Recenze: Nit z přízraků (2018) – Drama o temnějších vrstvách lásky

Přečtěte si

Autor

Tomáš Lesk
Tomáš Lesk
Jsem pisálek, snílek, knižní a filmový skoro-všežrout se slabostí pro tvorbu Quentina Tarantina, mimo jiné pak pro seriál Doctor Who. Mám zarytou nenávist vůči béčkovým slasherům a špatně použité třaslavé kameře. Ve volném čase píšu o filmech, komiksech a knihách, čtu a zírám.

Do kin vstupuje nejnovější film režiséra a scénáristy Paula Thomase Andersona. Jedná se o jeho druhou spolupráci s trojnásobným držitelem Oscara; hereckou hvězdou Danielem Day-Lewisem. Ten v létě uvedl, že končí s hereckou kariérou. Nit z přízraků tak bude pro šedesátiletého Day-Lewise dost možná úplně posledním filmovým projektem. Vzhledem k tomu, jaké duševní a fyzické úsilí spojené s důkladnou přípravou herec, známý jako vyznavač Stanislavského metody herecké práce každé roli věnuje, se ostatně není čemu divit. Stojí tedy Nit z přízraků za to?

Co vnímám jako největší problém tohoto snímku, je fakt, že trailery evokují něco trošku odlišného od toho, co film nakonec poskytne. Tím je nesmírně povedené vztahové drama. V upoutávkách zmiňovaná „kletba,“ kterou se hlavní hrdina cítí být stižen, tu figuruje snad jako zmínka v jednom či dvou dialozích a není jí přikládán žádný větší důraz. Mnohem více zde jde o vztah dvou individuálně založených lidí, který je v samém jádru, jak se postupem času ukáže, tak trochu zkažený. Ačkoli na první pohled jde zdánlivě o „hlubokou“ červenou knihovnu pro intelektuálněji zaměřené publikum. Ve skutečnosti jde ale mnohem o víc. Nesetkáte se s přílišným sentimentem a kýčem, ale uhlazenou komorností, která si na nic nehraje a přece dokáže uchvátit.

Nejen díky výborným hereckým výkonům. Nit z přízraků vás rozesměje, stejně jako v druhé polovině, kdy se postupně rozvíjí pravá, temná podstava vztahu obou ústředních postav, i šokuje. Přičteme-li k tomu ještě lehkost a svěžest, s jakou je citlivě uchopený, dvě hodiny dlouhý snímek natočen, není možné se ubránit pochvale. Ačkoli se nejednalo tak úplně o můj šálek čaje, musím říci, že pokud bych si měl k opakovanému zhlédnutí vybrat film, který zapadá, byť jen rámcově do settingu romantického dramatu, bude to Nit z přízraků. Má totiž svěží a nevšední feeling. Nebojí se navíc jít až na samotnou, takřka tabuizovanou dřeň partnerských vztahů, kdy mnohdy dochází krom vzájemné lásky a počáteční zamilovanosti i ke konfliktům a určité nenávisti.

Svůj podíl na atmosféře počinu bezesporu nesou kulisy poválečných let v Londýně, i smetánka, která módní salón hlavního hrdiny navštěvuje. Lewis totiž ztvárnil postavu jménem Reynolds Woodcock. Woodcock je zapřísáhlý starý mládenec, přední krejčí a geniální módní návrhář největších dam té doby. Je též egoistický, nesmírně zásadový a puntičkářský detailista, tudíž je jen logické, že ve vztahu s ním vydrží delší dobu jen málokdo. Jedinou blízkou osobou mu je jeho sestra (Lesley Manville), která je pro něj osobou ze všech nejbližší a pomáhá mu v práci jako osobní asistentka. To se však změní osudového dne, kdy se potká se svou životní láskou a zároveň zhoubou. Je jí stydlivá servírka Alma (Vicky Krieps). Zdání však klame a Alma po pár hádkách a konfliktech postupně zjišťuje, že udržet si pozornost emocionálně nestálého Reynoldse, který je na prvním místě plně oddán své práci, nebude nejsnazší. Když ale nakonec odhalí jeho přílišnou náklonnost k zemřelé matce, najde tak i pečlivě skrývanou slabinu za jinak velmi tvrdým zevnějškem a s typicky ženskou vynalézavostí ji využije ve svůj prospěch.

Trochu extrémně Nit z přízraků poukazuje, že žádný vztah není ideální a že pokud nalezneme cesty a způsoby, jak jej zharmonizovat, máme se jich držet, ať jsou jakékoli.  Také poukazuje na to, co jsme zaslepeni láskou k tomu druhému schopni udělat, abychom si doslova vynutili její opětování. A že kolikrát věnujeme onen nejhlubší cit někomu, o kom si ani plně neuvědomujeme, co je doopravdy ve skrytu duše zač. Díky celkové realističnosti charakterů a prostředí, do nějž je film zasazen si pak divák říká, zda je ústřední dvojice zcela fiktivní, nebo vykreslená na základě skutečných postav. S tím, jak přesvědčivé to celé je, bych se jistě ani příliš nedivil, kdyby ano. Z celého počinu přímo čiší nesmírná pečlivost a cit, s jakým byly vybírány lokace pro natáčení. Ty se ruku v ruce s příjemnou hudbou podílejí na velmi podmanivém celkovém vyznění.

Verdikt

Nit z přízraků je výborným a nápaditým romantickým dramatem, které krom dobovosti a kouzelné atmosféry spolu s pohlcující estetičností a důkladností kamery stojí a padá (jak už to u této tématiky bývá) zejména na ústřední dvojici. Jakkoli by se divák zpočátku mohl obávat, že nejdominantnější bude Day-Lewis a ukradne si celý film pro sebe, opak je pravdou. Obě oponentky, ať už jde o postavu sestry či partnerky jsou mu slušnými protihráčkami a nejde tak o jejich pouhé sekundování. Díky tomu se jedná o vyváženou podívanou, v níž jsou všechny složky dávkovány s patřičnou pečlivostí. I přes vážnost tématiky dojde na velmi překvapivě vtipné okamžiky, právě tak jako na momenty, kdy si budete říkat, zda to celé nezašlo příliš do absurdna. Nezašlo. Naopak. Jde o vyspělý film, který sice není dokonalý, nicméně je minimálně o stupínek výše, než většina ostatních filmů o vztazích. Oscarové nominace jsou zde opravdu namístě, a i kdyby zůstaly neproměněné, jedná se o důstojné a příjemné zakončení kariéry Daniela Day-Lewise. Příjemné, byť alespoň pro mě nikterak zvlášť odzbrojující…

Nit z přízraků / Phantom Thread
Trailer
USA, 2017, 130 min
Drama
Režie: Paul Thomas Anderson
Scénář: Paul Thomas Anderson
Hudba: Jonny Greenwood
Hrají: Daniel Day-Lewis, Lesley Manville, Richard Graham, Vicky Krieps, Camilla Rutherford, Jason Redshaw, Cedric Tylleman, Gina McKee, Brian Gleeson, Harriet Sansom Harris, Silas Carson, Martin Dew, Tim Ahern, Julia Davis, a další.

Na film Nit z přízraků si můžete zajít i v kinech Premiere Cinemas (Praha, Olomouc, Teplice).

Konečné hodnocení

Tomáš Lesk
75 %

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Čtěte také

Mít šaty od návrháře Reynoldse Woodcocka (Daniel Day-Lewis) znamenalo v dynamické éře obrozujícího se poválečného Londýna úplně nejvíc. Dáma musela mít dostatek peněz, patřičný rodokmen a odpovídající vychování, aby mohla vyrazit na večírek v jeho modelech, které byly vždy unikátní. Status génia si ale vybíral svou daň v podobě Woodcockovy totální emocionální vyprázdněnosti. Odtržen od reality všedního dne, neboť o vše praktické se starala jeho sestra (Lesley Manville), stavěl všechny ženy na roveň krejčovských panen. Měl sice vždy po ruce nějakou milenku či múzu, ale stačilo, aby si ráno při snídani trochu hlasitěji mazala topinku máslem a už se pakovala z jeho života. Když v kavárně v zapadlém přístavním městečku Reynolds objevil stydlivou servírku Almu (Vicky Krieps) a rozhodl se jí nabídnout momentálně uvolněné místo po svém boku, netušil, s čím si zahrává. Tahle zdánlivě neškodná submisivní bytost totiž rychle pochopila pravidla hry a rozhodla se aktivně bojovat za to, aby neskončila jako její předchůdkyně. Situaci jí usnadňuje i to, že se do ní Reynolds zamiloval. Nápor citů se však velmi negativně začal odrážet na jeho tvorbě, a umělcova praktická sestra se proto rozhodne rázně zakročit.Recenze: Nit z přízraků (2018) - Drama o temnějších vrstvách lásky