Pokračování dvacet let starého blockbusteru od Rolanda Emmericha se řítí do kin. Ještě než mistr destrukčních scén zničí další velká města, pojďme si připomenout, co se odehrálo před téměř čtvrt stoletím.
Psal se rok 1996. Režisér německého původu, Roland Emmerich, přichází po kultovní Hvězdné bráně s dalším velkolepým sci-fi snímkem – Dnem nezávislosti. Pokud jste čirou náhodou tento zásadní snímek neviděli, pak raději přestaňte číst, protože tento článek se bez spoilerů zkrátka obejít nemůže. A pokud se chcete na snímek podívat, pak vězte, že by byla škoda, kdybyste se připravili o několik momentů, které dělají Den nezávislosti skvělým reprezentantem hollywoodských velkofilmů.
V čem byl tento snímek tak zásadní? Jednak definoval nový katastrofický žánr, kdy je v sázce osud celého lidstva, a jednak redefinoval pojem blockbuster, kdy jde stranou propracovaný příběh a do popředí míří zábava a hravost. Od té doby, kdy tento snímek přišel do kin, se natočilo bezpočet filmů s podobnou tematikou. Některé se povedly více, některé zase méně. Pravdou však je, že Den nezávislosti možná zůstane nepřekonán. Roland Emmerich se v tomto katastrofickém trháku zkrátka našel a jeho další tvorba se u většiny snímků ubírala stejným směrem (Den poté, 2012, Útok na Bílý dům).
Leckdo může Emmerichovu snímku vyčítat infantilní příběh, když hlavní postava dostane v podnapilém stavu revoluční nápad při zaslechnutí slova rýma, avšak je to první film svého druhu, který se nebál diváky pobavit a oslnit zároveň. Kdo by čekal nějaký propracovaný příběh ve snímku, kdy Zemi napadne zákeřná mimozemská rasa s cílem vyhladit lidstvo? Emmerich to moc dobře věděl a soustředil se převážně na v tu dobu šokující destrukční scény a na sympatické postavy, kterým diváci měli při kopání mimozemských zadků držet palce. A to se povedlo. Dvojka Jeff Goldblum a Will Smith táhla za jeden provaz dokonale a zdatně jim sekundoval i sympaťák Bill Pullman v roli amerického prezidenta.
Hrdinové čelili dosud největší katastrofě, která lidstvo postihla. Mimozemské lodě ničily vše, co jim přišlo do cesty. Emmerich se nebál ničeho a byl schopen zničit i Bílý dům, sídlo amerických prezidentů. Tato památná scéna nenechala chladným žádného fanouška. Zničeny byly desítky měst a o život přišlo nespočet lidí. Německý režisér dokázal z poměrně nízkého rozpočtu (75 milionů dolarů) vytěžit naprosté maximum. Na svou velkolepou podívanou přilákal do kin velký počet diváků, kteří v kinosálech po celém světě nechali více jak desetinásobek rozpočtu (817 milionů). Jestliže jste Den nezávislosti neviděli, tak není čas zahálet. Pokračování se na stříbrná plátna řítí ohromnou rychlostí a byla by škoda, kdyby jste nebyli u toho jenom kvůli tomu, že jste zmeškali první díl.