Seriálová antologie Netflixu o slavných vrazích už zažila vrchol v podobě Dahmera, následný pokles formy v sérii o bratřích Menendézových a nakonec i velké zklamání v případě Eda Geina, jehož příběh byl značně přibarvený a odtržený od reality. Ačkoli se tedy od čtvrté řady Monstra zázraky nečekaly, Příběh Lizzie Borden je i tak velkým diváckým hitem. A navíc opravdu hezky odsýpá.
Všech osm epizod nového Monstra dorazilo na Netflix 17. září a už o den později (ne že by to bylo překvapující) se seriál dokázal probít do TOP 10 nejsledovanějších pořadů v 87 zemích světa (podle Flixpatrol) a rovnou v sedmnácti z nich se stát vůbec tím nejsledovanějším. Mimo jiné ve Spojených státech, Velké Británii, Francii, což jsou pro Netflix jedny z největších trhů vůbec, ale také v Česku či na Slovensku. Na konkrétní čísla sledovanosti si budeme muset počkat do příštího týdne, kdy je na svém webu zveřejní přímo Netflix. Ale teď už zpět k samotnému seriálu.
Čtěte také: Resident Evil je nejlépe hodnocenou videoherní adaptací historie. Boduje i u českých diváků a kritiků
Výběr zrovna Lizzie Borden mohl zpočátku působit poněkud překvapivě, protože jako první ženskou hlavní postavu Monstra bychom čekali spíš některou z ještě známějších vražedkyň, například Aileen Wuornos, Myru Hindley, Belle Gunness, Mary Ann Cotton nebo Alžbětu Báthoryovou, která se v této řadě také objeví, ovšem v trochu jiné podobě. Když ale vezmeme v úvahu, jak známý je případ Lizzie Borden ve Spojených státech a jak výrazné místo si její příběh vybudoval v tamní kultuře, její výběr rozhodně dává smysl. A navíc se ukázalo, že to nebyla ani špatná volba.
Lizzie (Ella Beatty) je mladá žena žijící v Nové Anglii na sklonku viktoriánské éry, konkrétně v 90. letech 19. století, a v rodině tak trochu platí za černou ovci. Její macecha Abby (Rebecca Hall) se považuje za intelektuálně nadřazenou a svou nevlastní dceru vnímá jako podivínku a beznadějný případ bez budoucnosti. Andrew (Charlie Hunnam) je zase typ otce, který se po celém dni vrací domů a ze všeho nejméně chce poslouchat hádky žen, které ho doma obklopují. Brzy jsou oba brutálně zavražděni několika údery sekery.
Nepochybuji, že se najdou diváci, kterým se nebude líbit například směr, jakým tvůrci vedou vztah mezi Lizzie a irskou služebnou rodiny Bordenových Bridget (Vicky Krieps), ale zároveň je potřeba říct, že tento vztah, který má ostatně oporu v dobových legendách, vykreslili dostatečně přesvědčivě a přirozeně. Obě ženy totiž pocházejí ze dvou úplně odlišných světů. Bridget je na svou profesi neobvykle sečtělá, vzdělaná a sebevědomá, zatímco Lizzie představuje její naprostý opak. Je to mladá dívka uzavřená ve vlastním světě, bez většího pocitu, že má v někom oporu, a navíc ponižovaná vlastní rodinou. Není proto divu, že ji fascinuje její nová a poněkud tajemná přítelkyně, která jí postupně otevírá oči pro věci, o nichž dosud neměla tušení.
Přestože ji soud v reálném životě osvobodil, tvůrci čtvrté řady Monstra zjevně věří verzi, podle níž byla skutečně vrahem. Pochopitelně tím příběh přichází o část tajemství, zároveň je ale tento přístup férový: sledujeme cestu mladé Lizzie od pokusů provdat ji přes postupné poznávání sebe sama až k okamžiku, kdy dospěje ke spáchání zločinu se sekerou v ruce.
Vyprávění má přitom velmi slušné tempo. Monstrum je v tomto ohledu řemeslně zvládnuté, bez zbytečných průtahů a bez přehnaného odbíhání od toho nejdůležitějšího. Jde o krvavou, klasicky murpyhovsky zvrácenou a pořádně brutální podívanou, která si zároveň libuje v černém humoru a vizuálním kýči. Pokud tedy přistoupíte na to, že tentokrát nejde ani tak o true crime jako spíš o stylizovaný příběh inspirovaný skutečnými událostmi, seriál vás klidně pohltí na celou noc. Na Dahmera ale rozhodně nemá.
