Aktuálně jde o druhý nejsledovanější film v Česku a třetí v globálním žebříčku podle dat FlixPatrolu. Jak si ale doopravdy vede druhý díl temné polské krimi Barvy zla? Z oficiálních čísel Netflixu vyplývá, že za původním filmem mírně zaostává.
Ačkoliv se pokračování Barev zla už den po premiéře vyhouplo podle FlixPatrolu do čela sledovanosti v šesti zemích včetně Česka nebo domácího Polska, na konkrétní data přímo od Netflixu jsme si museli týden počkat. Z oficiálních statistik nakonec vyplynulo, že snímek nasbíral během prvních pěti dnů 14,1 milionu zhlédnutí (počítá se středa až neděle), čímž se sice vyrovnala šokujícímu dokumentu Mateřský pud (15 milionů zhlédnutí), ale na masivních 19,9 milionu původního filmu z roku 2024 to zdaleka nestačilo.
Čtěte také: Záhadná síla je uvězní ve vlastním domě. Na Netflix míří originální sci-fi thriller od režiséra Kurýra
Rozhodně to nejsou čísla, za která by se museli tvůrci stydět, přesto se po globálním úspěchu jedničky čekalo o něco více. Při pohledu na konkurenční novinky je vidět, že polská krimi sice dokázala těsně porazit španělskou detektivku Poznamenaná (ta i přes slabé recenze nasbírala 13,8 milionu zhlédnutí), ale na korejský seriál My vás naučíme s 21,1 miliony už nestačila.
Jen pro představu, jak vypadají čísla těch vůbec největších hitů – lednový akční thriller Rána s Mattem Damonem a Benem Affleckem hrál úplně jinou ligu. Ačkoliv pochopitelně srovnáváme obří hollywoodský projekt s menší polskou detektivkou, sluší se zmínit, že si tahle hvězdná podívaná během premiéry připsala neuvěřitelných 41,6 milionu zhlédnutí, což je letos vůbec nejvíc ze všech filmů na Netflixu.
Ve filmové sbírce Barev zla se už objevily dvě barvy, které si se samotnou platformou spojujeme ze všeho nejvíc. Spokojení by měli být diváci hledající detektivku, u které není potřeba nijak zvlášť namáhat mozek, a přitom dostanou atmosférickou a naprosto nenáročnou podívanou.
Znovu tu máme vyšetřování zmizení nezletilých, profilování sériového vraha, policejní korupci i liknavost úřadů, která provokuje k jednání na vlastní pěst – a to jak ze strany civilistů, tak samotných policistů. Zatímco v případě prvního dílu (Červené) posloužil jako zřejmá inspirace případ Iwony Wieczorek – devatenáctileté dívky, jejíž záhadné a stále nevyřešené zmizení ze Sopot v roce 2010 dodnes hýbe celým Polskem –, v Černé je hlavním tématem širší problematika pedofilního zneužívání a nedotknutelnosti církve. Jde sice o jiný typ zločinu i výrazně odlišné prostředí, ale v obou případech tvůrci ukazují na podobně prohnilý systém.
Barvy zla: Černá měly premiéru 10. června.
