Na začátek je třeba zdůraznit, že samotné zhlédnutí filmu vás ve většině případů na maturitu nepřipraví, protože scénáristé jsou tvorové kreativní, a tak mnohdy něco vynechávají, něco naopak přidávají a něco zcela mění. Některé filmy pak třeba mapují jen určitou pasáž knižní předlohy, rozdělují knihu na více filmů nebo naopak spojují více knižních dílů do jednoho filmu. Na tyto nuance je třeba dát si pozor a případné mezery četbou alespoň doplnit. Filmová podoba předlohy vám každopádně pomůže ujasnit děj, motivace postav a jiné stěžejní znaky, které bývají stejné jak v knize, tak filmu.
Úplně nejlepší varianta je ta, že přečtete knihu a následně zhlédnete film, to se vám pak otevírá prostor pro zazáření, když obě díla pět minut srovnáváte, poukážete na rozdíly a nedostatky filmu a na závěr dodáte, že kniha se vám líbila mnohem víc. To už zkoušející jen pokyvuje hlavou a srdce mu plesá, že vám alespoň něco ze sebe předal.
Troufám si říci, že ve stoleté historii filmu už má každá významnější kniha svou adaptaci, ale koukat na většinu z nich je popravdě skoro za trest. Pokusil jsem se vybrat ty zábavné, které mají i kinematografickou kvalitu a nevezou se jen na vlně slávy své předlohy. Tady jsou.
10. Bylo nás pět (1994)
Předloha: Bylo nás pět (Karel Poláček, 1946)
Menší výjimka na tomto seznamu. Nejedná se totiž o film, ale o šestidílný seriál z produkce ČT, jenž přibližuje knihu všem starším dvanácti let. Poláčkova kniha popisující prvorepublikový život na maloměstě a radovánky party dětí má jistě velký historický význam a pro četbu na základní škole asi vhodnější nenajdete, ale do maturitního seznamu podle mě úplně nepatří. Proč? Je psána pro malé děti. Psaní pro děti nikterak nesnižuje autorův kredit, a každý maturant jistě rád zavzpomíná na bezstarostná mladá léta, ale tohle je prostě moc. Kniha nebaví. Oproti tomu je televizní zpracování zábavné a úsměvné i pro dvacetiletého člověka a rád se na seriál vždy, když ho ČT zařadí podívám. Navíc zcela vystihuje vše, co je v knize řečeno, a pro studijní účely je naprosto vhodný. Divák si vytvoří silnější vztah k postavám a víc si děj užívá, což jsou obecně výhody seriálu nad filmem.
9. O myších a lidech (1992)
Předloha: O myších a lidech (John Steinbeck 1937)
Tenká knížka, kterou přečtete za odpoledne. Jednu dějovou linku a minimum hlavních postav téměř není nutné doplňovat filmem, ovšem pouze co se maturitního účelu týká, jinak doporučuji si tento film pustit už jen pro hvězdně obsazenou ústřední dvojici. John Malkovich v roli slaboduchého Lennyho a dobrák Gary Sinise (poručík Dan z Forresta Gumpa), který si celý film sám zrežíroval, za to určitě stojí. Příběh o dvou přátelích, kteří si v Americe po hospodářské krizi chtějí jen splnit svůj životní sen – mít vlastní farmu. Věrnost knize je zde možná až přehnaná.
8. Kupec benátský (2004)
Předloha: Kupec benátský (William Shakespeare, 1596)
Nestárnoucí díla anglického básníka se pravděpodobně budou točit i za sto a dvě stě let. Záměrně jsem se vyhnul tomu úplnému mainstreamu o dvou milencích ze dvou nesmiřitelných rodů a sáhl po méně známém Kupci benátském, který však kvalitou filmového zpracování převyšuje veškeré adaptace Romea a Julie. Film dokáže vnést světlo do poněkud nepřehledného Shakespearova narativu a zpřístupní ho pro každého. Hlavním tahákem Kupce je Al Pacino a nejskvělejší právnická klička, pro kterou toto drama doporučuji k přijímačkám na právnickou fakultu.
7. Báječná léta pod psa (1997)
Předloha: Báječná léta pod psa (Michal Viewegh, 1992)
Oproti Občanskému průkazu film, který před knihou naopak upřednostňuji. Navzdory nezpochybnitelným spisovatelským kvalitám Viewegha se jeho knihy nečtou úplně snadno a mně osobně jeho styl nebaví. Ideální ukázka minulého režimu, kterou doprovází herecký koncert Ondřeje Vetchého. Radost ho sledovat. Největší výhoda v zařazení této knihy do maturitního seznamu tkví právě v osobě autora a tématu, kterému se věnuje, a které právě tento film perfektně přibližuje. O komunismu a těžkém životě všech, kdož se rozhodli nespolupracovat se dá povídat hodiny. K tomu sám Viewegh je kapitola sama o sobě, jež u zkoušení ukrojí dobrých pět minut.
6. Občanský průkaz (2010)
Předloha: Občanský průkaz (Petr Šabach, 2006)
Všeobecně oblíbený film, který osobně moc nemusím, se stal jedním z těch případů, kdy nedám na knihu dopustit a filmové zpracování je mi protivné. Mladí neherci zde nedokážou přesvědčivě prezentovat dobu, ve které se nachází, a vzdor proti komunismu odehrát s takovým nadhledem, s jakým ho Šabach ve své maloformátové knize popsal. Dalším minusem filmu je, že se soustředí na první zhruba polovinu knihy, a druhou zcela vypouští, takže epizody ze života dospělého Šabacha, které jsou pro vyznění celé knihy poměrně důležité, nám ve filmu zůstávají utajeny. Ale abych jen nenadával, připouštím, že některé scény z filmu jsou velice povedené („Polib nám prdel, Daňku“ a „Kde mám svý Stouny?!“ řadím k nejvtipnějším z českého filmu). Pelíšky (podle Šabachova Hovno hoří) jsou o několik úrovní výše.
5. Velký Gatsby (2013)
Velký Gatsby (Francis Scott Fitzgerald, 1925)
Povedený film přiblížil všem maturantům ztracenou generaci americké literatury a meziválečné poměry, za což si zcela po právu odnesl dva Oscary, přestože byly z kategorie těch méně významných (za kostýmy a výpravu). Jedná se jednoznačně o nejhvězdněji obsazenou adaptaci z celého seznamu a spolu s Přeletem jde o jediné filmy, které jsou pravděpodobně známější než jejich předlohy. Film se místy dost liší od knihy a rozhodně nedoporučuji sázet na pouhé zhlédnutí filmu, ale hodí se ke dříve zmíněnému porovnání. Film působí mnohem honosnějším a celkově více snobským dojmem než kniha. Opulentní party, stará auta, Dicaprio a Lana Del Rey dají zapomenout na nervy z maturity.
4. Spalovač mrtvol (1968)
Předloha: Spalovač mrtvol (Ladislav Fuks, 1967)
Nadčasové téma kolaborace s nacisty a syrovost, s jakou je příběh vyprávěn jak v knize, tak ve filmu (kde je ještě umocněna), řadí filmové zpracování do zlatého fondu české kinematografie. Film doporučuji zejména pro jeho neopakovatelnou atmosféru a kultovní herecký výkon Rudolfa Hrušínského coby jednoho z nejšílenějších a nejděsivějších záporáků dvacátého století. Kam se hrabou dnešní horory. Podobnost filmu s knihou je, jak je u starších zpracování zvykem, dosti věrná.
3. Vyšší princip (1960)
Předloha: povídka Vyšší princip ze sbírky povídek Němá barikáda (Jan Drda, 1964)
Pro mě jednoznačně nejlepší film v dějinách české kinematografie, který by měl vidět každý. Klasické dílo české literatury o morální síle člověka je ve filmové podobě jedním z nejsilnějších a nejemotivnějších snímků, co jsem kdy viděl. Oproti jiným tragickým dramatům, která vám vytláčí slzy, u Vyššího principu totiž stejně intenzivně cítíte nenávist a zradu. Jedná se o jediný případ, kdy filmové zpracování oficiálně vyšlo dříve, než knižní „předloha“, to protože režisér Jiří Krejčík a autor povídky Jan Drda byli přátelé a kratičkou povídku společně předělali na scénář. Až poté vydal Drda zmíněnou sbírku. Na film přišlo tehdy do kina více než dva miliony lidí, což je dnes něco nepředstavitelného vzhledem k tehdejšímu počtu kin a faktu, že například na Hobbita přišlo za celý rok 2013 necelých půl milionu diváků (v ČR). Rekord tohoto roku ostudně drží Babovřesky (650 tisíc). Samotný film, coby adaptace jedné z jedenácti povídek ve sbírce, tedy moc užitku k maturitě nepřinese, ale rozhodně je téměř občanská povinnost jej vidět.
2. Oliver Twist (2005)
Předloha: Oliver Twist (Charles Dickens, 1838)
Další skvěle řemeslně zvládnutá adaptace staré klasiky. Roman Polanski se ji zhostil na jedničku a zvlášť exteriéry působí autenticky jako nikdy předtím. Tyto detaily odlišují české „dobové“ filmy od těch amerických dobových, protože v žádném českém filmu, kde byly nutné dobové kulisy, jsem neměl pocit, že se to povedlo. Ben Kingsley v roli Fagina doslova pouští hrůzu a film obrazově ukáže, co kniha v písmenkách nezvládne, totiž prostředí, ve kterém se malý Oliver pohyboval a do nejmenších detailů vás zasvětí do života v Londýně devatenáctého století. Troufám si tvrdit, že to je jeden případů, kdy film v kombinaci s přečtením obsahu a děje knihy na dobrou z literatury stačí, přestože má kniha 500 stran. Znám slečnu, která s pouhým filmem prošla a fakt, že to byla hezká slečna, pomineme.
1. Přelet nad kukaččím hnízdem (1975)
Předloha: Vyhoďme ho z kola ven (Ken Kesey, 1962)
Na úplnou špičku seznamu patří absolutní pecka a jeden z nejlepších filmů vůbec. Pětioscarový film českého režiséra Miloše Formana netřeba představovat. Málokdo ale ví, že předlohou mu byla kniha, která se poměrně často objevuje v seznamech maturitní četby, a to pod názvem Vyhoďme ho z kola ven od amerického spisovatele Kena Keseyho, jemuž bylo v roce vydání knihy pouhých sedmadvacet let. Hlavním motivem díla je nezkrotná touha člověka po osobní svobodě narážející na systém a spoluobčany (pacienty v psychiatrické léčebně), kteří se vlastně raději nechají někým či něčím řídit, než aby vzali otěže svého života do vlastních rukou, protože je to tak pohodlnější.
