Slavný spisovatel hororů se dost možná konečně dočká zajímavého a dobrého filmu.
Tvorba H. P. Lovecrafta patří k těm nejobtížněji zfilmovatelným. Nejde v nich ani tak o napínavé situace nebo hrůzné výjevy. Pojímají o rozpadu lidské duše tváří v tvář něčemu, co lidské chápání dalece přesahuje svou velikostí i odporností. To ve filmu není jednoduché uchopit a tak se filmaři při adaptování Lovecraftových děl často uchylují k tradičnějším hororovým prvkům, které látce ve výsledku příliš neprospívají.
Jednou z takových předloh je povídka Barva z kosmu, jež je nyní paradoxně zfilmována potřetí. Hrůzný příběh začíná pádem meteoritu do venkovské oblasti. Z útvaru uniká toxická látka divné barvy, která infikuje nejbližší rodinu a pomalu rozkládá jak jejich organismus, tak jejich mysl. Povídka je vyprávěna z pohledu přítele titulní rodiny, jenž bezmocně sleduje, jak jeho přátelé pomalu propadají šílenství i fyzické zkáze.
Film oproti tomu sleduje pouze titulní rodinu, která postupně zažívá různé halucinace a podivné stavy. Snímek režíruje Richard Stanley, jehož filmy nejsou vždycky úplně dobré, zato bývají vizuálně krásné, zejména díky snové atmosféře, kterou se vyznačují. Platí to pro jeho sci-fi thriller Hardware i surrealistický horor Dust Devil. A podle traileru to bude nejspíš platit i pro Color out of Space. Psychedelické sekvence doprovázené jedovatě fialovým oparem vypadají jako oživlá noční můra, před níž nejde utéct, a postavy oscilují mezi znepokojením a čirým šílenstvím. Poloha jako stvořená pro Nicholase Cage, hrajícího otce rodiny. Ten ale v upoutávce působí v rámci možností civilně,a vzácně jej nevidíme přehrávat. Tohle nebude Cageova obvyklá hysterická one man show, ale barvité psychologické peklo.
