Půlka února za námi. A jelikož jsme začátkem ledna nestihli vydat všechny topky zaostřené na minulý rok, rozhodli jsme k nim vrátit právě teď. Začínáme žebříčkem nejhorších filmů, na které jsme loni mohli vyrazit do kin. Pro jistotu jsme vynechali kompletní českou stopu.
10. 96 hodin: Zúčtování
Nemohu to jinak nazvat než strašnou pokurvenosťou. Prvních dvacet minut argentinská telenovela, pak klasický megatun střih šedesát snímků na jednu minutu a volby kamerových úhlům, které by neudělal ani Uwe Boll. Scenáristické šmejdoviny typu Whitaker s šachovou figurkou a gumičkou, nesmrtelný Bryan a pro Kristovy rány celý příběh, co s původním Taken nemá nic společného. Dokonce ani ten Liam už není v této postavě tak moc drsný, ale spíše unavený a oproti jedničce nezajímavý starý rádoby nejlepší zabiják. (napsal David Gajdoš)
9. Kurýr: Restart
Jason Statham si na Kurýrovi začal budovat kariéru ostrého bijce a namakaného borce. Už druhý (natožpak třetí) díl ale našel mnohé díry v konceptu a série se jako taková neměla kam rozvíjet. Logicky tak přišel útlum a ukončení značky. Bohužel do doby, než Luca Bessona napadla geniální myšlenka celou sérii zrestartovat a nabídnout to samé co před lety. Už z principu věci tedy nový Kurýr nikoho nezajímal a po zhlédnutí nikoho ani zajímat nezačal, protože se jedná o to nejhorší, co kdy Besson produkčně zaštítil. (napsal Radek Neuman)
8. Terminator Genisys
Oficiální třetí díl série. Tak nazval nový přírůstek do rodiny otec Terminátora, James Cameron. Po zhlédnutí filmu jeho slova však vyzněla pouze jako čistá propagace snímku. Režisér Alan Taylor sice akční scény zvládl dobře a z Emílie Clarkové udělal nejlepšího akrobatického pilota na světě, ale příběh je natolik děravý, že dvacet let obnošené ponožky vypadají oproti tomu jako nové. Odkazy na původní filmy fungují možná pro horkokrevné fanoušky, ale normálního diváka tvůrčí tým neobamalutí. Jediné, co divákovi utkví v paměti, jsou šedivé vlasy Arnolda Schwarzeneggera a jeho opakující se trapný úsměv. Velké zklamání. (napsal Lukáš Vaněk)
7. Mimoni
Spin-off úspěšného Já, padouch se zaměřil na pomocníky zločineckého Grua. Bohužel na rozdíl od původních filmů si Mimoni vystačili pouze s vyloženě dětským humorem. Žvatlaní žlutých pitomečků začalo lézt na nervy již na začátku filmu a situaci nezachránila ani násilně vložená hudební čísla nebo malé cameo Grua. Snímek působí spíše jako reklamní přívěšek k původní sérii, než jako samostatný promyšlený film. Tyhle žluté parchanty už na plátnech kin chceme vidět už jen ve společnosti zločineckého génia. (napsal Patrik Pajer)
6. Mortdecai: Grandiózní případ
Naprosto debilní scénář s nechutně přehrávajícím Johnny Deppem je hlavní příčinou, proč je Mortdecai takovou útrpnou podívanou. Film má sice v sobě potenciál, schopné tvůrce a vůbec všechno by tu mělo být správně, ale v konečném důsledku se žádné ingredience v sobě nespojí a vznikne jen křeč, trapnost a nevtip. Dno Deppovy stále více skomírající kariéry a fyzické utrpení při pohledu na všechny ty idiotsky variující herecké kreace. (napsal Radek Neuman)
5. Jupiter vychází
Sourozenci Wachovští přišli před čtyřmi lety s naprostou senzací. Spolu s režisérem Tomem Tykwerem natočili nezfilmovatelný román Davida Mitchella, Atlas mraků. Očekávání od sourozeneckého dua byla vysoká, protože Jupiter vychází měl být špičkový sci-fi snímek, tedy žánr, který sourozence proslavil díky trilogii Matrix. Nakonec jsme se dočkali jednoho z nejhorších filmů od Wachovských. Co na tom, že audiovizuální stránka filmu je skvělá, když příběh o předurčenosti byl vyprávěn už tolikrát, že snad není možné přijít s něčím novým. Katastrofální casting, jemuž kralovala jalová Mila Kunis spolu s věčně ubrečeným a strašně přehrávajícím Eddiem Redmaynem, filmu rovněž nepomohl. Nominace na Zlaté maliny naprosto zasloužené. (napsal Lukáš Vaněk)
4. Hitman: Agent 47
Tvůrci Hitmana z roku 2007 neudělali dobrý film. Spousta fanoušků nadávala, že charismatická postava zabijáka nemá s herní předlohou pranic společného a nabídnutý příběh, stejně jako mix hlášek a akce, je hluboce pod průměrem béčkové produkce. A co udělali tvůrci s Hitmanem z minulého roku? Udělali to samé (vlastně možná horší), protože film napsal opět a znovu packal Skip Woods. Wtf? (napsal Radek Neuman)
3. Pixely
Režisér Chris Columbus (Sám doma, Táta v sukni) se vehementně snaží chytnout druhý dech. Poté, co opustil ságu Harryho Pottera, se snažil nastartovat sérii podobného typu. Percy Jackson se však tolik nechytil, přesto vzniklo pokračování, u kterého byl Columbus už jen producentem. Pak si vyhlédl projekt, který vypadal slibně – Pixely. Celovečerní film režírovaný Columbusem je založený podle stejnojmenného krátkého filmu, jenž svou originalitou a nápaditostí zaujal i na festivalech. Jenže to by se Columbus nesměl dát dohromady s Adamem Sandlerem, jehož hvězda uhasíná každým filmem. Celovečerní Pixely nejsou špatným filmem. Zápletka není špatná, efekty jsou skvělé, ale infantilní humor snímek zabíjí. Oproti dvouminutovému kraťasu jednoznačný fail. (napsal Lukáš Vaněk)
2. Fantastická čtyřka
Komiksy táhnou, ale nad některými zkrátka visel vždy otazník a stín pochybností. Přesně tohle je případ Fantastické čtyřky, která ani dřív nebyla v předních liniích a krčila se až za mnohem populárnějšími X-Meny či Spider-Many. Historie se opakuje i dnes, kdy se Fantastická čtyřka opět snažila vydobýt si své místo mezi komiksovými fanoušky. A tvrdě narazila, protože hodina a půl dlouhá předehra nikoho nezajímá. (napsal Radek Neuman)
1. Padesát odstínů šedi
Nudný, nezajímavý a špatně natočený příspěvek do žánru červené filmové knihovny. Průměrným hercům bez charismatu se příliš nedaří zachránit kýčovité drama o dívce a chlapci různých sexuálních/životních chutí a až se budou na konci roku zase udělovat Zlaté maliny, myslím si, že máme favorita. Příležitostní návštěvníci kina sice neschytají takový výprask jako náročnější diváci, kteří budou s postupem času proklínat každou minutu trávenou u tohoto povrchního filmu. Důtky, bičíky a kožená pouta měly zůstat na stránkách knižní předlohy. (napsal Marty Steinbach)