Rumunský režisér a scénárista Cristian Mungiu patří ke kritiky velmi ceněným tvůrcům. Ve Zkoušce dospělosti, oceněné na festivalu v Cannes v kategorii režie, se otírá o téma dospívání a vztahu dětí s rodiči. Ale i o to, kam až může milující otec zajít, aby pro své dítě dosáhl vysněných cílů. Jak zajistit pro vlastního potomka budoucnost v zemi, kulturně až ne příliš vzdálené té naší, kde korupce jen bují? A neztratit při tom tvář v očích svých, ale i potomků a nejbližších? Silné téma ruku v ruce s kvalitními herci a zručným rukopisem zkrátka nemohlo dopadnout špatně…
Hlavním hrdinou snímku je lékař Romeo (Adrian Titieni), který prakticky nezmizí ze záběru. Což nám krom jisté autenticity dává víc než dostatek prostoru se s ním ztotožnit a lépe se do jeho charakteru vžít. Je to muž s padesátkou na krku, který má v životě už to nejlepší za sebou. Patří k hrdým a poctivým lidem a jediné, čeho v životě lituje, je že neodešel do zahraničí, když k tomu byla příležitost. On i jeho manželka (Lia Bugnar), která pracuje jako knihovnice, si naivně mysleli že ve své domovině něco změní. Nyní už je ale pozdě naříkat a nezbývá tak než vkládat naděje do milované dcery (Maria-Victoria Dragus), pilné premiantky, která udělala přijímačky na prestižní univerzitu a jediné, co jí už dělí od cesty do vybájené ciziny, je právě ona titulní zkouška dospělosti…
Už samotný název je vlastně svým způsobem tak trochu dvojsmyslný, protože ačkoli Romeova dcera skládá zkoušku dospělosti, tedy maturitu, je to právě Romeo, kdo se potýká s celou řadou překážek, jimž musí čelit a v němž musí svou vyspělost a zralost prokazovat i tváří v tvář neúspěchu. Se svou ženou, která je nemocná a neduživá, se v průběhu let značně odcizili a tonoucí manželství tak v podstatě udržela nad vodou dcera. Jde tak o nefunkční svazek, který bude neprodleně odsouzen ke konci ve chvíli, kdy se jejich jediný potomek osamostatní. Romeo má navíc milenku, učitelku která má dítě… Krom toho vede však poctivý život váženého lékaře, který se pevně drží svých zásad. Vrásky mu dělá jen otcovská starost o dceru a tedy i o to, aby se vyvarovala totožných chyb, jichž se v mládí dopustil on.
Zlom příběhu vlastně přichází už v jeho samotném počátku, kdy někdo rozbije kamenem okno v jejich rodinném bytu. Kdo to vlastně udělal se dozvíme časem, i když ne stoprocentně. Toho rána vyloží Romeo dceru před školou. A potom se stane ještě něco… Něco co ruku v ruce s traumatem nespravedlivě zamíchá kartami budoucnosti… Zvrat v podobě násilného činu, který dceři ublíží, poníží ji a pochopitelně ji i nesmírně vyděsí… Strašlivá událost, která je noční můrou každého rodiče uvede do pohybu sled nevyhnutelných událostí, jež budou mít vážné následky… Tím spíš, že se vše stane krátce před závěrečnými písemnými testy maturitních zkoušek. A když jeden test nedopadne úplně nejlépe, uvědomí si Romeo, že musí jednat… Vyděšená dcera, jež má navíc ještě poraněnou paži zkrátka písemky nemůže zvládnout tak dobře, aby dosáhla univerzitou požadovaného průměru… Lékař se tak díky známostem a příteli od policie uchýlí k pomoci z vyšších míst a uplacení komise, která pak má jeho milované dceři zajistit hladký průběh zkouškou… Problém ale vyvstane ve chvíli, kdy je Romeo srozuměn, že díky určitému aspektu věci toto nemůže proběhnout bez jejího vědomí… Jeho holčička, která je nezkažená životem by se tak vydala do světa s prvním škraloupem hned v samém počátku. A vůbec, jak se potom vlastně může podívat do očí dcery, kterou vychoval k poctivosti a zásadovosti?
Navíc tím na sebe uvalí pozornost vyšetřujících orgánů v souvislosti s nemocným stíhaným mužem, čekatelem na transplantaci jater, který mu, jakožto svému ošetřujícímu lékaři, přislíbil onu pomoc v otázce maturity Romeova potomka. K těmto starostem se pak ještě přimíchává rozvíjející se vztah s milenkou, naopak upadající vztah s manželkou, Romeova maminka, která už také není nejmladší, a postupné odhalování celého vyšetřovaného případu přepadení jeho dcery… Navzdory titulkům a propagačním materiálům je ale film mnohem více cílen na mezigenerační rozdíly mezi otcem a dcerou a celkově rodinné vztahy, jakož i snahu navést svého potomka na správnou cestu životem, aby už neopakoval ty samé chyby, než o korupci a ztrátě vážnosti jinak ctihodného člověka. To je v tomto případě motiv spíše podružného rázu.
Verdikt
Za vyzdvihnutí rozhodně stojí výborná práce herců, z nichž všichni ztvárnili své úlohy velice věrohodně a přirozeně. Dále pak také oku lahodící dynamická práce s kamerou, která celému počinu vtiskla charakteristickou tvář. Co by pak podle mého filmu rozhodně prospělo, je kratší a údernější stopáž. Přece jen 128 minut je celkem úctyhodná délka. Ve prospěch filmu však hovoří fakt, že jsem se při sledování rozhodně nenudil. Některé motivy jsou potom trochu okoukané, což jim poněkud ubírá na dopadu a výpovědní síle. Ve Zkoušce života se nám dostává perfektního, místy jak pelyněk hořkého dramatu, které ve své podstatě nemá kladných hrdinů, a jehož závěr skýtá vlastně jen poloviční uspokojení, jež se dostavuje v momentě, kdy se otec usmíří s dcerou. A právě v ten okamžik na diváka doléhá uvědomění, že právě tento moment je přes všechny nejmenované problémy ve snímku obsažené, tím jediným, na čem Romeovi celou dobu záleželo… Na blahu a přízni dítěte, kterému by snesl modré z nebe…
Zkouška dospělosti / Bacalaureat
Trailer
Rumunsko / Francie / Belgie, 2016, 128 minut
Drama
Režie: Cristian Mungiu
Scénář: Cristian Mungiu
Hrají: Adrian Titieni, Maria-Victoria Dragus, Lia Bugnar, Rares Andrici, Malina Manovici, Vlad Ivanov, Ioachim Ciobanu, a další.