto pohrdá Vánoci coby svátkem ztělesňujícím mimo jiné tyto dvě hodnoty. Ebenezer Scrooge (Vydřigroš) nakonec dostane šanci se polepšit a změnit běh svého života, ale i svého okolí. Vlivem tří duchů Vánoc si uvědomí svou pošetilost a zatvrzelost a hlavně si také vzpomene, jaký dřív býval. A o co přišel. Symbolikou, poučením a kritikou společnosti protkané vyprávění Charlese Dickense si zaslouží být vyprávěn a snad nikdy nepřestane být aktuální.
Čtěte také: Nova uvede novou českou pohádku se skvělým hodnocením. Princezna se v ní každé ráno probouzí v jiném těle
S tváří Johnnyho Deppa je Vydřigroš přesně tak (ne)sympatický jak má, a byť nejde o nějaký oscarový výkon, rozhodně jde o důstojný návrat herecké legendy do pomyslné první ligy. Jej samotného pak příjemně doplňují Ian McKellen, Rupert Grint, nebo Daisy Ridley. Ebenezerovi nechybí atmosféra, povedené efekty i masky, možná by však snímku neublížilo o fous víc barev, pohádkovosti i vánoční atmosféry. Jinak však jde o vydařenou podívanou, která si rozhodně zaslouží návštěvu kina, i o návrat Deppa tak, jak ho máme rádi. Rozhodně po jejím zhlédnutí nebudete křičet přezíravé “Humbuk!”


