Asi se shodneme, že polská tvorba na Netflixu patří mezi nejkvalitnější. Vůbec prvním seriálem našich severních sousedů na této platformě byl již polozapomenutý seriál 1983, uvedený v roce 2018, který nabídnul fascinující a zároveň mrazivou vizi alternativního Polska za železnou oponou. První dvě epizody navíc natočila Agnieszka Holland. Jednou z vad na kráse zůstává, že se nikdy nedočkal druhé řady.
Seriál nás zavádí do roku 2003, ale ne do toho, který známe. V této verzi historie se v Polsku nikdy neuskutečnil pád komunismu. Dvě desetiletí před dějem seriálu došlo k sérii teroristických útoků, které zemi upevnily v pozici policejního státu. Komunistická strana stále drží moc, místo policie operuje milice a o osudu země rozhoduje strana, bezpečnostní složky a armáda.
Na první pohled se ale zdá, že se Polsku daří dobře. Ekonomika prosperuje, Varšava se pyšní rozsáhlou sítí metra a polské technologie slaví úspěchy – Poláci například používají dotykové mobily „Traszka“ dávno předtím, než se světu ukázal iPhone. Lidé jsou dobře oblečení, ulice čisté a univerzity i zdravotnictví mají dostatek financí. Jenže pod pozlátkem blahobytu se skrývá tvrdá realita totality. Stát masivně sleduje své občany a jakýkoliv projev nesouhlasu je tvrdě potlačován.
Čtěte také: Až moc kruté a brutální. Zahraniční kritika nedokáže docenit netflixovku z Divokého západu
1983 ale není sociální drama, nýbrž napínavý špionážní thriller. Po úvodním seznámení s prostředím a postavami se rozjíždí spletitá hra plná intrik a bojů o moc. Divák se brzy ztrácí v tom, kdo komu vlastně věří a jaké jsou skutečné motivace jednotlivých postav. Ústředním tématem jsou teroristické útoky z roku 1983 a jejich dopad na vývoj Polska. Některé postavy se snaží odhalit spiknutí, které za nimi stojí, jiné touží po pomstě.
V centru dění stojí dva protagonisté: Kajetan Skowron (Maciej Musiał), naivní student práv, který je zpočátku přesvědčen o správnosti stávajícího režimu, a Anatol Janów (Robert Więckiewicz), ostřílený policejní důstojník, který s režimem vnitřně nesouhlasí. Jejich cesty se protnou ve chvíli, kdy se Kajetan začne hlouběji zabývat okolnostmi smrti svého mentora a narazí na spiknutí, které sahá až do nejvyšších pater moci. Společně se pouštějí do nebezpečného vyšetřování v totalitním státě, kde je každý krok občana monitorován.
Jedním z nejzajímavějších prvků seriálu je zobrazení vietnamské komunity v Polsku. Ta zde nepředstavuje jen anonymní masu levné pracovní síly či imigrantů. Vedle běžných dělníků a přistěhovalců se objevují i podnikaví jedinci, kteří se v novém prostředí dokázali adaptovat a najít si své místo. Výraznou postavou je například strýček Bao Cho, byznysmen, který se navenek tváří neutrálně a pragmaticky, ale ve skutečnosti se orientuje v politických a ekonomických vztazích s neuvěřitelnou obratností a neváhá spolupracovat s kýmkoliv, kdo mu za jeho služby dobře zaplatí.
Ve Varšavě například existuje čtvrť zvaná Malý Saigon, která je vizuálně propracovaná a navozuje atmosféru cyberpunkových děl, například Blade Runnera. Její stísněné uličky, neony osvětlené noční scény a směsice asijských a východoevropských prvků vytvářejí jedinečnou a působivou atmosféru, která dotváří celkový dojem dystopického policejního státu. Po technické stránce seriálu nelze prakticky nic vytknout. Pokud jste ho tedy ještě neviděli, není nic jednoduššího, než si zapnout Netflix a věnovat mu svůj čas. Na Kinoboxu si vysloužil 69% hodnocení.
