Nešťastná nehoda, únos nebo vražda? Případ zmizení Amy Bradleyové během karibské plavby v roce 1998 zůstává dodnes nevyřešený a nová minisérie z Netflixu Hledá se Amy Bradleyová mu věnuje největší pozornost za poslední roky. Třídílný dokument je aktuálně druhým nejsledovanějším pořadem platformy, hned za kriminálkou Živel.
Amy Bradleyová zmizela 23. března 1998 během dovolené s rodinou na karibské výletní lodi. Jak a proč beze stopy zmizela, se dodnes neví. Její případ však stále zůstává otevřený — a nová dokumentární série Hledá se Amy Bradleyová se pokouší přinést odpovědi. Tvůrci Ari Mark a Phil Lott v ní sledují neúnavné pátrání rodiny Bradleyových. Přinášejí výpovědi členů rodiny, vyšetřovatelů FBI i lidí, kteří tvrdí, že Amy po zmizení viděli. Právě tyto výpovědi, často podané až po letech, udržují naději, že Amy stále žije.
Čtěte také: Netflix konečně rozjíždí hraný seriál Assassin’s Creed. Známe jména hlavních tvůrců
Zmizela? Utekla? Nebo je stále naživu?
Vyšetřovatelé zvažují několik teorií – od nešťastné nehody přes únos a vraždu až po možnost, že Amy žije a je držena proti své vůli. Klíčovým bodem dokumentu je výpověď Davida Carmichaela, který tvrdí, že ji viděl na pláži v Curaçau. Zaujala ho žena s tetováním Tasmánského čerta, která vypadala, že mu chce něco říct, ale odešla se dvěma muži. Jeden z nich mu připomínal baskytaristu Alastaira Douglase, se kterým Amy tančila na lodi noc před zmizením.
V dokumentu poprvé veřejně vystoupila i Douglasova dcera Amica, která vyjádřila pochybnosti o otcově nevině. Popsala změny v jeho chování po návratu z plavby a uvedla, že u něj doma našla podivnou sbírku fotografií cizích bílých žen. Při natáčení mu dokonce zavolala a během emotivního rozhovoru jej konfrontovala. Douglas se bránil slovy, že „neudělal nic špatného“ a že „Amy jen pozval k tanci“.
Další výpověď přichází od válečného veterána Billa Hefnera, který tvrdí, že v baru na Curaçau potkal mladou ženu. Představila se mu jako Amy Bradleyová a řekla, že z lodi uprchla kvůli drogám, ale nyní je prý držena proti své vůli.
V roce 2005 popsala Judy Maurer zvláštní zážitek z veřejných toalet na Barbadosu. Do místnosti vstoupila skupina mužů s rozrušenou ženou a mluvili o tom, že se blíží nějaká dohoda a že musí být připravená. Když Maurer vyšla ze své kabinky, uviděla plačící ženu u umyvadla. Zeptala se jí na jméno – žena odpověděla: „Amy.“
Ve stejném roce dostala rodina anonymní tip s odkazem na web s nabídkou sexuálních služeb. Jedna z fotografií zachycovala ženu, která byla Amy nápadně podobná. Podle FBI šlo o natolik silnou shodu, že se případem začali znovu intenzivně zabývat.
Rodina Amy stále věří, že je naživu. Její otec Ron udržuje Amyino auto v garáži v perfektním stavu, její matka Iva každý večer říká: „možná zítra“ – ve víře, že se dcera jednoho dne vrátí. Na webových stránkách věnovaných Amy zaznamenali opakované návštěvy z IP adres na Curaçau a Barbadosu – zvlášť kolem svátků a narozenin. FBI ale nemůže dohledat detaily, protože nejde o americké servery.
Hledá se Amy Bradleyová je dosud nejucelenějším dokumentárním zpracováním případu, přesto i po jeho zhlédnutí zůstane divákům celá řada nezodpovězených otázek ohledně toho, co se s Amy skutečně stalo.
