Tatér z Osvětimi je pravděpodobně jednou z největších letošních premiér SkyShowtime. Nový seriál natočený podle knižní předlohy Heather Morris je dalším příběhem odehrávajícím se během holocaustu, který má ukázat, že i v těch nejtemnějších dobách lze spatřit světlo a naděje nikdy neumírá. Prosvítá toto poselství i v seriálu?
Kniha Tatér z Osvětimi vyšla v roce 2018 a stala se bestsellerem. Přestože její autorce bylo vytýkáno mnoho faktických chyb, čtenáři se do příběhu o lásce odehrávající se uprostřed pekla vrhli po hlavě. Někdo by se dokonce mohl divit, proč jsme se seriálové adaptace dočkali až nyní, šest let po jejím uvedení na trh. Zdá se, že SkyShowtime má v rukou skutečný hit.
Čtěte také: Netflix má nový neodolatelný film. Příběh falešného zabijáka je inteligentní, ironický a skvěle zahraný
V roce 1942 v Osvětimi, nejhorším místě na světě, bojuje mladý slovenský Žid Lali Sokolov (Jonah Hauer-King), stejně jako všichni vězni, každý den o přežití. Jeho šance se výrazně zvýší, když je pověřen tetováním identifikačních čísel na ruce vězňů. Tak se seznámí s Gitou (Anna Próchniak), dívkou, do které se na první pohled zamiluje. A tak začíná příběh lásky proti všemu zlu, které je obklopuje.
Jak již bylo zmíněno, kniha se setkala s kritikou. Možná i proto tvůrci hned na začátku informují diváky, že jejich seriál je knihou pouze inspirován a zdaleka se nejedná o věrnou adaptaci. Přesto však reprodukuje některé chyby literární předlohy. Především je to seriál plný kontrastů. Na jedné straně se tvůrci seriálu nebojí ukázat hrůzy, které zažívají vězni tábora. Veškeré zlo tohoto místa je ukázáno nekompromisním způsobem, ale mísí se s milými až přeslazenými scénami s oběma hlavními hrdiny.
Téma rozkvětu lásky na takovém místě už bylo rozehráno na milion způsobů. Tatér z Osvětimi na tomto poli nijak nevybočuje, ale přesto dokáže diváka udržet přikovaného k obrazovce. Ačkoli je tento mix milostného příběhu a hororu o holocaustu naprosto neoriginální, má v sobě něco, od čeho je těžké se odtrhnout. Obrovskou zásluhu na tom má Harvey Keitel. Scény, v nichž tento fenomenální herec vystupuje, tvoří rámec celého příběhu. A tento dojem se jen umocní, když nám seriál naservíruje záblesky rozhovorů se skutečným Sokolovem.
Samozřejmě, že Tatér z Osvětimi není dokonalý seriál. Lze mu vytknout určitou předvídatelnost děje, zejména v druhé polovině série. Některé zápletky jsou ukončeny příliš rychle, jiné trvají příliš dlouho. Výhrady lze mít i ke způsobu vykreslení některých postav, zejména esesáků, kteří občas působí příliš karikaturně.
Seriál rozhodně stojí za zhlédnutí. Je nejen poctou obětem holocaustu, ale také varováním před nenávistí, fanatismem a všemi formami totalitarismu. Je to příběh o tom, že i v těch nejtemnějších dobách lze najít záblesk naděje, že láska a solidarita mohou zvítězit nad zlem.
Tatér z Osvětimi také připomíná, jak důležité je uchovat památku na minulost, aby se podobná tragédie už nikdy neopakovala, což při pohledu na současnou geopolitickou situaci ve světě a probíhající konflikty nabývá zvláštního významu a stává se varováním, které nemůžeme ignorovat. Tatér z Osvětimi je také lekcí z dějepisu, která by měla oslovit široké publikum, zejména mladou generaci, aby každý věděl, na čem v životě skutečně záleží.
Na SkyShowtime od 7. června.
