Recenze: Zlo nikdy nespí (2016) – Kouzelný thriller s pohádkovým nádechem

Přečtěte si

Autor

Tomáš Lesk
Tomáš Lesk
Jsem pisálek, snílek, knižní a filmový skoro-všežrout se slabostí pro tvorbu Quentina Tarantina, mimo jiné pak pro seriál Doctor Who. Mám zarytou nenávist vůči béčkovým slasherům a špatně použité třaslavé kameře. Ve volném čase píšu o filmech, komiksech a knihách, čtu a zírám.

Ačkoli k tomu možná titulek svádí, nelze říci, že Zlo nikdy nespí (Before I Wake) není děsivým filmem. Ostatně lekaček je tu dost a dost, ačkoli zas ne tolik, jako v bezpočtu laciných hororů, sázejících jen na divákovo leknutí. Tady to není potřeba, film sám o sobě dokáže stavět na určité atmosféře a ačkoli si trochu pozornější pozorovatel dá celkem brzy dohromady, co je snová nestvůra zač (ostatně už jenom její dětsky zkomolené jméno to možná i poněkud nešťastně prozrazuje), samotný závěr není zdaleka tak sluníčkový jak by mohl být. Režisér a scénárista Mike Flanagan tak po hororu Oculus přišel s něčím, co si nejspíš kultovní hororový status nezíská… 

Zlo nikdy nespí je navzdory propagačním plakátům a traileru, u nás ostatně i poměrně nešťastně a zcestně přeloženému názvu spíše velmi temnou pohádkou s hororovými prvky, než filmem, který vás rozklepe strachy. Ne že by tu děsivé momenty nebyly, to se říci nedá, jen se celým snímkem prolíná hned několik motivů a žánrů. Tím hlavním, či nejvýraznějším je vyrovnání se s odchodem milované osoby, mateřská láska a boj s vlastními traumaty, vlastními démony. Zápolení s „příšerou“ je tak vlastně přeneseně bojem se sebou samým…

somnia-02

Tam, kde si Zlo nikdy nespí vystačí v náznacích, či nedoslovných záběrech hlavně zpočátku filmu, má skutečně sílu a působí děsivě. Nicméně jakmile dojde na poodhalování tajemna a v okamžiku kdy se nám naskytne přímý pohled na snovou nestvůru, tak se nejde nevyhnout myšlence, že vlastně až tak děsivá není. A když se člověk závěrem zamyslí, co onen „bubák“ vlastně ztvárňuje, tak je to i celkem správně. Ono na tom vlastně není moc děsivého, jako spíš smutného. Film je do jisté míry i dramatem, obzvláště v momentu, kdy chlapcova pěstounka začne pátrat po jeho minulosti, čítající osudy bývalých adoptivních párů, a osud hrdinovy matky samotné.

Příběh je až na chlapce a dění okolo něj poněkud šablonovitý. Manželský pár Jessie a Mark Hobsonovi, procházející si traumatem v podobě úmrtí jediného syna, se rozhodne adoptovat chlapce. Roztomilého a vnímavého klučinu jménem Cody si oba pěstouni hned zamilují. Cody miluje lov motýlů a má menší problémy se spánkem. Jakmile ale usne, začnou se dít zázraky. To co se chlapci zrovna zdá, se stane. V počátečních momentech jsme tak svědky kouzelných sekvencí plných pestrobarevných motýlů, které skutečně dokážou vyrazit dech. Ačkoli se i na jejich pomezí skrývá očekávaný děs, a v jednom záběru, kdy je v pozadí vidět rozostřený obrys oné stvůry, jde skutečně mráz po zádech. Oba rodiče se pokusí motýly chytit. Neúspěšně. Cody se probudí, a jakmile se tak stane, vše o čem snil se rozplyne. Oba manželé jsou v rozpačitém šoku. Jakmile později zjistí, že svými sny jim, byť dočasně dokáže navrátit i ztraceného syna, jsou uchváceni. Na chvíli. Než se zjeví On a ukončí několik životů…

before_i_wake_4_large

Potom, co se stane, rozhodne se náhle a tragicky osamocená Jessie pátrat po Codyho minulosti a namísto toho, aby se chlapce, jehož sny představují pro všechny v jeho bezprostředním dosahu smrtelné nebezpečí, pokusila zabít, rozhodne se přijít na kloub původu příšery z jeho snů a nočních můr ho zbavit. A jak už je řečeno v samém počátku filmu na terapeutickém sezení, sny jsou do určité míry projekcí našeho podvědomí, a tvoří tak odraz nás samých… Stvůra tak není nepřirozeným netvorem odkudsi zvenčí, ale vytvořil si ji Cody sám a ona tak ožila díky imaginaci mysli, schopné zázraků. V samém finále se tak jak Jessie, tak chlapec postaví strachu čelem a naleznou jeho pravou příčinu, k níž sice jak už bylo řečeno není těžké dojít, ale sama o sobě je zajímavá… Závěr filmu je příjemně otevřený a uzavřený zároveň a příjemně tak ukazuje, že ačkoli bychom chtěli, některé věci už nevrátíme, ba možná ani s takovými schopnostmi, jaké skýtá Codyho mysl ne. Co příšera zachvátí, už zpátky nevydá. Ale nikdy nám to nevezme úplně. Vše co jsme kdy ztratili, přežívá v nás…

Pro otrlého hororového diváka půjde nejspíš o zklamání. Pokud však hledáte místy děsivý, místy dojemný, hezkou hudbou (ostatně, skládal ji Danny Elfman) a vizuálem oplývající film se zajímavými nápady a myšlenkami, podpořený uvěřitelnými herci (za vypíchnutí stojí zejména mladý představitel Codyho; Jacob Tremblay), budete se velmi dobře bavit…

Zlo nikdy nespí / Before I Wake
Trailer
USA, 2016
Horor / Thriller, 97 minut
Režie: Mike Flanagan
Scénář: Mike Flanagan, Jeff Howard
Kamera: Michael Fimognari
Hudba: Danny Elfman, The Newton Brothers
Hrají: Jacob Tremblay, Thomas Jane, Kate Bosworth, Annabeth Gish a další

Konečné hodnocení

Tomáš Lesk
70 %

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Čtěte také

Recenze: Zlo nikdy nespí (2016) - Kouzelný thriller s pohádkovým nádechemPoté, co Jessie (Kate Bosworth) a Mark (Thomas Jane) ztratí svého syna, adoptují do své péče 8letého chlapečka Codyho. Cody je nesmírně citlivý a hodný, má však jedno velké tajemství - bojí se usínání. Jessie s Markem zpočátku předpokládají, že jeho averze ke spánku je trauma z jeho předchozích nestabilních domovů a nešťastných rodin, kterými prošel. Brzy ale zjistí něco úplně jiného: Codyho sny se stávají skutečnými, když spí. Jeho snění může být plné přenádherných barev či pro rodiče neuvěřitelných zázraků, jako je chvilkové zjevení jejich mrtvého synka. Codyho noční můry jsou naopak až příliš reálné a všichni tři se pomalu dostávají na pokraj šílenství. Chtějí-li se zachránit, musí se Jessie s Markem vydat na nebezpečné pátrání a nalézt pravdu o Codyho nočních můrách...