
Po „rozpačitých“ Třech princeznách uvedla Česká televize na Boží hod slovenskou televizní pohádku Čarovné jablko. Její režisér Jakub Machala vyrůstal na československých pohádkách 90. let a je znát, že se k tomuto odkazu chtěl vrátit. Výsledkem je tradiční pohádka s klasickými motivy boje dobra se zlem, dospívání a hledání vlastní cesty, která však nepřináší mnoho originality a diváka spíše utvrzuje v pocitu, že už to všechno někde viděl.
Souboj dobra a zla v klasických kulisách
Příběh se točí okolo mladé léčitelky Hany (Viktória Jurištová), která má zdědit kouzelnou moc po své matce Zoře (Zuzana Kanócz). Hana se však více zajímá o svět lidí a po setkání s princem Albertem (Adam Joura), který se toulá převlečený za obyčejného člověka, odjíždí s ním na hrad. Do království se mezitím vrací zlá čarodějka Moriana (Kristína Turjanová) toužící po pomstě. K uskutečnění svých temných plánů neváhá využít ani svou dceru Dáhlii (Leona Skleničková).
Základní premisa pohádky je tedy klasická: souboj dobra a zla, láska, zrada a hledání sebe sama. Autoři se pokusili vnést do příběhu i hlubší myšlenky o dospívání, rodičovské lásce a různých modelech výchovy, což je chvályhodné. Pohádka sleduje osudy tří hlavních postav – Hany, Alberta a Dáhlie – a ukazuje, jak rozdílné výchovné styly ovlivňují jejich životy. Hana je omezována přehnanou ochranou matky, Albert se vyrovnává se ztrátou matky a Dáhlia trpí pod krutovládou zlé čarodějnice.
Čtěte také: Nejpříjemnější vánoční komedie posledních let? Ta o klukovi, který chce pod stromeček herní konzoli
Zdařilou stránkou pohádky je vykreslení vztahu mezi Hanou a Albertem. Tvůrcům se podařilo vytvořit uvěřitelný pár, jehož vztah se vyvíjí přirozeně a divák jim jejich city věří. Obě postavy spojuje ztráta rodiče a vášeň pro svůj obor – bylinkářství u Hany a technické vynálezy u Alberta. Bohužel, s příchodem záporné postavy a rozvinutím hlavní zápletky se vývoj obou hrdinů poněkud upozadí.
Co však pohádku sráží, je její celková předvídatelnost a absence originality. Klasické pohádkové motivy se střídají v ohraných kulisách lesů, hradů a vesniček. Vizuální stránka sice neurazí, ale ani nenadchne. Divák má neustále pocit, že už to všechno někde viděl. V tomto ohledu se Čarovné jablko bohužel nevymaňuje z průměru současné televizní pohádkové produkce.
Vítěz letošních Vánoc
Čarovné jablko se drží osvědčených pohádkových klišé a originalitou příliš neoplývá. Přesto se jedná o snesitelnou podívanou, která neurazí. V konfrontaci se Třemi princeznami však Čarovné jablko exceluje – a to především díky přesvědčivějším hereckým výkonům, lépe napsaným postavám, vizuálně příjemnějšímu zpracování a návratu k tradičnímu pohádkovému vyprávění. Z tohoto pohledu je Čarovné jablko jasným vítězem letošních Vánoc.
Očima Kinoboxu
Druhá vánoční pohádka se dočkala i vřelejšího přijetí u samotných diváků. Na Kinoboxu sklízí vesměs kladné ohlasy – uživatelé ji prozatím hodnotí na slušných 62 %. „Určitě lepší, než hlavní Vánoční pohádka Tři sestry,“ komentuje pohádku Pete69. „Scénář je dobrý, zpracování pokulhává a herecké výkony docela ujdou. Na Slovensku obsazují do pohádek kvalitnější herce než u nás a to je škoda, zejména pokud se ohlédneme o den zpět,“ dodává autor textu.