TOP 13: Remaky slavných hororů

Přečtěte si

14 výborných filmů, které Netflix nedávno přidal v naprosté tajnosti

Člověk se v záplavě novinek na Netflixu pomalu ztrácí. Každé pondělí u nás sice patří rychlému přehledu nových titulů,...

13 nejnovějších hororů na HBO GO k Halloweenu

Halloween už klepe na dveře a milovníci hororů bijí na poplach. Už víte, které horory si letos nesmíte nechat...

16 nových seriálů, které zhlédnete na jeden zátah

Seriálové služby se předhání, která z nich uvede lepší minisérii, což je v době pandemie velmi vítaný tah. Které...

Autor

ladyania
Retro is a hobby for life 🙂

Nejnovější pokus remakovat slavnějšího předka jsme zaznamenali u snímku Cabin Fever. Jako většina předchozích nových verzí čehosi starého to nedopadlo příliš dobře. Jaké další přešlapy se již vyskytly na filmovém poli a dopadly některé naopak lépe, než originál? Posuďte sami. 

Poltergeist 1982 vs. Poltergeist 2015

Původní příběh o zlé entitě, sídlící v televizním přijímači spatřil světlo světa již v roce 1982. Netrvalo dlouho, aby se z filmu stal kultovní počin. Možná za to částečně může i celkem dobrý scénář, na kterém přiložil ruku k dílu i sám Steven Spielberg. Triková stránka není špatná, vzhledem k roku natočení, akorát ta příšerná trpaslice s nesmyslnými slovními výlevy mi tam moc neseděla. Není však pochyb, že originál vás přišpendlí k židli, napětí narůstá a vy opravdu chcete vědět jak to skončí. Osobně jsem tedy příliš nepochopila konec a nemůžu se zbavit pocitu, že posledních 20 minut filmu je nastavovanou kaší, která ve snímku prostě neměla být. Když se dům hroutil, tak jsem sama sebe přistihla při úsměvu. To není nejlepší vizitka hororu.

BDN_005_20160121_poltergeist

A jak se povedl remake? No nepovedl! Technická a triková stránka určitě lepší, ale to se dalo v dnešních podmínkách očekávat. Jinak z původního nápadu a kouzla nezbylo vůbec nic. Nová verze je tedy zbytečnou věcí bez atmosféry se špatně zvolenými hlavními hrdiny.

polt9

Kruh 1998 vs. Kruh 2002

Druhou položkou na mém seznamu je dvojice Kruhů, nepříliš časově, ale přesto na míle vzdálená. Originál japonského původu není špatným filmem, to zcela jistě ne. Ale přesto tvrdím, že remaku se nevyrovná. Neboť, kdo nezná Kruh s Naomi Wattsovou, jakoby nežil. Příběh videa, které přináší smrt přesně za sedm dní, a povídání o strhujícím osudu dívky Samary, její vyšinuté rodině a samozřejmě hluboké studně, byl i mnohokrát parodován. Vzpomeňme si například na Scary Movie.

Remake má proti originálu pár nemalých výhod: lepší vizuál, lepší herecké výkony a téměř bezchybný scénář, který nepřináší bezduché žvatlání a nadbytečné sexuální scény – což je častý nešvar béčkových hororů. Musím také vyzdvihnout opravdu hodně povedené děsivé video, které je původcem celé tragédie. To je vážně pecka, lezoucí mouchy, mrtví koně, šílená žena, maják… však to určitě znáte. Sečteno a podtrženo, remake se v tomto případě vyplatil a zařadil se už navěky do seznamu nejlepších hororů vůbec.

izOaTuSuJdxyvVHBBWNTQnsVbVN

Dracula 1931 vs. Drákula 1992

První opravdové dilema, které zde máme, je srovnání dvou velmi dobrých zpracování legendy o nesmrtelném upírovi, jménem Drákula. Na motivy Stokerovy knihy, která nás straší už od konce 19. století, se Drákulových příběhů natočilo nepočítaně. Nejlepší jsou dle mého názoru tyto dva. Původní film, z černobílé éry Hollywoodu, má nepopsatelné kouzlo především díky hlavnímu herci. Tímto hercem je samozřejmě Bela Lugosi, zván také jako nejlepší a nejuvěřitelnější představitel krvežíznivého hraběte. Jmenovaná role Lugosiho pronásledovala celý život, až do jeho smrti na předávkování narkotiky (informace o jeho životě jsou částečně i v Burtonově snímku Ed Wood).

parade.com-Dracula

Remake nebo lépe řečeno novodobé zpracování tématu z počátku 90s, si vzal na paškál velký umělec Francis Ford Coppola a do role démonického upíra si vybral neméně démonického Garyho Oldmana. Skvěle ho doplňuje i Winona Ryder a Keanu Reeves. Spíše než horor je nová podoba filmu pohádkové drama, ale s temným a vášnivým kouzlem gotického filmu. Nemůžu se rozhodnout, oba filmy shodně bodují kolem 80% i když každý naprosto odlišně.

Bram-Stoker-s-Dracula-bram-stokers-dracula-34261664-1280-800

Hory mají oči 1977 vs. Hory mají oči 2006

Další problematická část a tentokrát čistokrevné horory. Na rozdíl od zpracování Drákuly, jsou oba zde oba pokusy špatné, není tedy snadné určit, který je lepší. Starší verze z roku 1977 (znovu uvedena na Festivalu otrlého diváka) je jedním z představitelů, v té době rodícího se, novodobého směru. Tedy snímku, kde čekáte na pořadí smrti veškerých členů skupiny, či týmu. Film tohoto žánru je zasazen do současného prostředí a většinou nejde o paranormalitu či nadpřirozené bytosti, ale o obyčejného vraha/vrahy. Původní Hory mají oči natočil dnes již klasik v žánru Wes Craven (určitě znáte jeho Vřískot) a je vidět, že se opravdu nebál do snímku zařadit brutalitu skoro až reálnou, pokud vezmeme v úvahu rok natočení. Výsledek není ale příliš uspokojující, zejména v porovnání s Texaským masakrem, kterému se věnuji níže. A taky docela chybí konec.

Verze z roku 2006 nenabízí celkem nic nového, akorát klan zombíckých kanibalů dostává hezčí, ne však příjemnější, tvář. Krve je požehnaně a celkový pouštní vizuál sbírá body do plusu. Remake však téměř pořád vaří z vody a ubohý scénář až příliš odkazuje na originál. Mohlo to jít i lépe!

2085134-hory_maji_oci_vanguard

Texaský masakr motorovou pilou 1974 vs. Texaský masakr motorovou pilou 2003

Nejkultovnější kult krvavého amerického hororu má naprosto fascinující základní verzi. V roce 1974 se Tom Hooper rozhodl natočit něco zcela jiného, než doposud svět viděl. Brutální a nechutná řežba, při níž padají končetiny jako na běžícím pásu se dá srovnat tak možná se sérií Saw, co do odpuzující show. Režisér původního Poltergeista si opravdu nebral servítky a za to mu děkujeme. Kdyby nebylo tohoto filmu, pořád bychom sledovali nové Godzilly, upírské romantikální historky nebo psychologické dramata bez náznaku zvednutého žaludku (takovým filmem je bezesporu i Psycho). Americký horor 70. let se vyznačuje také úzkostnou hudbou a snahou o jakousi autentičnost, ovšem ještě ne na úrovni Blair Witch. Abychom si ale lépe představili přínos tohoto filmu světové kinematografii, tak poznamenám, že kopii Masakru má ve svých sbírkách i Newyorské Muzeum moderního umění.

Remaku z roku 2003 chybí nápad, impuls i opravdové překvapení. Nová verze předkládá hlavně podtext skutečné události a dosti uměle staví na  svém předchůdci. Nezachrání to ani opravdové stoky humusu, dusná atmosféra strachu a dokonce ani uspokojivé herecké výkony. Nový Masakr si ale na sebe vydělal a já mám dojem, že o nic jiného ani nešlo.

texas

Carrie 1976 vs. Carrie 2013

Když se řekne Stephen King, všichni si představíme jeho největší literární pecky jako je The Shining, Zelená míle nebo Hřbitov domácích zvířátek. Mezi jeho díla patří i tenoučký román Carrie, kterým slavný autor odstartoval svojí kariéru. Příběh šikanované školačky, kterou ovládá její matka, náboženská fanatička, se dočkal dvou verzí. Ta starší je opět jednoznačně lepší, už jen díky hodnotnému výkonu hlavní hrdinky, Sissy Spacek. Ta si za svojí verzi týrané ubožačky vysloužila i nominaci na Oscara. Ve filmu nejde ani tolik o nadsazování nějakých nechutností, jak je v americkém hororu tohoto období zvykem. Spíše jde o klasický Kingův stupňovaný strach a napětí. Očekáváte, že ono něco přijde a pak se stejně poněkud divíte, že už je to tady. Stejný postup můžeme sledovat např. i u dalšího Kingova zfilmovaného díla Misery nechce zemřít.

Carrie

Telekinecká dívka se dostala do filmu podruhé v roce 2003 a tato verze, jaké to překvapení, nesahá té původní téměř ani po kotníky. Hlavní hrdinka je zde spíše na obtíž, mám dojem, že se opravdu snažila, ale obsadit do takové role supermodelku by mělo asi stejný účinek, Světlým bodem zůstává Julianne Moore v roli matky. Výsledek však i tak zůstává slabounkým odvarem, s děravým scénářem.

carrie-trailer

Dům voskových figurín 1953 vs. Dům voskových figurín 2005

Původ příběhu o šíleném sochaři sahá mnohem hlouběji, než do roku 1953. Nejdříve to tedy byla divadelní hra, pak první film (konkrétně Tajemství panoptika, rok 1933) a pak teprve tato verze. Byla takříkajíc znovu vykopána s objevem plastického filmu. To je technika, při které diváci nasazovali jisté speciální brýle kvůli většímu prožitku. (Jako dnes při 3D) Hlavním hercem originálu je dokonalý gentleman Vincent Price (mj.velký vzor mého milovaného Tima Burtona, který na jeho počest natočil částečně autobiografický krátký animáček Vincent) a v menší roli pomocníka Igora uvidíme i Charlese Bronsona (kterého znáte z westernu Tenkrát na západě). Určitě víte, že zmíněný sochař si staví ve svém domě nepříliš běžnou galerii. Dovnitř voskových figurín zalévá živé osoby, aby tím dosáhl větší reálnosti. Z dnešního pohledu zůstává film miloučkým a téměř soucit vzbuzujícím klenotem historického hororu.

wax

A jdeme na remake, který představuje téměř všechno špatné, co se předělávce může stát. Nová verze zničila, pokopala a pošpinila naprosto všechno, co starý díl poskytoval. Černobílou romantiku, soucit s hrdiny, nenásilné stupňování nebezpečí a v neposlední řadě herci. S rokem 2003 přišla akorát Paris Hiltonová a potoky krve. Tento remake vážně absolutně nemá, co nabídnout a místy sklouzává do komediální roviny. Ubohost nejvyšší úrovně.

b615836c37_94217009_o2

Pátek třináctého 1980 vs. Pátek třináctého 2009

Další dvojice soupeřů na hororovém poli nepřinesla nic pěkného. Není sice výjimkou, že by oba filmy byly hrozné, ale zase tolik jich taky není. Originál z roku 1980 patří mezi skupinku amerických krvavých hororů, kde je jak Texaský masakr, tak Hory mají oči. Pátek ovšem bohužel nedosahuje kvality ani jednoho z nich. Dobrodružství na letním táboře, kde v jezeře straší cosi mezi duchem a stvořením z legend, vás sice na židli přibíjí stejně jako hluboké psychologické orgie Kruhu, ale není to v žádném případě scénářem. Je tam prostě spoustu nechutných scén, včetně seker v hlavě, či vypíchaných očí. (toho já si hodně všímám, protože na oči jsem přehnaně empatická) Máme tu i pravé béčkové sexuální scény a herci jsou také, již celkem nepřekvapivě, hrozní.

Co tedy přináší remake této sice špatné, ale neméně kultovní záležitosti? No, o trochu lepšího hlavního hrdinu v opravdu vydařeném kostýmku. Jinak prázdnotu a trochu smutek, nad promarněnou šancí. S dnešními efekty by mohl být Pátek tím nejděsivějším filmem, pokud by ho někdo zvládl uchopit. Dočkáme se dalšího remaku? Chceme ho vůbec?

3932404-3353953695-27843

Psycho 1960 vs. Psycho 1998

Když se řekne Psycho, jde o zdomácnělý lidový pojem pro něco neuvěřitelně nepravděpodobně děsivého. Na originálu od velmistra filmového hororu, Alfreda Hitchcocka, se jen těžko hledá nějaká vada nebo šlápnutí vedle. Je vždy velmi těžké hodnotit klasiku, přesto se pokusím. V roce 1960 již nebylo obvyklé točit celovečerní film černobíle. Autor se sám tak rozhodl a udělal tím obrovský krok, který se vyplatil. Stupňované napětí vydrží přesně do poloviny filmu, kde se odehrává slavná a mnohokrát parodovaná scéna ve sprše. Po zbytek času se detektivové i my diváci snažíme přijít celé věci na kloub. Zde se podle mě nachází jediná slabina Psycha. Druhá polovina je přeplněna drobnými detaily a vcelku nedůležitými rozhovory a odvádí diváka od tématu dosti nevybíravým způsobem. Závěr je ale boží, rovná se skoro pocitu, který máte, když vám Hercule Poirot konečně sdělí, co jeho šedá kůra mozková celou dobu ví. U původního Psycha je také velkým plusem superhrdinský výkon mladičkého Anthonyho Perkinse. Pokud ale bereme v potaz rok natočení, nelze hodnotit pod 80 %, jinak je to úplné rouhání!

K nové verzi napíšu jen to, že Alfred se asi v hrobě obracel…

psycho-3

Ostrov Doktora Moreaua 1977 vs. Ostrov Dr. Moreau 1996

Klasika v žánru, jakou je Ostrov Doktora Moreaua má, stejně jako mnoho dalších v tomto seznamu, knižní podklad. Konec 19. století je úplnou studnicí hororově laděných historek a Ostrov je právě jednou z nich. První pokus o téma se zrodil už v roce 1932, ale není příliš veřejně známý. Zpracování z roku 1977 je dle mého názoru lepším a to z několika důvodů. Není to úplný horor s potoky krve a mučením zvířátek. Hraje spíše na psychologickou podstatu problému a zabývá se lidstvím jako takovým. Čím se vlastně lišíme od zvířat? Velkou výhodou je i herecké duo Michael York a Burt Lancaster, kteří svou kvalitu prokázali mnohokrát před tím i potom.

island-of-d.-moreau.jpg_17377_1500_1500_2

Verze 1996 s Marlonem Brando a Valem Kilmerem už se dá považovat za čistokrevný horor. Problém je v tom, že je vyloženě hloupě napsaný. Původní romanticko-psychologické hororové sci-fi bylo nahrazeno paskvilní krvavou show, bez jakéhokoliv poselství či hlubší myšlenky. Věčná škoda, protože já bych mutantní ostrovní bytosti chtěla vidět v moderní trikové podobě.

maxresdefault

Upír Nosferatu 1922 vs. Upír Nosferatu 1979

Fenomenální dílo německého režiséra F.W.Murnau se zarylo do paměti celého lidstva a to i přes opravdové stáří filmu. K dnešnímu dni je to už 94! let, co lidé chodili do biografu na černobílý němý film o nejděsivějším upírovi. Zjevná podoba s příběhem hraběte Drákuly není náhodná, o problémech s natáčením a více o staré verzi tohoto klenotu se dozvíte v naší retro recenzi.

SP_Nosferatu

Ohledně nové verze řeknu to, že vůbec není špatná. Stalo se zde cosi nevídaného, protože oba pokusy zfilmovat mýtus dopadly velmi dobře a jejich srovnání je tedy těžší, než obvykle.V roce 1979 se tématu podruhé uchopili Němci a do hlavní role démonického hraběte byl obsazen Klaus Kinski. Pomalé tempo děje, tísnivé prostředí a depresivní hudba dělají ze snímku klasiku číslo 2, která může být většině diváků bližší, než originál. Chápu to a rozumím, protože v dnešní době je fandů černobílého filmu pomálu a Nosferatu v barvě určitě potěší.

Isabelle Adjani and Klaus Kinski in Werner Herzog's NOSFERATU (1979). Courtesy Bleeding Light Film Group. Playing Oct 25-Nov 7

Věc 1951 vs. Věc 1982

Hororové sci-fi o cizí vesmírné entitě si troufám tvrdit, každý zná. Málokdo ale ví, že Carpenter téma přejal ze starší a co si budeme povídat, mnohem horší, až skoro trapné předlohy. V roce 1951 si povídku The Thing vzal na paškál Howard Hawks (známý jako scénárista Zjizvené tváře) ve spolupráci s celkem neznámým Christianem Niby. Výsledek není hororový ani za mák a v dnešní době budí shovívavý úsměv. Lovestory s prachbídným ukecaným scénářem, obrovské množství nedůležitých postav a poletování po ledové pláni ještě žádný film nezachránilo a tak se ani tady není čemu divit. Naivní 50. léta se nezapřou.

Oproti tomu klasika z roku 1982 vítězí ve všech směrech. Kurt Russel v hlavní roli má určitě bod k dobru, ale ani ostatní postavy nejsou marné. Carpenter se vyžívá ve vzájemné paranoie jednotlivých postav už od zjištění, že ten „tvor“ někoho ze členů posádky ovládá. Tady začíná ten pravý horor, který se dá směle srovnat s prvním Vetřelcem. V krvi se neutopíte, přesto máte povit lehkého mrazení. A ústřední dunivou melodii určitě znáte taky.

zima4

Speciál ve speciálu: Doktor Jekyll a pana Hyde

Snad žádný jiný příběh nenašel tolik pokusů o zpracování jako právě nesmrtelný román Roberta Louise Stevensona. Pojednává o šíleném vědci, který vynalezne jakousi látku (v některých případech je tato situace popisována jako vynález nové drogy) a po jejím požití se mění v příšeru: pana Hyda. Doktor Jekyll postupem času zjišťuje, že pana Hyda nemůže ovládat, protože jeho zlá polovina získává na síle. Když Jekyllovi dojdou ingredience na další výrobu lektvaru, spáchá sebevraždu, aby dále neohrožoval svoje okolí. Protože filmových verzí je doslova nepočítaně, pro příklad jen v roce 1919 vzniklo na toto silné téma sedm snímků, napíšu jen krátký seznam verzí s prostým hodnocením. O televizních verzích psát ani nebudu, to už by bylo na samostatný článek.

annex20-20march20fredric20dr_20jekyll20and20mr_20hyde_nrfpt_03

Podivný případ doktora Jekylla a pana Hydea (1920) 

Neznámá verze a zároveň jedna z prvních celovečerních. Postrádá temné kouzlu Nosferatu, ale není vyloženě špatná. 60 %.

Dr. Jekyll a pan Hyde (1931) 

Velmi dobré efekty a zejména Oscar za hlavní roli, kterou získal Fredric March, dělají z tohoto snímku jeden z nejlepších, stáří mu však v dnešní době celkem škodí. 75 %.

Dr. Jekyll a pan Hyde (1941) 

Hollywoodský velkofilm s těmi největšími hvězdami tehdejší doby. 3 nominace na Oscara a všeobecná oblíbenost hrají této verzi do karet. 80 %.

Doktor Jekyll a pan Hyde (1985)

Sovětský pokus s ubohou trikovou stránkou. Neznámý a prakticky také nesehnatelný pro nerusky mluvící diváky. Podle všeho ale ne tak špatný, já jsem ovšem tuto verzi neměla možnost shlédnout, tak raději nehodnotím.

Mary Reilly (1996) 

Moje osobně neoblíbenější film o schizofrenickém lékaři. Julia Robert a John Malkovich jsou dokonalý. Malkovich podle mě předvedl to nejlepší rozdvojení osobnosti vůbec. Komorní atmosféra a ztístěnost prostředí jsou také velkými plusy. Při sledování jsem upadla do lehké deprese. 80 %.

Dr. Jekyll & Mr. Hyde (2006) 

A to by bylo, abychom na seznamu neměli taky nějaký ten odpad. Šílená trapnost, komediální výstupy, nezvládnuté role… no prostě děsné. Horší už to být nemohlo, takže 0 %.

Jaký remake hororu byste si přáli vidět a který naopak ne? Pokud jde o mě, ráda bych viděla kvalitní novější verzi Kabinetu Doktora Caligariho nebo zfilmovaný příběh Fausta. Zároveň prosím všechny filmaře světa, ať se nepokoušejí remakovat Mlčení jehňátek, Twin Peaks a prosím ani The Conjuring. Děkuji!

1 komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

VOD

Čtěte také