
Do kin ve čtvrtek vstupuje nová švédská komedie Muž jménem Ove. Při této příležitosti vám přinášíme pár tipů na zajímavé filmy, na kterých se podíleli švédští tvůrci a které vás jistě rozesmějí.
Úsměvy letní noci (1955)
Kostýmní komedie a na první pohled pouhá fraška. Pod povrchem ovšem prosvítá hlubší filosofický kontext, vyvážený odlehčenou zápletkou. Film vyobrazuje milostné hrátky několika dvojic, kde hořká ironie střídá odlehčenou povznášející rozvernost.
Režisér sám prožíval při tvorbě tohoto snímku velmi obtížné životní období. „Když jsem jedinkrát v životě málem spáchal sebevraždu, natočil jsem Úsměvy letní noci.“ Výsledkem je kouzelná komedie, která dokazuje, že ani Ingmar Bergman, známý pro svou Sedmou pečeť, nemusí být stále jen vážný.
Můj život jako pes (1985)
S chlapcem Ingemarem, žijícím s nemocnou matkou a starším bratrem, se odsud moc nemazlí. S nelehkostmi se vyrovnává bezmocně jako pes Laika, který zemřel při cestě do vesmíru. Matčin už tak velice vážný stav se zhorší natolik, že není schopna se o děti postarat, Ingemar tedy odjíždí na venkov. Tím pro něj končí život, tak jak jej znal a začíná něco úplně nového – jiní lidé, jiné prostředí, jiné mravy a zvyky. Ingemar poznává nové přátele a příbuzné a zároveň začíná dospívat. Chlapci se kompletně změní pohled na svět, melancholie mizí a se složitými situacemi se vyrovnává zdatně.
Pod snímkem je podepsán švédský režisér Lasse Hallström, známý například díky filmům Pravidla moštárny nebo Čokoláda.
Láska je láska (1998)
Příběh se soustředí na dvě dívky z malého ospalého švédského města Åmål. První se jmenuje Elin, je krásná, oblíbená a naprosto znuděná. Druhá, Agnes, nemá žádné kamarády, bývá posmutnělá a je do Elin tajně zamilovaná. Z různých důvodů se stane, že Elin je jediným hostem na oslavě narozenin Agnes. To může navenek působit jako dost nepovedená party, ale pro Elin a Agnes tomu tak není. Vyrazí ven a užijí si společně večer. Ale potom se Elin najednou začne Agnes vyhýbat, nechce si přiznat, že k ní nejspíš také něco cítí.
Za tento milý snímek vzniklý ve spolupráci Švédska a Dánska vyhrál v roce 1999 jeho režisér Lukas Moodysson zvláštní cenu poroty na MFF Karlovy Vary.
Idioti (1998)
„Idioti jsou lidi budoucnosti.“ Společně s hlavní hrdinkou Karen se divák začátkem příběhu seznámí s neobvyklou skupinou lidí. Přestože intelekt jim neschází, rozhodli se předstírat mentální postižení. Chtějí provokovat, dostat sebe i okolí z komfortní zóny. Je to pro ně jakýsi protest proti všemu měšťáckému a možnost, jak společnosti odhalit její pokrytectví a nesnášenlivost. Karen postupně proniká mezi členy a hledá svého vnitřního idiota. Očekávané osvobození se ale nedostavuje.
Nemilosrdný pohled na společnost od Larse von Triera vznikl v koprodukci Švédska, Dánska, Španělska, Itálie a Francie. Nemá problém obecenstvo rozesmát, u toho smíchu ovšem často mrazí.
Italština pro začátečníky (2000)
Pětici obyvatel dánského města, kde se příběh odehrává, nespojuje jen fakt, že se rozhodnou zapsat na stejný večerní kurz italštiny. Jsou si velice podobní i svými povahami a osudy – jsou nejistí ve svém počínání, lehce zranitelní a stále ještě bez partnerů. Poté, co se všichni přihlásí na zmíněný kurz, začnou je postihovat nečekané náhody. S postupujícími dny všichni pochopí, že dostali jedinečnou příležitost změnit své životy a stočit kormidla ke šťastnějším zítřkům.
Švédsko-dánský film dánské režisérky Lone Scherfig získal na Berlinale v roce 2002 cenu za režii. Oceňován je také přístup režisérky, který dovolil hercům vnést do filmu lehkost, humor a lidskost. Celkové se jedná o milý film, který potěší a pobaví.
Povídky z kuchyně (2003)
Komedie o tom, jak navrhnout a sestavit tu nejlepší kuchyňskou linku. Po druhé světové válce se švédští experti rozhodli, že je třeba začít s tovární výrobou kuchyňských linek, které by uživatelům šetřily čas, námahu i peníze. Nejprve se soustředili na hospodyňky, poté se ale rozhodli překročit genderové normy a zaměřit se také na staré mládence. Počátkem 50. let vypravili do nevelké dánské vesnice s nadprůměrným počtem svobodných mužů osmnáct svých pozorovatelů. Ti, vybaveni židlemi na vysokých nohách (pro lepší přehled), výsadou přicházet a odcházet podle potřeby a zákazem hovořit s pozorovaným mužem nebo mu pomáhat při vaření, mají za úkol mapovat kuchyňské počínání sledovaných objektů. Pro některé ovšem, ač dodržovali veškerá pravidla, výzkum dopadl jinak, než očekávali.
Norsko-švédský film nikam nespěchá, pomalým tempem, zkratkovitě a s málo slovy vypráví svůj příběh. O úsměvy není nouze, z některých však trochu mrazí.
Kdo je tady ředitel (2006)
Každá firma má svého ředitele. V téhle ho ovšem nikdy nikdo neviděl. Vedoucí a majitel IT společnosti Ravn se již dlouhá léta vydává za pouhého řadového zaměstnance. Výhody jsou nepopiratelné – jakákoli neoblíbená a kolektivem nedobře přijímaná rozhodnutí může prostě a jednoduše svést na imaginární postavu šéfa, kterou si vymyslel. Vše jde jako po drátkách až do chvíle, kdy se rozhodne firmu prodat. Musí do své role najmout profesionálního herce, který ho bude zaskakovat nejen na jednáních.
Lars von Trier podruhé. Tento počin, vzešlý ze spolupráce Švédska, Dánska, Itálie, Islandu, Francie a Německa, se ovšem rámci jeho tvorby značně vymyká. Jde o bláznivou komedii, která vás určitě pobaví.
Simonův vesmír (2010)
„Jmenuji se Simon. Mám Aspergerův syndrom. Mám rád vesmír, věci ve tvaru kruhu a svého bratra Sama, který se o mě stará. Nemám rád city, ostatní lidi, změny a komedie s Hughem Grantem.“ Osmnáctiletý Simon to nemá v životě úplně jednoduché. Aspergerův syndrom pro něj dělá z každého dne novou výzvu. Zvládá fungovat jen díky trpělivé a oddané péči svého bratra Sama a pevně nastavenému programu. Jenže jednoho dne se Sam a jeho přítelkyně rozejdou a následná Samova deprese převrátí Simonův život v naprostý chaos. A co teď? Podle hlavního hrdiny je jediné řešení – musí svému bratrovi najít novou, dokonalou dívku.
Neotřelá švédská hořko-sladká komedie byla po svém uvedení kladně přijata jak kritikou, tak i diváky a to nejen doma, ale i na zahraničních festivalech.
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel (2013)
V domově důchodců mají dneska svátek. Klient Allan Karlsson slaví své sté narozeniny a to je výjimečná událost – bude velká oslava, dort,… Těší se všichni kromě oslavence. Jeho plány totiž rozhodně nezahrnují posedávání v křesle s pohodlnými papučemi na nohou. A tak se stane, že když mu celé procesí přijde přát, zjistí, že Allan ve svém pokoji není, že se oknem vydal za dobrodružstvím. Dobrodružstvím, ve kterém nechybí kufřík plný peněz, gang zločinců, slon a spousta dalšího. Co by ale pro jiného byla životní událost, je pro Allana jen další do sbírky. Během putování svým společníkům v mezerách mezi bláznivými příhodami, které je potkávají, vypráví o tom, jak ovlivnil průběh 20. století.
Film je povedenou adaptací ještě oslavovanější knihy švédského autora Jonase Jonassona.
Boj sněžného pluhu s mafií (2014)
Nils má velice záslužnou práci. Se svým sněžným pluhem brázdí cesty chladného norského městečka. Jeho důležitosti si jsou vědomi i spoluobčané a tak se stane, že je jednoho dne vyznamenán jako Občan roku. Co by mohl být jeden z nejkrásnějších dnů zvrátí zpráva o smrti Nilsova syna. Nils oficiálním vysvětlením nevěří a bere proto spravedlnost do vlastních rukou. V souboji s mafií pro něj hraje jen pár věcí – vědomí, že už nemá co ztratit, mohutný stroj, do té doby sloužící jen k jeho práci, a štěstí začátečníka.
Tento severský snímek (Švédsko, Norsko, Dánsko) v hlavní roli se Stellanem Skarsgardem vypráví příběh pomsty. Ve filmu Hanse Pettera Molanda nechybí notná dávka černého humoru, kopa mrtvých těl a překvapení. Jde o inteligentní vtipný akční thriller, který si rozhodně zaslouží pozornost.
Dobrý den nemohu si vzpomenout na film jedná se zřejmě o švédský malá dívka se narodí zřejmé že slepičího vajíčka a je strašně malička a stará se o ní starší pár lidí jedině vím že dívka se jmenuje ptačenka nemůžete mi pomoci dekuji