Pod dlouhých deseti letech se na režisérské křeslo navrátil jeden z nejvýraznějších a zároveň i nejkontroverznějších filmových tvůrců současnosti. Mel Gibson přišel s filmovou adaptací příběhu jednoho výjimečného amerického vojáka. Jak se vydařilo válečné drama z dob 2. světové války?
Lidské osobnosti jsou různé. A zrovna tak, jako je každý z nás trochu jiný, mají i všeliké vlastnosti a ctnosti celou řadu podob. Právě proto se kupříkladu odvaha může skrývat za domnělou zbabělostí. Hacksaw Ridge vypráví o jednom z nejzvláštnějších hrdinů z období, kdy americkým podvědomím rezonoval útok na Pearl Harbor a počínající účast v další světové válce. Příběh je o muži jménem Desmod Doss, který se vypravil do boje jako zdravotník, jenž odmítl zabíjet a byť jen nosit zbraň. Jakkoli to zní absurdně, přes šikanu od ostatních vojáků a domluvy nadřízených, neschopných si představit užitečnost neozbrojeného člena jednotky tváří v tvář konfliktu, hrozbu polního soudu následovaného vězením, přesto všechno Desmond Doss nakonec opravdu jako jediný voják v americké armádě a „odpírač,“ tedy pacifista, dokončil zdravotnický výcvik a skutečně se válečného dění zúčastnil. Pod palbou, v zuřivé bitvě o Okinawu, konkrétně během dobývání pevnosti Hacksaw Ridge, pak dokázal z válečného pole v první linii zachránit neuvěřitelné množství vojáků.
Zní to jako pohádka a ještě méně se chce věřit tomu, že něco takového je pravda. O to více pak překvapí či spíše potěší v samotném závěru snímku dokumentární sestřih promluv jednotlivých veteránů, mezi nimiž je i Doss samotný, vyprávějící o daných událostech. A to dokonce i o konkrétních okamžicích, které se ve filmu objevily. Desmonda nezapomenutelně ztvárnil Andrew Garfield, v jehož podání působí hrdina filmu přesně tak, jak měl; jako inteligentní, neústupný a tvrdohlavý, přesto na první pohled tak trochu pomalejší a mírně nedůvtipný hubený muž s uličnickým úsměvem. Jako někdo, v kom byste jednoduše nehledali velkého hrdinu. Snímek samotný pak lze rozdělit na dvě poloviny. V té první sledujeme Dossovo dětství, osvětlující základy jeho motivace, náboženské víry, přesvědčení a pevného rozhodnutí už nikdy nepozvednout zbraň, právě tak jako romantickou linku a rozhodnutí dát se naverbovat a podstoupit vojenský výcvik. Ty to se pochopitelně během celé stopáže prolínají do děje i v běhu druhé, „akčnější“ části.
Jakkoli se může zdát, že má v počátku film příliš pomalé tempo, druhá válečná půle vše plně vynahrazuje a je natolik dynamická a perfektně natočená, že vás stejně jako aktéry na plátně bez jakéhokoli varování vrhne do hlučné válečné vřavy a vy budete ze vší autentičnosti a naturalistické brutality lapat po dechu. Tato část filmu v sobě nese celou řadu prvků, počínaje neústupností a zarputilostí japonských vojáků, přes marnost války, konče u opravdu památných okamžiků, ať už hlubokých, nebo skoro neuvěřitelných. Kupříkladu scéna, v níž Doss zachraňuje svého postřeleného nadřízeného důstojníka, je tak trochu kuriózní. Přesto se nedá nepopřít, že působí neskutečně zábavně a dívá se na ni dobře. Nebo úsměvný okamžik, kdy je jeden ze zraněných vojáků v panice přesvědčený, že oslepl, a ono tomu tak úplně není…
Navzdory řadě takovýchto odlehčujících momentů, či patosem nabitých dialogů, které ale mají do jednoho svou hloubku a význam, se podařilo udržet tempo i emotivní dopad filmu až do samého závěru. Krásně je také pojatý zprvu odtažitý a nechápavý postoj ostatních druhů ve zbrani vůči Dossovi, který se v časem přetaví v čistý respekt a takřka nábožnou úctu, z níž dokonce vyvstane s jistotou hraničící přesvědčení, že by bez něj vojáci odmítli jít do boje. Krom zmíněného Garfielda stojí z rozmanité skupiny vojáků za vyzdvihnutí postava Vincenta Vaughna, kterému dramatická poloha překvapivě výborně sedí. Rozhodně podstatně lépe než postavy ve ztřeštěných komediích, v nichž se zpravidla objevuje. Nejen ve výcvikových pasážích tak opravdu budil respekt. V závěsu za ním následuje Sam Worthington. Ačkoli oba dostali méně prostoru, dokázali ve svých vedlejších rolích působit dosti uvěřitelně a vdechnout tak svým charakterům život i třetí rozměr. Další výraznou, a asi i nejtragičtější postavou celého filmu je Dossův otec, toho si zahrál Hugo Weaving.
„Co tam děláte, člověče? Už před deseti minutami jste měli zahájit útok!“
„Čekáme, až se vojín Doss domodlí.“
„Cože? Kdo je sakra vojín Doss?“
Verdikt
„Cenit si života není slabost.“ Tak by se dalo víceméně shrnout jedno z nejzásadnějších poselství protiválečného filmu. Říci, že Gibson ještě nepatří do starého železa, by bylo značně nevystihující. Hacksaw Ridge je nesmírně silný, emocemi nabitý a naturalistický snímek a vůbec nevadí, že je napěchovaný patosem a náboženskou vírou a tématikou. To proto, že to vše má v příběhu svůj neoddiskutovatelný smysl a výborně podtrhuje a doplňuje celkové dění. Explicitnost a brutalita není přehnaná a naopak přispívá k nezastřenému a uvěřitelnému pohledu na válečné šílenství. Pokud chcete vidět dojemný a jednoduše výborný dramatický válečný film o soucitu a úctě k lidskému životu, neváhejte. Dostal se k nám totiž jeden z aspirantů na nejlepší filmy tohoto roku…
Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny / Hacksaw Ridge
Trailer
USA / Austrálie, 2016, 131 minut
Drama / Válečný / Životopisný
Režie: Mel Gibson
Scénář: Robert Schenkkan, Andrew Knight
Hrají: Andrew Garfield, Vince Vaughn, Sam Worthington, Luke Bracey, Teresa Palmer, Hugo Weaving, Rachel Griffiths, Milo Gibson, Richard Roxburgh, Nathaniel Buzolic, Ryan Corr, Matt Nable, Goran D. Kleut, Firass Dirani, James Mackay, Ori Pfeffer, a další