Zdá se, že éra největší slávy lékařských seriálů už pominula. New Amsterdam nebo Dobrý doktor si sice stále udržují popularitu, často ale servírují schematické a opakující se příběhy, které těží z faktu, že nemocnice je místem každodenního boje o lidský život. K tomu stačí přidat typické problémy zdravotnictví a pár excentrických postav a modelový seriál z nemocničního prostředí je na světě.
Urgent (The Pitt), nový seriál platformy Max, do této šablony také zapadá. Nechybí mu žádný z klíčových prvků žánru a dalo by se říci, že je to Pohotovost 2.0, nebo spíše velmi vyzrálá forma lékařského dramatu. V hlavní roli se navíc objevuje Noah Wyle, známý právě z Pohotovosti.
Tvůrce seriálu R. Scott Gemmill (Námořní vyšetřovací služba L. A., Pohotovost) vrhá diváky přímo do centra dění. V každé epizodě sledujeme skupinu lékařů, sester a stážistů, kteří musí hasit jeden „požár“ za druhým. Lidé se hrnou dveřmi i okny, každý chce být ošetřen, ale personál má čas jen pro ty nejpotřebnější. Prakticky nejedí, nepijí a nemají čas na pokec u kávy. Tady se počítá čas, protože se hraje o lidské životy.
Čtěte také: Netflix ovládla cobenovská kriminálka plná zvratů. Pět epizod zvládnete na jedno posezení
Chaos a tempo práce ještě umocňuje formát seriálu. Sezóna má 15 epizod (venku jsou první dvě), přičemž každá epizoda zhruba odpovídá jedné hodině dlouhé směny v nemocnici. V každé epizodě se toho stane tolik, že by jedna hodina práce lékařů z Urgentu mohla vydat na nejeden seriál.
Případy, se kterými se personál nemocnice potýká, bývají brutální, ale kromě medicínských výzev se zde odehrávají i příběhy pacientů. Někdy se jedná o klasické „dojáky“, často o neřešitelná dilemata a jindy o vtipné situace, aby toho na dívka nebylo moc. I přes omezený počet originálních problémů, se kterými se lékaři setkávají, Urgent celkem elegantně zvládá další a další peripetie. Důležité je, že rychlé tempo seriálu pomáhá přecházet od události k události dřív, než si kdokoliv vzpomene, že variace na téma různých nemocí a okolností jejich vzniku už někde viděl. Na rozdíl například od Pohotovosti se ale Urgent snaží o to, aby příběhy pacientů nebyly jen pozadím pro práci lékařů.
A pak je tu krev a „vnitřnosti“. Naturalistické zobrazení nemocí, nehod a často i velmi vážných zranění není sice ničím novým, ale je dobře, že se tvůrci rozhodli ukázat i tuto stránku práce lékařů. Upřednostňování emocí a milostných vztahů zdravotníků před realistickým zobrazením fyzické náročnosti jejich práce totiž zkresluje realitu zdravotnického prostředí.
A to je asi největší předností seriálu – že se nesnaží diváky klamat. Samozřejmě, stále se jedná o seriál, který si pohrává s populárními motivy a schématy. Bez zbytečného přikrášlování ukazuje útrapy práce lékařů, sester a to, co se stane, když se jejich práce podřídí ekonomickým tlakům. I když má Urgent své drobné problémy a občas působí chladně, stále je to solidní seriál s chytrým a potřebným nápadem.
