Dolby Atmos: Proč je prostorový zvuk nejlepší

Přečtěte si

Recenze: 1917 jako filmová událost Sama Mendese

Nový film Sama Mendese ještě před svou premiérou v našich kinech stihl posbírat spoustu cenných sošek a nadšených ohlasů....

The French Dispatch: Novinka od Wese Andersona se představuje

Jedinečný, snadno rozpoznatelný a těžko zapomenutelný. Tak by se dal definovat Wes Anderson - režisér, který bezesporu utvořil cosi...

Recenze: Modelář – Film Petra Zelenky a jeho přátel provokuje řadu složitých otázek

Petr Zelenka je rozhodně jméno, které v našich končinách rezonuje. Tvůrce s osobitým stylem a působivou filmografií scenáristickou i...

Autor

Tomáš Lesk
Tomáš Lesk
Jsem pisálek, snílek, knižní a filmový skoro-všežrout se slabostí pro tvorbu Quentina Tarantina, mimo jiné pak pro seriál Doctor Who. Mám zarytou nenávist vůči béčkovým slasherům a špatně použité třaslavé kameře. Ve volném čase píšu o filmech, komiksech a knihách, čtu a zírám.

Nejen 3D a 4DX poskytují naprosto pohlcující filmový zážitek. Zmíněné technologie nemusí vyhovovat každému. Co však je na kinech krom širokoúhlého a vskutku velkého plátna na němž obrazy sledujeme naprosto zásadní, je jedinečný zvuk. Právě ten totiž může znamenat rozdíl mezi jedinečným filmovým zážitkem, kdy si kvalitní snímek dokonale vychutnáte, a zklamáním z příliš hlasitého či tichého šumu. A právě Dolby Atmos je zárukou kvality.

Jedná se o revoluční prostorové ozvučení, které je ještě stále relativně nové a zároveň značně prověřené a zatím nepřekonané. Jeho autorem je společnost Dolby Laboratories. Tu založil už v roce 1965 Ray Dolby, jehož jméno společnost nese. Stojí za zmínku, že tato firma, která je za vznikem této technologie nevyrábí konkrétní zařízení, jen poskytuje licenci k užívání svého produktu – technologie. Poprvé byla použito v roce 2012 u výborného animovaného filmu Rebelka od vizionářského studia Pixar. V tomto formátu jsou ovšem nahrávána i hudební alba. Vůbec první v byla deska Prometheus, Symphonia Ignis Divinus vydaná v prosinci 2016 skupinou Luca Turilli’s Rhapsody.

Postupně se tak stal Atmos nástupcem Dolby Digital. Na rozdíl od svého mladšího příbuzného neužívá předem definované zvukové kanály, ale je pouze jedním datovým proudem, který následně rozdělí až dekodér podle konkrétní konfigurace a prostoru. Což umožňuje právě přiléhavější, takřka na míru šité ozvučení v jakémkoli sále. Proto je nazýván prostorovým zvukem a o jeho přínosu se hovoří jako o naprosté revoluci v ozvučení filmů. Po převaze v kinech běžných se pomalu propracovává i do kin domácích.

Díky zmíněnému dekodéru není signál dělen na separátní kanály. To má za výsledek mnohem realističtější finální zvuk. Ke standardní sestavě se ještě dnes přidávají zvláštní malé, tzv. atmosférické reproduktory, které mohou být umístěny v různých částech místnosti – jejich účelem je to, že každý zní jinak a díky tomu jejich souznění dává dohromady skutečně realistický a pohlcující zvuk.

Typickým zástupcem sítě, kde je tato technologie, jejíž logo vidíte prakticky u každého kina, užívána, je tuzemské Cinema City, kde si můžete Dolby Atmos vychutnat v plném, uchu lahodícím znění.

(zdroje: Wikipedia, alza.cz)

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Čtěte také