Proč máme rádi horory? Možná právě pro ty chvíle, kdy se z temnoty znenadání vynoří něco, co nám vyrazí dech a přeběhne mráz po zádech. Přesně takovou zkušenost nabízí Hodina zmizení. Zach Cregger, tvůrce Barbara, v ní dokonale kombinuje horor, thriller a černou komedii ve stylu, za který by se v dobách své vrcholné formy nemusel stydět ani Stephen King.
Nacházíme se v malém americkém městečku Maybrook. Ráno v místní škole se zdá být jako každé jiné. Děti zaplňují chodby, a když zazvoní, utíkají do tříd. Do všech kromě jedné. Ve třídě paní Gandy totiž nikdo nesedí v lavici, nikdo nevytahuje sešit z batohu, ani nikdo nepozdraví. Na svou učitelku čeká v tichu jen jediný třeťák – Alex. Co se stalo s ostatními? Nemoc? Záškoláctví? Skutečnost je mnohem děsivější, než by kdo čekal.
Všichni žáci kromě jednoho přesně ve 2:17 v noci opustili své domovy – a beze stopy zmizeli. Co se s nimi stalo? Proč děti dobrovolně opustily své pokoje a ztratily se v temnotě? Někdo je k tomu donutil? A pokud ano, jak to udělal, proč a kam malé školáky odvedl? Proč zmizeli všichni žáci paní Gandy – až na jednoho? Dny a týdny plynou bez odpovědí na stále tísnivější otázky a celé město se postupně noří do strachu a hysterie. Tragédii a pocit klaustrofobického sevření prožívají rodiče, učitelé i policie.
Čtěte také: Nick Frost s rodinou na vražedném ostrově. Folk horor plný černého humoru vyšel online
Zach Cregger, věrný pravidlům poctivého thrilleru, nám zpočátku nepředkládá příliš faktů – a právě díky tomu nás nenápadně vtahuje do pátrání založeného hlavně na domněnkách a náznacích. Po rychlém a úsporném úvodu, doprovázeném písní George Harrisona s příznačným názvem Beware of Darkness, režisér a scenárista s chirurgickou přesností dávkuje napětí a znepokojivé očekávání. V umění přesně odměřovat emoce a informace o osudu pohřešovaných dětí mu pomáhá jednoduchý, ale mnohokrát osvědčený postup – nechronologické vyprávění.
Příběh filmu je poskládán z několika kapitol, v nichž se vývoj událostí – často těch samých – odhaluje z pohledu různých postav. Mezi nimi je například učitelka Justine Gandy (vynikající Julia Garner), obviňovaná z účasti na únosu a pronásledovaná místní komunitou; otec jednoho z pohřešovaných dětí, který se snaží případ vyřešit na vlastní pěst (Josh Brolin); policista Paul bojující s osobními problémy (Alden Ehrenreich); místní narkoman James (Austin Abrams) či znepokojený ředitel školy (Benedict Wong).
Hodina zmizení obsahuje mnoho prvků napínavého thrilleru, žánrově v ní ale dominuje horor. Není to však horor spoléhající výhradně na znepokojivou hudbu a lekavé scény. Ty sice nechybí, ale tvůrci je nepoužívají přehnaně často – a právě proto, když k nim dojde, mají patřičný účinek a fungují na výbornou. Pokud Zacha Creggera se Stephenem Kingem něco spojuje, pak je to schopnost „upustit páru“ a odlehčit vyprávění. Autor Hodiny zmizení si sice udržuje pevnou disciplínu a drží příběh v rámci hororu a thrilleru, zároveň ale umí mrknout na diváka, pohrát si s žánrovými pravidly a dokonce sáhnout po prvcích jako z béčkového slasheru.
Hlavní chod je vydatný, ale tím pravým vrcholem je dezert. Na samotném konci Cregger vytasil největší ohňostroj a naservíroval finále, které patří k těm nejlepším možným. Je šílené, divoké, nespoutané, a přitom děsivé a… zábavné – hlavně pro ty, kdo se na horor dokážou dívat s nadhledem a lehkou dávkou ironie. Závěr je opravdovým mistrovským dílem, snad jen s výjimkou useknutého a trochu mdlého posledního záběru.
Výsledkem je mnohovrstevné a originální dílo, které se nebojí být samo sebou a od první do poslední minuty jede naplno. Dvě hodiny jsou sice málo na úplné rozvinutí tak složitého příběhu, přesto to Hodina zmizení zvládá téměř dokonale. Je to výbušná směs, kde se idylicky tajemná atmosféra mísí s hororem, dramatem a komedií takřka na každém kroku. Pro mě osobně jeden z nejlepších filmových zážitků tohoto roku.
