Recenze: Kolo zázraků (2017) - Woody Allen bez šťávy

Režisérské eso Woody Allen přichází s dalším filmem, který je tak trochu ze života. Kolo zázraků (2017) se může pyšnit perfektním obsazením a výpravou. Stačí však tyto atributy k tomu, aby divák odešel z kina spokojený?

Příběh se odehrává v padesátých letech 20. století v americkém Staten Island, kde u obrovského kola s názvem Kolo zázraků v zábavním parku bydlí bývalá herečka a nyní servírka Ginny (Kate Winslet) spolu se svým manželem Humptym (Jim Belushi) a synem z prvního manželství, který si rád hraje s ohněm. Do života jim vpluje Humptyho dcera Carolina (Juno Temple), která utekla ze spárů svého italského mafiánského manžela, který ji dal však hledat. Na scénu vstoupí ještě plavčík Mickey (Justin Timberlake), který začne mít poměr s Ginny, ale poté se mu zalíbí i její nevlastní dcera. Kolo zázraků se roztáčí.

Někdy se ten kulomet holt sekne. Takovou kadenci jakou má Woody Allen totiž jen tak nevydrží. Známý filmař posílá do kin totiž jeden film ročně. U Kola zázraků jde místy vidět, že to Allen odbyl. Pohlídal si sice výpravu a kameru, ale tím chtěl přebít své scenáristické selhání. Pokud se vám na začátku filmu představí postavy tím stylem, že je de facto představí postava druhá, která vyjmenuje všechno dobré a zlé, co se jí přihodilo, a jaké má vlastnosti, a to na ploše ani ne pěti minut, pak je něco špatně.

Dcera byla hybatelem děje, ale hned po jejím uvedení se děj vrátil zpátky k její nevlastní matce, o které jsme se dozvěděli, že má poměr s plavčíkem. Pokud režisér pracuje s diváky pomocí zboření čtvrté stěny, pak to musí mít nějaké odůvodnění. Timberlake jako vypravěč není špatný, ale spíše jde poznat, že jeho postava má ulehčit divákům orientaci v příběhu. Jestli to mělo urychlit tempo filmu a udržet diváckou pozornost, to netuším. Snímek na ploše více jak 90 minut místy celkem nudí.

Dalším prvkem, který ve filmu Woodyho Allena působil otravně, byla Kate Winslet ztvárňující zoufalou manželku Ginny. Víceméně hrála žárlivou fúrii, která se zamiluje do mladého plavčíka. Replikou „mám migrénu“, kterou neustále opakovala, přivedla málem migrénu mně. Za další selhání lze považovat i linku se synem – pyromanem. Celý film tento nezbedný hoch zapaluje nějaké věci. Dokonce se kvůli tomu dostane i k psychiatričce. Nicméně žádné pointy se divák nedočká. Pokud režisér nebere jako pointu zapálení recepce u zmíněné psychiatričky.

Verdikt

Kolo zázraků ani náhodou nepatří filmy, na které by mohl být režisér Woody Allen pyšný. Působí totiž, jakoby vznikl za velmi krátkou dobu a autor bral všechny scény na první dobrou. Kate Winslet tu má patrně jednu ze svých slabších rolí a její postava dělá dojem ‚pouhé‘ fúrie s migrénou. Vizuální stránka snímku je sice povedená, ale vcelku nudný film nemá šanci zachránit.