Není překvapením, že události, které se zapsaly do historie a paměti lidí, si opakovaně získávají pozornost i prostřednictvím stříbrného plátna. Jednou z nich je právě Operace Entebbe pořádaná izraelskou vládou. Riskantní záchrana rukojmí se dočkala již svého čtvrtého zpracování. Hlavní role byly svěřeny převážně známým anglosaským hercům, což má nejspíš přiblížit tématiku izraelsko-palestinského konfliktu širšímu publiku. Nabízí však nová rekonstrukce avizovanou formou politického thrilleru něco nového?
Wilfried Böse (Daniel Brühl) společně s Brigitte Kuhlmann (Rosamund Pike) procházejí 27. června 1976 kolem ochranky athénského letiště a bez problémů se dostávají do letadla Air France, jenž letí z Tel Avivu do Paříže. Dvojice předstírající pár sice působí nervózním dojmem, ale nebudí pozornost do okamžiku, než se těstě po vzletu násilím zmocní letounu společně s dvěma komplici z Lidové fronty pro osvobození Palestiny. Piloti letoun pod tlakem únosců odklání do Ugandy, kde má začít vyjednávání o výměně rukojmích za několik desítek Palestinců odsouzených za terorismus. Böse a Kuhlmann odmítají autonomii židovského státu Izrael, a únosem chtějí mimo jiné vyjednat i lepší podmínky pro Palestince.
Izraelský premiér Jicchak Rabin (Lior Ashkenazi) je v patové situaci, kdy na něj z jedné strany tlačí veřejnost, aby Palestince propustil a z druhé na něj naléhá ministr obrany Šimon Perez (Eddie Marsan), že Izrael s teroristy nevyjednává. Segregace židovských pasažérů je citlivým tématem, které mimo jiné Rabina vede ke změně taktiky. K Perezově nevoli přistoupí na vyjednávání, čímž získá navíc 72 hodin, a dokonce jsou propuštěni všichni nežidovští rukojmí. Izraelská vláda se však ve skutečnosti nechystá vyhovět požadavkům teroristů, ale rozhodne se nasadit armádu do cizího prostředí a zachránit své občany sama. Sebemenší nezdar by tak mohl připravit o život více než sto izraelských civilistů a zhruba dvě stovky vojáků, nemluvě o pravděpodobném nárůstu dalších teroristických činů ze strany Palestinců.
Protože se Operace Entebbe zaobírá akcí, o níž všichni vědí, jak dopadne, bylo pro brazilského režiséra Josého Padilhu stěžejní přijít s nějakou inovací. „Vyprávění“ příběhu je pojímáno střídavě z pohledu Böseho, Kuhlman, Rabina a Pereze. To by nebylo nijak atypické, pokud by kromě nich nedostaly prostor ještě další, z hlediska dějové linky nepříliš důležité postavy, které zbytečně tříští divákovu pozornost. Nic by se nestalo, kdyby byl ze scénáře vypuštěn příběh řadového vojáka nebo jeho taneční partnerky, jejíž vystoupení ve skupině Batsheva pravidelně narušovalo celistvost filmu. Za opodstatněné jej lze označit snad až v samotném závěru, ale troufám si říct, že jej šlo vyřadit zcela. Skladba Echad mi Yodea, která podkreslovala vypjatost závěrečné osvobozovací mise by naprosto zastala potřebnou roli i bez tanečníků.
Za nepříliš šťastný krok by se dal označit i excesivní prostor, jaký byl poskytnut oběma německým radikálům z Revoluční buňky na úkor hlubšího přiblížení jednání členů izraelské vlády. Daniel Brühl sice dokázal roli Böseho, který nebyl ve filmu vykreslen jako terorista v pravém slova smyslu, zahrát obstojně, ale vzhledem k tomu, že ve skutečnosti se nejednalo o nejdůležitější osobnost oněch sedmi dní v Entebbe, je chyba, že si divák snáze vypěstuje sympatie k postavě teroristy, než aby si byl schopen vytvořit komplexní názor na pozadí izraelsko-palestinských vztahů. Padilhovi se taky společně se scénáristou Gregory Burkem povedlo (záměrně nebo omylem) vykreslit Palestince jako ty špatné, Izraelce jako hrdiny, což je vzhledem k historicky problematickému vztahu obou národů značně zlehčené. No a Böseho s Kuhlman lze v tomto podání v podstatě vnímat jako okej postavy, protože o misi pochybovali a nikomu neubližovali.
I když nebylo Lioru Ashkenazimu a Eddiemu Marsanovi věnováno až tolik času, oba své role ztvárnili výborně. Nepochopitelně opomíjenou se ve filmu stala postava velitele elitní jednotky Jonathana Netanjahua, bratra izraelského premiéra Benjamina, který je mezi Židy vnímán jako velmi silná osobnost. Pokud však divák nezná politickou situaci Izraele, velice snadno tohoto vojáka přehlédne a prozře až na konci filmu, kdy je Jonathan v pár větách popsán coby hrdina a sourozenec premiéra.
Verdikt:
Filmu škodí prioritizace únosců na úkor jiných postav. Proto některé scény působí zbytečně zdlouhavě, zatímco samotná příprava záchranné mise a útok na ugandské letiště, kdy je děj zajímavý a akční, se scvrkne do zhruba patnácti minut. Čtvrtá interpretace událostí z Entebbe se pravděpodobně nestane blockbusterem nejen kvůli svému tématu, ale také proto, že dostatečně nesplňuje, co slíbila. Padilhův snímek balancuje na hraně mezi dokumentem, dramatem a pár minutami thrilleru, a je proto spíš určen pro menšinového diváka s určitou znalostí pozadí izraelsko-palestinských vztahů.
Operace Entebbe / 7 Days in Entebbe
Trailer
USA / Velká Británie, 107 min
Krimi / Drama / Thriller
Režie: José Padilha
Scénář: Gregory Burke
Kamera: Lula Carvalho
Hrají: Daniel Brühl, Rosamund Pike, Eddie Marsan, Ben Schnetzer, Denis Ménochet, Mark Ivanir, Andrea Deck, Lior Ashkenazi a další