Noah Baumbach už pro Netflix natočil výbornou Manželskou historii, osobitý Bílý šum, Meyerowitzovic historky a od 5. prosince je na platformě k vidění i jeho nové ambiciózní drama Jay Kelly s Georgem Clooneym a Adamem Sandlerem v hlavních rolích.
Jay Kelly (George Clooney) má právě po natáčení svého nového filmu. Uvědomuje si, že má výjimečně trochu volna, a rozhodne se, že ho zkusí strávit s dcerou Daisy (Grace Edwards), jednou ze svých dvou dcer a tou jedinou, která ještě žije s rodiči. Jenže společného času si moc neužijí. Daisy se chystá s kamarády na cestu do Evropy, poslední velké dobrodružství předtím, než vyletí z hnízda a odjede na vysokou. Jay si začne hledat záminky, jak se k ní přiblížit, třeba tím, že kývne na benefiční akci, do které se mu vůbec nechce, jen aby si uvolnil program. A nakonec se úplně spontánně vydá po stopách své dcery. Spolu s oddaným manažerem a kamarádem Ronem (Adam Sandler) se pouští do cesty, která jejich vztah převrátí naruby a přinutí je oba přemýšlet nad vlastním životem.
Čtěte také: Džob je konečně na streamu. Nejúspěšnější díl sprejerské ságy dorazil online po čtyřech měsících
V posledních letech nebyla o filmy z filmové branže nouze. Babylon Damiena Chazella nabídl drsný, místy až odpudivý pohled na film jako na obří stroj poháněný lidskými touhami. Spielberg ve Fabelmanových zdůrazňoval sílu filmu jako média, které dokáže zásadně přetvořit něčí život, stát se celoživotní vášní i nástrojem sebevyjádření. Baumbach se v Jay Kellym snaží obsáhnout hned několik takových témat najednou. Na jednu stranu tím otevírá široké pole motivů, na druhou se mu ale pořád daří držet film komorní, přehledný a hlavně funkční.
Středobodem Jaye Kellyho je především existenciální krize hlavního hrdiny – filmové hvězdy, která během kariéry ztvárnila desítky rolí na plátně, ale v osobním a rodinném životě téměř nefigurovala. Vidíme, jak na něj začíná doléhat prázdnota, a smrt starého přítele ho nejen vrací ke vzpomínkám, ale nutí i k nepříjemnému ohlédnutí za vlastním životem.
Baumbach kreslí Kellyho jako člověka, který nemá čas být sám sebou, protože je neustále někým jiným. To, co promeškal, už prostě nejde vrátit. A čím dál víc se nabízí otázky: kolik toho má smysl obětovat ve jménu umění? Dá se v Továrně na sny, jak se Hollywoodu ne nadarmo říká, vůbec zůstat člověkem, který neodstaví vlastní život na vedlejší kolej a má šanci být normálně šťastný?
Baumbach už roky točí s velkými jmény, ale Jay Kelly je v tomhle ohledu asi jeho nejnašlapanější projekt. Do hlavní role obsadil George Clooneyho – a popravdě je těžké si na jeho místě představit někoho jiného. Člověk, který se má kolem sebe auru poslední velké filmové ikony, herce, který hrál u těch největších. I proto film působí dojmem, jako by k němu Clooney přistupoval dost osobně, skoro jako k vlastní krizi středního věku, ve které si člověk najednou uvědomí, že mezi všemi těmi rolemi mu něco v životě proklouzlo mezi prsty.
Na první pohled je pořád okouzlující a charismatický, ale zároveň je vidět, že stejně jako zakrývá šediny, snaží se zamaskovat i čím dál silnější pocit prázdnoty a promarněných šancí. A i když se na první pohled zdá, že film stojí hlavně na Clooneym, Baumbach umí skvěle pracovat i s vedlejšími postavami. Nejvíc prostoru tu dostává Adam Sandler a v nejedné scéně na sebe strhne víc pozornosti než hlavní hvězda. Už delší dobu ukazuje, že zdaleka není jen tváří laciných komedií, a Jay Kelly to znovu potvrzuje. Jeho Ron v sobě dusí spoustu nevyřčených emocí, které kvůli obdivu a loajalitě k Jayovi nedokáže naplno pojmenovat. Společná cesta po Evropě ho navíc donutí bilancovat i vlastní život.
Jay Kelly se snaží být co nejuniverzálnějším příběhem – nejen o filmu, ale hlavně o člověku a o tom, co s ním udělá, když se v honbě za svým snem začne ztrácet sám sobě. Teprve když se vyšplháte na vrchol, dojde vám, kolik jste toho museli obětovat, abyste se tam dostali. Ne všechno se dá vzít zpátky a ne pro každého se najde druhá šance.
