Do kin se chystá animovaná komedie Příšerákovi, která své hrdiny (podobně jako Hotel Transylvánie) zahalí do „hororového hávu.“ A jelikož si i dost možná krom nějakých těch infantilnějších vtípků vezme na paškál vybraná klišé, rozhodli jsme se sestavit krátký žebříček sedmi parodií na rozličné horory, které si rozhodně zaslouží vaši (byť třeba i zpětnou) pozornost…
Scary Movie (2000)
Jen těžko se dá hovořit o parodiích na tolik svébytný, děsivý žánr a nezmínit při tom jednu z masově nejvíce masově oblíbených záležitostí na toto téma. Komedie Scary Movie, v níž byl hlavním fackovacím panákem neméně oblíbený nízkorozpočtový slasher Vřískot (byť přijde na řadu i přehršel dalších notoricky známých filmů, z nichž zdaleka ne všechny vtípky směřují jen k hororům) platí, byla natolik úspěšná, že se stala prakticky kultem a následovaly ji hned čtyři pokračování, beroucí si na paškál více či méně známé počiny. Byť je humor leckdy příliš infantilní či nechutný a zkrátka hrubšího zrna, patří stále Scary Movie, který v češtině dostal podtitul „Děsnej biják,“ bezesporu mezi ty nejvýraznější filmy s tématikou řekněme láskyplné dehonestace děsuplného filmového odvětví.
Tucker & Dale vs. Zlo (2010)
Pro mne osobně asi jedna z nejvtipnějších variací na typické slashery, které jinak bytostně nenávidím. Jedná se o ten typ béčkově tupých filmů, kde si skupina ne zrovna vysokou inteligencí oplývajících teenagerů vyrazí na víkend k opuštěné chatě u jezera a následně pobíhá po lese se šílencem s mačetou v patách, dokud všichni nezemřou. Tucker a Dale tuto situaci obrací naruby a celý příběh je vyprávěn z pozice dvou venkovských kamarádů, co společně vyrazí na pronajatou chatu. Co čert nechtěl, potká se s nimi i mladá parta lidí. A všechno se vyvrbí tak, že dva hrdiny mají mladí studenti za šílené zabijáky, ačkoli jsou v tom oba nevinně, zatímco za smrt může vždy pouhé nedorozumění a nešťastná náhoda, tedy nehoda. Této komedii s neodolatelnou dvojkou nechybí pořádná dávka gore a černého humoru, který oceníte zvláště v případě, že jste zmíněným typem hloupého hororu už poněkud přesyceni. Ostatně už pouhý název tohoto snímku na ně s pomyslným posměšným úšklebkem ukazuje…
Smrtelné zlo 2 (1987)
Pokud byla první část Raimiho kultovní trilogie čistokrevným hororem a třetí komedií, bere si Smrtelné zlo 2 to nejlepší od obou a ačkoli jde o horor, je dost možná jednou z nejvtipnějších a nejšílenějších záležitostí, která se nebere vážně a královsky baví. Autoři se opět ani zde nebojí ne rýpnout, ale rovnou kopnout si do vžitých klišé. A navíc, jsou tu oživlé mrtvoly a chlápek s motorovkou místo ruky. Tenhle film prostě nejde než milovat! Stejně jako celou trilogii a její seriálového pokračovatele, nazvaného Ash vs. Evil Dead. Všechny zmíněné počiny spojuje hlavní hrdina Ash, kterého nezapomenutelně ztvárnil charismatický Bruce Campbell.
Drákuloviny (1995)
Tenhle film spojil hned tři ingredience, které mám strašně rád, tedy krále parodií a humoru Mela Brookse na postu herce a režiséra, Leslieho Nielsena (kterého milovníkům parodií snad ani představovat nemusím), a klasické dílo viktoriánského hororu: Drákulu Brama Stokera. Drákuloviny se však nezaměřily na knihu, nýbrž na známou adaptaci od Francise Forda Coppoly. Tu já osobně příliš nemusím hlavně proto, že ukazuje Drákulovu domnělou lidskou, tragickou stránku (kterou ale bestiální upír mít dle Stokerovy knihy vůbec nemá a tak trochu to snižuje jeho děsivost). Drákuloviny nicméně přichází s celou plejádou povedených gagů, které jsou zkrátka k popukání. Řada scén dokáže spolehlivě rozesmát i po několikerém zhlédnutí…
Soumrak mrtvých (2009)
Jedna z nejlepších zombie komedií, co kdy byly natočeny. Bez nadsázky. Spojit typický suchý britský humor s apokalypsou v podobě zástupů chodících mrtvol, to je prostě neskutečně lákavá kombinace. Ruku v ruce s místy až překvapivě uštěpačnou satirou a tím, že hrdinové téhle pecky jsou dva naprostí looseři (naproti jinak stereotypněji laděným charakterům ve vážnějších hororech), kteří tváří v tvář hordám oživlých mrtvých nevymyslí lepší plán, než zajít do baru a čekat, až se vše přežene. Film, který navíc obsahuje celou řadu popkulturních odkazů a utahuje si z celé řady jiných děl, je prostě nestárnoucím příkladem toho, že komedie a horor jdou dohromady prostě skvěle, když víte jak na to…
Attack of the Killer Tomatoes (1978)
Ačkoli se pravděpodobně nejedná o kdovíjakou pecku, už jen za krásnou absurditu v podobě titulního nepřítele si Útok vraždících rajčat zaslouží. Variace na horor s netradičním nepřítelem prostě za pozornost stojí, už jen pro doplnění zájmu o to, kam jsou tvůrci v parodizování slavných filmových děl schopni zajít. A vraždící rajčata platí za určitou pomyslnou mez…
„Celé USA je napadeno zabijáckými rajčaty a vláda se vše snaží udržet pod pokličkou. Najde lidstvo způsob, jak se této invazi ubránit, nebo bude rozdrceno zuřivou zeleninou?“
Fido (2006)
Další geniální variace na moderní horory. Dalo by se v podstatě říci, že Fido si bere za hlavní motiv vyvrcholení Soumraku mrtvých, a roztahuje jej do šíře utopie, v níž zombie slouží lidem jako neškodní otroci / domácí mazlíčci. A to vše díky elektrickým, pacifikujícím obojkům, činícím z monster vpravdě nevinné nemotory, vhodné k jednodušším pracím. Snímek s postapokalyptickou padesátkovou utopickou atmosférou, připomínající kupříkladu herní sérii Fallout, si bere na paškál spoustu aspektů nejen hororu, ale i naší společnosti, a krásně je rozvádí na pozadí komorního příběhu o poněkud netradičním přátelství chlapce a nemrtvého sluhy Fida, kterého nezapomenutelně ztvárnil Billy Connoly.
