Nejlepší kyberpunkové filmy od uvedení Blade Runnera

Přečtěte si

10 filmů, které Netflix právě přidal do nabídky, aniž byste to věděli

V přehledu novinek na tento týden to vypadalo, že si Netflix vystačí s vlastní originální tvorbou. Služba nakonec překvapila...

20 nejočekávanějších prosincových filmů a seriálů na online službách

Prosinec nebude ve znamení pouze velkých premiér na Netflixu, případně na HBO, výborné filmy totiž přichází z kin na...

5 dokumentů o životě božského Diega Maradony

Před měsícem oslavil 60 let, dnes jeho život vyhasl. Diego Maradona, jeden z nejlepších fotbalistů všech dob, zemřel jen...

Autor

Jan Barvíř
zakladatel magazínu

Těžko si představit, jak by vypadaly dnešní kyberpunkové filmy bez původního Blade Runnera. A jestli by se vůbec těšily takové oblibě.

Kyberpunk je subžánr science fiction, který je zasazen do futuristického prostředí a je charakteristický kombinací společenské spodiny a pokročilé technologie.

Mezi nejočekávanější kyberpunkové filmy momentálně patří Neuromancer od Tima Millera (Deadpool) nebo dosud nepojmenovaný snímek Riana Johnsona (Looper).

Alita: Bojový Anděl

Zdroj: 20th Century Fox

Alita je stvoření z dob temna a beznaděje. Při pátrání po nepoužívaných částech kyborgů jí nalezne doktor Ido. Alita si nevzpomíná kdo je, ani odkud přišla. Ale doktor Ido přesně ví, s kým má tu čest. Alita je bojový anděl, který dokáže světu pomoci přerušit éru smrti a destrukce, kterou zde započal Tiphares. Ačkoli to zpočátku (hlavně kvůli zvětšeným očím hlavní hrdinky) vypadalo všelijak, snímek je přinejmenším slušně odsýpající, osudovou podívanou s pořádně říznou akcí. Což je vlastně vše, co od komiksové adaptace očekáváme. Každá další přidaná hodnota se pak jedině vítá. Obzvláště po neslaném nemastném Ghost in the Shell.

Blade Runner

Zdroj: Warner Bros.

Původní film podle oblíbené knižní předlohy spisovatele Philipa K. Dicka natočil legendární režisér Ridley Scott, stojící krom tohoto počinu mimo jiné i kupříkladu za Vetřelcem, či Gladiátorem. Snímek jako takový znamenal menší revoluci žánru. A nejen tím, že se mu podařilo poutavě a přilnavě skloubit spojení vědecké fantastiky a takřka noirového způsobu vyprávění (což samo o sobě nezní jako funkční nápad). Blade Runner byl jedinečný i ústředními myšlenkami a velmi pozvolným tempem, kladoucím nicméně důraz na každý detail, který se v závěru může ukázat mnohem zásadnějším, než by se na první pohled mohlo zdát. (Tomáš Lesk)

Dredd

Zdroj: Lionsgate

Komiksová adaptace s Karlem Urbanem v roli drsného, leč spravedlivého soudce Dredda nedostala takové zásluhy, jaké by si zasloužila. Mega City je jedinou oázou přeživších ve světě zamořeném smrtelnými toxickými látkami. Žije v něm 800 milionů lidí a s takovým množstvím obyvatel musela vláda dojít k razantnějšímu opatření. O klid se starají takzvaní Soudci. Ti soudí, vynáší a rovnou provádějí rozsudky v terénu. Netřeba připomínat, že jejich rozsudky mají pro kriminálníky mnohdy fatální důsledky. Dredd nabídl extrémní příklad společnosti, která je dohnaná ke krajním řešením, aby nezanikla. Skvělá akce, drsnost na každém kroku a oku lahodící přestřelky. (Daniel Birgus)

Elysium

Zdroj: TriStar Pictures

Elysium je skvělý sci-fi film, nebojí se nadhodit téma a to rozvinout do akčního blockbusteru se skvělým vizuálem, dobrými herci a soundtrackem, který však mohl být vynalézavější. Špinavé a krvavé vyprávění plné zvratů za nastolením finální rovnosti je skvělé téma, Neill Blomkamp opět skóruje. Tentokrát to však není tak bombastické a nečekané jako District 9, najdou se i scenáristické nedostatky a také ne každému sedne fakt, že se to vizuálně a prostředím neliší od zmíněného D9. Ale musí se ocenit i fakt, že je to konečně po dlouhé době skvělé a jiné sci-fi. A že není 3D. (Yoda)

eXistenZ

Zdroj: Momentum Pictures

Jedna z nejlepších programátorek počítačových her Allegra Geller testuje novou hru ve virtuální realitě. Na začátku je napadena fanatickým zabijákem, který používá podivnou organickou zbraň. S pomocí přítele Teda se jí podaří uniknout a ten s ní zůstává jako její ochránce. Přistroj, ve kterém je uložena jediná verze programu eXistenZ je poškozen a tak Allegra přesvědčuje Teda, aby si nechal zavést port přímo do svého vlastního těla a mohli tak pokračovat ve hře. Události směřují k rozhodujícímu souboji, ve kterém se dvojice dostává do podivného nebezpečí a již není schopna rozpoznat, kde je hranice mezi skutečností a virtuální realitou.

Ex Machina

Zdroj: Universal Pictures

Kéž by takových filmů bylo více. Film s pointou, s precizní filmařinou, který není přesycen emocemi. Nabízí se srovnání s Interstellarem, ne kvůli žánru, ale kvůli formě. A pokud bychom měli soudného diváka nezaslepeného kultem Nolanovy osobnosti, Interstellar by prohrál. Neboť Ex Machina, navzdory odstupu a chladnému vyznění, působí méně vyumělkovaně, netlačí tak na emoce a drží s divákem místo toho, aby ho mermomocí chtěla přechytračit. A zároveň si zachovává inteligentní úroveň. Oba filmy jsou dobré, ale Ex Machina je lepší. Malý film, který je větší než ten velký. Masy to asi neuvidí. Vy však nemusíte být součástí mas a jděte se na něj podívat. A já doufám, že se Alex Garland jednou rozhodne natočit horor. (Juraj Búry)

Gattaca

Zdroj: Columbia/Sony

Vydejte se s dnes již klasickým snímkem do daleké budoucnosti, do orwellovského světa s kastovním systémem, kdy úspěch a vlastně celý život člověka udávají jeho genetické předpoklady. Úspěšní lidé se nicméně již nerodí normálně, ale v laboratořích firmy Gattaca, jejíž název je odvozen od čtyř dusíkatých bází DNA, tedy guaninu, adeninu, cytosinu a thyminu. A právě úpravy DNA předurčují tyto jedince k výjimečnosti a prosperitě. Kdo se narodil přirozeně, tak jako hlavní hrdina Vincent, má prostě smůlu. Vincent se ale rozhodne lstí změnit zaběhnutý řád světa a jít si za svým snem stát se astronautem. Cesta to ale nebude bezpečná, ani snadná…

Ghost in the Shell

Zdroj: Paramount Pictures

Major (Scarlett Johansson) je velitelkou Sekce 9, speciální policejní jednotky, která bojuje proti těm nejhorším kyberzločinům. Jelikož jsem byla takřka nepolíbená originální mangou i anime, film předčil má očekávání. Přestože byl děj vcelku předvídatelný (ty americké happyendy že jo), snímek je svižný, a ani vám nepřijde, že v kině sedíte hodinu a půl. Ubrala bych na sentimentálních scénách ohledně Majořiny minulosti, ale nejednalo se o přešlap, který by mi nějak zkazil dojem z filmu. Ačkoliv Matrix Ghost in the Shell nepředčí ani zdaleka, jeho návštěvou (nejlépe v 3D) rozhodně nic nezkazíte! (Lenka Hrůzová)

Looper

Zdroj: TriStar Pictures

Snímek, ve kterém si hlavní role v podobě starší a mladší verze téže postavy zahráli Bruce Willis a Joseph Gordon-Levitt. Titulní postava se živí jako Looper, nájemný zabiják, lišící se od toho klasického tím, že jeho klienti pochází z budoucnosti. Jak se zachová hlavní hrdina, žijící si do té chvíle bezstarostným životem, když se mu před hlavní octne jeho starší já? Zabije sám sebe v budoucnosti? To se dozvíte ve výtečném akčním sci fi od Riana Johnsona, momentálně milovaného a nenáviděného tvůrce osmé epizody Star Wars. (Tomáš Lesk)

Matrix

Zdroj: Warner Bros.

Další ohromný kult, který se nesmazatelně zapsal do historie filmu a ovlivnil bezpočet diváků. Matrix sourozenců Wachowských se mimo jiné značně inspiroval v manze Ghost in the Shell a ji adaptujících anime filmech, nicméně nebál se zajít ještě dál. Byla nám tak představena vize světa, ve kterém je vše vůkol pouze počítačem vytvořená simulace Matrix, na kterou jsme všichni napojeni, zatímco doopravdy je celé lidstvo používáno jako zdroj energie pro robotická stvoření vládnoucí skutečné realitě. Čelí jim jen pouhá hrstka vzbouřenců, jež dokázala překročit hranice programu. Jejich jedinou nadějí je příchod „vyvoleného“. Výtečný a překvapivě i nesmírně hluboký film je opravdovou perlou a je jen škoda, že jeho dvě pokračování (byť i ta stála za to a stále jde o kvalitní snímky) byla příběhově slabší a ve snaze předchůdce překonat se spíše zamotala sama do sebe. (Tomáš Lesk)

Minority Report

Zdroj: 20th Century Fox

Trikově nabušený a dějově velmi vydatný sci-fi majstrštyk, který bohužel po absolvování oné vidiny z budoucnosti ztrácí dech a na poslední půl hodinu i drajv. Ona natahována část filmu je co do příběhu velmi košatá a dává najevo poslední nezodpovězené otázky. Spielberg však, dalo by se říct, zase skóruje a ta smršť dobrých nápadů v první půlce filmu vyzdvihuje MR zase někam výš, k nejlepším sci-fi tohoto století. Cruise je příjemným překvapením, Farrell je vynikající a Stormare jako vždy zahrál nejvýraznější vedlejší postavu; no a pavoučci jsou zlatým hřebem. (Radek Neuman)

Robocop

Zdroj: Orion Pictures

Poctivý policajt se ve futuristickém Detroitu dlouho neudrží. Policejní korupce a ozbrojené gangy pravidelně stojí strážce zákona život, nebo aspoň většinu použitelné tkáně. To druhé se stalo Murphymu, kterému při potyčce s gangstery zůstalo jen pár orgánů, mozek, obličej a jedna ruka. To není zrovna slibná prognóza. Naštěstí je zařazen do zkušebního vládního programu, jehož cílem je propojit nejmodernější kybernetiku s policejní složkou. Z Murphyho se tak stává RoboCop, nezničitelný muž-stroj, který se stává jedinou zárukou pořádku v chaotickém městě. Než se ale dostane ke sladké odplatě za vlastní smrt, má před sebou větší problém – jeho mozek totiž podléhá naprogramování a kontrole systémem stejně, jako jeho nové tělo. (Filip Šula)

Ready Player One: Hra začíná

Zdroj: Warner Bros.

Spielbergova volná adaptace slavného románu je sice trochu utrpení pro fanoušky počítačových her, ale zato pastvou pro oči filmového geeka. Citace motivů, postav nebo celých scén různých filmových děl je skvělé ozvláštnění, které zároveň vyjadřuje lásku k filmu a popkultuře jako takové. Zároveň je film vyprávěný přes identifikaci hlavní postavy s jinou postavou, takže hlavní příběh postupuje vpřed, jak se nám odhaluje příběh podivínského miliardáře a génia, jenž celý virtuální svět vymyslel. Vztah mezi oběma liniemi se dokonale doplňuje. Hlavní hrdina postupuje hrou díky své popkulturní znalosti, zatímco tajemný tvůrce odráží v popkulturních odkazech klíčové momenty svého života. Pro obě postavy je tak hra především vyrovnávání se s vlastním životem, což je interpretované přes milované hry a filmy. Filmové fandovství v kostce. (Filip Šula)

Smrtihlav

Zdroj: New Line Cinema

Hlavní hrdina John Murdock se probudí ve vaně v neznámém hotelu. Netuší, jak se tam dostal, neví, proč na podlaze leží zohavené ženské tělo. Nevzpomíná si vůbec na nic. Zoufale se snaží posbírat střípky své minulosti, ale nemá se čeho chytit. Na pouti špinavými uličkami potkává podivínského doktora Schrebera i krásnou zpěvačku Emmu, která tvrdí, že je jeho žena. V patách má kromě policie vedené inspektorem Bumsteadem i mrtvolně bledá stvoření, starobylou vymírající rasu, jež dokáže vyladit realitu. Tedy implantovat každý den nové vzpomínky všem ve městě a přestavět jednotlivé ulice a domy. Jen John je vůči jejich vlivu imunní…

Terminátor

Zdroj: Orion Pictures

Pod taktovkou Jamese Camerona vznikla ponurá vize budoucnosti, kde jsou lidé na pokraji vymření po tuhém boji s mocným Skynetem. Poslední zbytky rezistence vedené hrdinným Johnem Connorem však stále robotickým nepřátelům pořádně zatápí. Do minulosti je tak vyslaný plechový zabiják v lidské kůži, který má jediný úkol – zabít Johnovu matku Sarah a zabránit tak existenci Johna. Arnold Schwarzenegger v roli drsného robota, který si jde tvrdě za svým a cestou nechává desítky mrtvol. Na svou dobu revoluční triky, vtahující atmosféra a barvité universum s přitažlivou, leč znepokojivou apokalyptickou vizí. (Daniel Birgus)

Total Recall

Zdroj: TriStar Pictures

Původní, samozřejmě… Remake z roku 2012 byl přinejlepším průměrné akční sci-fi. Původní film režiséra Paula Verhoevena s Arnoldem Schwarzeneggerem v hlavní roli byl ale něčím víc. Těžko říci zda to bylo humorným nadhledem, maskami, celkovým zasazením (kolonizovaný Mars v budoucnosti), či zápletkou, která i tak trochu parodovala špionské akční filmy. Na svou dobu snímek obsahoval výborné triky (dostal za ně ostatně Oscara), masky a slušnou nálož gore. A to se vždycky počítá. Když se to všechno sečte dohromady, dostaneme odsýpající kultovní sci-fi, které by neměl vynechat žádný fanoušek žánru. Tohle je prostě nahláškovaná akční jízda s myšlenkovým přesahem, jež i dnes má stále co nabídnout… (Tomáš Lesk)

Tron

Zdroj: Warner Bros.

Snímek TRON byl v době svého vzniku vpravdě převratný, experimentoval s neprobádanou počítačovou animací a nevídanými vizuálními efekty, které okořenily skvělé akční scény. Flynn (Jeff Bridges) je počítačový expert, který se živí tvorbou her. Soustavně se ale také nabourává do počítačové sítě firmy Encom a snaží se z ní získat důvěrnou informaci. To se ale nelíbí hlavnímu programu, který se rozhodne přenést Flynna do svého království, elektronické civilizace, plné nástrah. Flynn se teď musí probojovat přes počítačové hry a pokusit se zneškodnit neovladatelný a nebezpečný hlavní ovládací program. Jeho jedinou nadějí je odvážný a věrný program Tron, který jako jediný je schopen mocného nepřítele porazit.

Upgrade

Zdroj: Madman Entertainment

Kdyby snad měl někdy přijít remake prvního Terminátora, měli by na něm pracovat tvůrci Upgrade. Kyberpunkový thriller vypadá jako jednoduchý akční film o pomstě, s jasně vymezenými stranami, říznou akcí a zdáním, že svět plný čipů v hlavě a střelných zbraní zabudovaných přímo v ruce je především atrakce. Pod tím vším se skrývá mrazivý horor o tom, jak postupně necháváme technologii ovládat naše životy a odevzdáváme vlastní vůli výměnou za pohodlí.

Videodrom

Zdroj: The Criterion Collection

Brutální vizuální sonda do problematiky vlivu médií na člověka. Násilí, obsese, sex, halucinace, sebezničení. Hledání smyslu. Políček do tváře realitě. Kontroverzní bezskrupulózní ředitel kabelové televize je fascinován vysíláním čehokoli perverzního. Ovšem jen do doby, než se falešná realita začne obracet proti němu samému. Vizuálně bohatý Videodrom provokuje k přemýšlení svými úvahami nad vzájemným prostoupením veřejné a osobní zkušenosti. Exkurze do říše bizarnosti, halucinací i přímočaré symboliky. Ze stokrát opakované teze, že vliv médií na lidskou duši má zhoubný charakter, dokáže vyrobit šokující výpravu po lidské mysli požírané vlastními zhoubnými nádory. I v sestříhané podobě jde o jeden z nejvýstřednějších a nejneobvyklejších snímků vzniklých v období nezávislého filmu 80. let na půdě Hollywoodu. Zavřete oči, přicházím! (Visions of Light)

Zvláštní dny

Zdroj: 20th Century Fox

Do konce druhého tisíciletí zbývá jen pár desítek hodin. Násilná smrt černošského politického aktivisty vyhrocuje už tak bouřlivou situaci na ulicích plných drog a zločinu. Bývalý policista Nero (Ralph Fiennes), který se živí prodejem nelegálních „mozkových“ klipů, navozujících lidem naprosto autentické prožitky, se zaplétá do komplikovaného pátrání po sadistickém vrahovi…

2 KOMENTÁŘE

  1. mám ten pocit že Amerika žije akurát v tých Strange Days–znova príklad ako vie film predvídať budúcnosť? aj keď nie je Silvester

  2. Titulok: „Nejlepší kyberpunkové filmy od uvedení Blade Runnera“ a dáte tam blade runnera, plus z hľadiska definície žánru tam nemá, čo robiť Terminátor, Smrtihlav, Snowpiercer.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Čtěte také