Po staletí byly výhradním holandským vývozním artiklem tulipány a fotbal. V současnosti se mezi ně důrazným způsobem prodral také film. Tenhle, o jednom z největších námořních velitelů historie, je plný válečného kumštu a silně apeluje na vlastenectví. Neskromně si přeji, aby si alespoň takhle vedl Jáklův Jan Žižka Psanec (2016).
Příběh přibližuje holandský „Zlatý věk“, nahlíží do Michielova soukromého života, seznamuje s politickou situací a (v rámci možností) baví námořními bitvami. (Záměrně se vyhýbá jeho roli v Západoindické společnosti, kvůli které aktivisté narušili slavnostní premiéru filmu. Podle nich byl De Ruyter nemilosrdný zastáncem otroctví).
Po smrti admirála Trompa se, ač nerad, vlády nad národní flotilou ujímá Michiel de Ruyter. Provádí reformy, nechává stavět válečné lodě nové generace a zakládá námořní pěchotu. Malé a svobodné Holandsko je nepřehlédnutelným trnem v oku okolních monarchií. Obchodní spory s Anglií vedou nejen k pirátským, ale hlavně k válečným střetům, ve kterých jim pekelně zatápí, což mu přináší popularitu.
Tématem filmu jsou, kromě samotného de Ruytera, vnitřní politické boje v zemi v období druhé půlky 17. století. Děj je zasazen do období anglo-holandských válek, ve kterých je politický handrkování stejně důležitý jako bitvy. V parlamentu se feudálové a republikáni, které spojovali jen dvě věci – obchod a nenávist k Angličanům, snaží prosadit svá řešení hrozby války. V tomhle politickém pletichaření by se lecčemu mohla přiučit i Karolína Peake. A zatím, co se politickej ksindl handrkuje, Michiel bojuje (a miluje svoji rodinu). Samozřejmě, nakonec je také on stržen proudem politickýho vývoje, ale to už Angláni a Francouzi (Ludvík XIV. v roce 1672) bušej v pohraničí lidem na vrata. A Michiel (poněkolikátý) vyráží odehrát klíčovou roli v přežití republiky jako nezávislého státu.
Realistickou atmosféru 17. století se podařilo vytvořit chytrým mixem autentických míst, kostýmů, CGI, ale i za použití námětů z obrazů tohoto období. Akci střídá politika, tu zas rodinný život. Příběh se nerozbíhá zrovna nejsvižněji. Snaha přiblížit období „Zlatého věku“ přináší projevy o svobodě i nic neříkající dialogy. Upozorňuju, že se nejedná o akční nářez, ale o historický drama, který oživují námořní bitvy. Příběh je z historického hlediska plný nepřesností a výmyslů, který (naštěstí) výlučně slouží k výraznější dramatizaci hrdinství i tragédií námořního hrdiny. I proto se dokáže vrýt pod kůži. Článků, který pitvaj všemožný nepřesnosti je na síti bezpočet. Nestárnoucí postavy a překopaný vztahy mezi nimi, nehodnověrně zobrazené uběhlé roky… Já mám největší problém s Frankem Lammersem v hlavní roli. Zpočátku mi připomínal spíš vrátnýho z pivovaru, ale uzrál, stejně jako celý film.
Práce na scénáři druhého nejdražšího holandského snímku (žebříček vede Voerheonova Černá kniha – 2006) trvaly šest let. Režisér Roel Reiné, který velkou část své kariéry strávil v Hollywoodu (Segalovka Smrtící zbraň (2008), dva kousky s všeříkajícím názvem Rallye smrti) k účasti vyzval (zřejmě) to nejlepší, co má kořeny v holandských luzích a hájích. A přestože se umřít v domácím filmu rozhodl legendární Rutger Hauer, maximum ovací získá (z nejen Hry o trůny známý) Charles Dance. Ovšem jestli máte „nakoukáno“, udělá vám radost i takovej Derek de Lindt
Většina z osmi milionů eur padla v bitvách. Přestože Reiné použil čtyři repliky lodí a spoustu CGI, jistou akční monotónnost v nich zakrýt nedokáže. A tak jde vedle statečnýho ryku námořníků, lítajících dělových koulí a třísek, hlavně o přednášku z taktiky. Hluk i ticho podbarvuje výraznej soundtrack, do toho vlají ohořelý zástavy, na povrch vyplouvá halda vlastenectví… Zlé jazyky tvrdí, že se snažil kopírovat Michaela Baye. Dobrou zprávou nechť je, že námořní bojůvky zaberou celkem dost času. Škoda, že se žádná nevyrovná té z Master & Commander (jenže, kolik jste jich od té doby viděli?). Taky v nich chybí krev, ale to se dá v oslavné národní ódě pochopit (existují dvě verze. Jedna pro dorost a druhá pro nás starší).
Verdikt
Z pocty brilantnímu vůdci, stratégovi a námořnímu admirálu de Ruyterovi (přezdívanýmu námořníky dědeček, pro velmi mírné zacházení s nimi) nevznikl historický epos, ale dobrodružný film. Je lepší, než by našinec (i cizinec) očekával, ale hledejte v něm spíš zábavu než informace. Nevadí mi zjednodušení historických faktů pro potřeby příběhu. Nechystám se psát učebnici dějepisu. Poctivou ruční námořnickou práci v digitálních časech taky asi očekávat nelze. Zvuky lámajícího dřeva a občas kolem hlavy letící tříska ji alespoň připomínají. Navíc by mě zajímalo, jak by film dopadl s lepším režisérem.
Michiel de Ruyter
Trailer
Akční / Historický / Životopisný
151 min / 122 min
Režie: Roel Reiné
Hrají: Charles Dance, Rutger Hauer, Derek de Lint, Tygo Gernandt, Filip Peeters, Frank Lammers, Egbert Jan Weeber, Gene Bervoets, Lukas Dijkema, Ella-June Henrard, Victor Löw a další