Film Pozemšťan (The Man from Earth) z roku 2007 je nízkorozpočtovým konverzačním sci-fi snímkem režiséra Richarda Schenkmana, který dokazuje, jak silný příběh může vzniknout s minimálními prostředky. Scénář k filmu napsal Jerome Bixby, známý autor sci-fi povídek, který se podílel na epizodách seriálů Zóna soumraku a Star Trek. Své poslední dílo dokončil těsně před smrtí v roce 1998 a věnoval ho svému synovi.
Hlavní postavou příběhu je uznávaný vysokoškolský profesor historie John Oldman, který se rozhodne nečekaně rezignovat na svůj post. Na rozlučkovém večírku, který se koná na odlehlé chatě, se svým nejbližším přátelům rozhodne vysvětlit skutečný důvod svého náhlého rozhodnutí. Jak však přátelům postupně odhaluje, příčina není vůbec prozaická. Oldman prohlašuje, že žije již čtrnáct tisíc let a každých deset let musí změnit působiště, aby se vyhnul odhalení. Přestože mu zprvu nikdo nevěří, následná intelektuální debata nabírá na intenzitě, když Oldmanova slova neztrácejí pevný základ – a vše, čemu jeho přátelé dosud věřili, začíná pomalu ztrácet pevné obrysy.
Když John na rozloučenou svolá své přátele, včetně biologa, archeologa, antropologa, psychiatra a odbornice na křesťanskou literaturu, rozběhne se mezi nimi fascinující debata. Zpočátku jeho přátelé berou příběh jako nevinný vtip, ale jak John odpovídá na jejich otázky a detailně popisuje historické události, kterých se údajně účastnil, začínají jeho přátelé vážně uvažovat o možnosti, že říká pravdu. Artefakty kolem něj, odpovídající různým historickým obdobím, přispívají k důvěryhodnosti jeho příběhu. Rozhovor se postupně přesouvá z historických faktů na duchovní otázky a vrcholí v momentě, kdy John naznačí, že historie náboženství může být výsledkem nepochopení či nadinterpretace událostí. Jeho vyprávění vede přátele k otázkám o víře a o lidské touze po absolutní pravdě.
Čtěte také: Feel-good senzace o nečekaném přátelství slaví 12 let od premiéry. Protiklady se stále přitahují
Pozemšťan je považován za intelektuální lahůdku. Diváky zavádí na místa, kde věda a víra nemají jasné hranice a kde se realita a fikce mohou prolínat. Bixbyho scénář je plný vědecky podložených odkazů a film věrohodně propojuje myšlenky o evoluci a historii s filozofickými úvahami. Přestože se film může jevit jako antiklerikální, jeho poselství je daleko hlubší – poukazuje na to, že základním znakem lidské existence je neustálé hledání odpovědí, ať už vědeckých či duchovních.
Před sedmi lety vzniklo pokračování s názvem The Man from Earth: Holocene. Přináší nový pohled na život Johna Oldmana, který se každou dekádu přesouvá, aby unikl odhalení. Dlouhověkost je pro něj spíše břemenem než výhodou a přináší mu samotu a izolaci. Tato věčná touha po blízkosti, kterou nemůže naplnit, dodává příběhu melancholický tón. Pokračování se však ani zdaleka nesetkalo s takovým úspěchem jako jeho o 10 let starší předchůdce.
